Neshody zemí EU nad budoucím rozpočtem přetrvávají. Pro Česko budou důležité podmínky rozdělování dotací

Bez zásadní shody na důležitých tématech rozšíření Evropské unie či víceletého rozpočtu skončilo dnes jednání prezidentů a premiérů členských zemí v Bruselu. Šéfové států a vlád se jednoznačně sjednotili pouze na odsouzení tureckých operací v Sýrii a podpořili závazek zastavit prodej zbraní Ankaře. Političtí vůdci 27 unijních zemí nedospěli k žádnému sblížení výrazně odlišných postojů v otázce víceletého rozpočtu. Finské předsednictví Evropské unie má připravit do prosince návrh konkrétní výše víceletého rozpočtu a objemu financí určených pro jeho jednotlivé kapitoly. Rok a půl poté, co Evropská komise (EK) přišla s návrhem rozpočtu na období 2021 až 2027, nepřekonaly unijní země ani dnes neshody v názorech na jeho výši a objem peněz určených na jednotlivé priority. Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. To se nelíbí zemím z východu Unie, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti. „Všichni opakovali pozice, které už známe. Takže žádný nový prvek, žádné vodítko, nic,“ popsal průběh dnešního, přibližně dvouhodinového jednání o rozpočtu viditelně nespokojený předseda EK Jean-Claude Juncker. Pro něj i pro předsedu Evropské rady Donalda Tuska to byl zřejmě poslední summit v jejich funkcích.

🔴 LIVE NOW: #EUCO press conference with @eucopresident Tusk and @JunckerEU https://t.co/RSQS7zdfeW

— EU Council Press (@EUCouncilPress) October 18, 2019

Nižší rozpočet EU?

Šéfové států a vlád přednesli své návrhy, k nimž by podle přijatých závěrů mělo Finsko při přípravě číselných podkladů pro vyjednávání přihlížet. Země preferující nižší celkovou částku v rozpočtu vyzvaly podle diplomatů ve společném prohlášení ostatní státy k „odpovědnému přístupu“ vedoucímu ke snížení objemu rozpočtu. „V naší politické tradici vycházíme z toho, že méně je někdy více,“ prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří k těm, které chtějí jednoprocentní rozpočtový strop. Nizozemsko stejně jako další státy nechce vkládat do rozpočtu více peněz než dnes, což by podle Rutteho muselo kvůli odchodu Británie, pokud by členské země schválily návrh Komise. Některé východní státy zase upozorňovaly, že i když respektují zvýšení výdajů spojených například s migrací, preferovaly by větší částky určené na kohezní či společnou zemědělskou politiku.

EU leaders look to make progress on the #MFF for 2021-2027.
The EU's long-term budget is focused on investments & benefits for European citizens.
More on the #EUCO meeting👉 https://t.co/jz8kAHDoRr. pic.twitter.com/hyMVWywz5c

— EU Council (@EUCouncil) October 18, 2019

Česká pozice je pro i proti

Podle českého premiéra Andreje Babiše například čistí plátci v dnešní debatě navrhovali, aby byla čtvrtina rozpočtu vyhrazena na boj s klimatickými změnami. „My samozřejmě chceme peníze na změnu klimatickou,“ zdůraznil premiér. Česko podle něj chce v této souvislosti bojovat se suchem, sázet stromy či prosazovat jadernou energetiku, nemůže si ale dovolit „ohrožovat náš průmysl a zaměstnanost našich lidí“.

Babiš: Musíme prosadit výstavbu jaderných bloků, i kdybychom měli porušit evropské právo

Česko podle premiéra nové priority podporuje, chtělo by však na druhé straně více rozhodovat o tom, jak bude čerpat peníze ze strukturálních fondů. „My tím, že bohatneme, tak samozřejmě dostaneme méně peněz, ale důležité je to, abychom dostali peníze, které my potřebujeme,“ zdůraznil Babiš. Návrh Evropské komise i současného finského předsednictví ale podle něj „vůbec neodráží realitu“. Pro Česko je důležité nejen to, kolik peněz se vyhradí na „tradiční politiky“, především kohezi, ale i podmínky, za jakých se budou moci peníze čerpat, zdůraznil premiér. „Odmítáme návrh komise, která navrhuje výrazně zpřísnit finanční podmínky, zejména snížení evropské míry spolufinancování a předfinancování,“ pokračoval předseda české vlády. Podle něj by to mohlo mít dopady na konečné příjemce a národní rozpočty. „Bude to velký boj,“ dodal. Babiš zdůraznil, že – stejně jako například dánská premiérka Mette Frederiksenová – dnes na summitu kritizoval i náklady na evropské struktury, které se mají podle něj zvýšit navzdory tomu, že Unii opouští Británie. „Měli bychom se snažit dosáhnout úspor,“ zdůraznil.

Za chybami v dotacích často stojí nejednoznačnost pravidel, říká bývalý zástupce českých regionů v Bruselu

Uzavření dlouhodobého rozpočtu v nedohlednu

Finské předsednictví hovoří o tom, že reálná výše celkového objemu by mohla být 1,03 až 1,08 procenta HND, jasnou podporu členských států však toto rozpětí zatím nemá. Podle Junckera není pravděpodobné, že se na prosincovém summitu státy shodnou na jednoznačném závěru. Vyjednávání se proto pravděpodobně potáhnou ještě v první části příštího roku. „Je tolik rozporů, že to bude na dlouho,“ řekl k debatě o návrhu rozpočtu na období 2021-2027 Babiš. Podle něj bude nejspíš potřeba, aby se prezidenti a premiéři „zavřeli na dva dny“ a intenzivně vyjednávali.

EU se na novém dlouhodobém rozpočtu do konce roku nedohodne, shodují se odborníci

Přísnější budoucí klimatická agenda

S unijními lídry se dnes o priority svého exekutivního týmu podělila budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vůdci zemí EU jí sdělili své pohledy na to, čemu by EK měla v příštích pěti letech věnovat pozornost. Mezi jedním ze zásadních témat von der Leyenové budou vedle digitální ekonomiky či sociální spravedlnosti především klimatické závazky, jejichž případné zpřísnění dnes summit rovněž řešil. Šéfové států v přijatých závěrech konstatovali, že „existenční riziko představované klimatickou změnou vyžaduje zvýšené ambice a posílená klimatická opatření od EU i celosvětově“. Summit zdůraznil, že rámec k dlouhodobé klimatické strategii chtějí lídři přijmout v prosinci.

Von der Leyenová hledá podporu europoslanců. Chce prosadit minimální mzdu v celé EU či klimatickou neutralitu