Nejlevnější energie je ta, kterou nespotřebujeme. Europoslanci volají po větších úsporách

Europoslanci dali na stůl svoji verzi směrnice o energetické účinnosti a teď musí přesvědčit státy, aby urychleně začaly šetřit energie. Cílem je vymanit se ze závislosti na Rusku a zároveň naplnit klimatické ambice.Nejrychlejší cestou, jak omezit dopady drahých energií a výhledově snížit závislost Evropy na ruských dodávkách, jsou úspory. Nejlevnější, nejbezpečnější a také nejčistší energie je totiž ta, kterou Evropané vůbec nespotřebují. Evropská komise proto už na jaře společně s plánem REPowerEU zveřejnila i doporučení k šetření energií, ve kterém podrobně popisuje krátkodobé změny chování, které by mohly snížit poptávku po plynu a ropě, a vybízí členské státy, aby spustily speciální komunikační kampaně zaměřené na domácnosti a průmysl. Jednu takovou kampaň už spustilo například Rakousko. Vláda lidem doporučuje snížit teplotu vytápění o dva stupně, úplně vypínat elektroniku nebo sprchování místo koupání. Zároveň s okamžitými změnami se přepracovávají i dlouhodobější plány, například směrnice o energetické účinnosti (EED), součást klimatického balíku Fit for 55. „Energetické úspory nám pomohou omezit závislost na ruském plynu, v souladu s REPowerEU jsme podpořili navýšení úsporných ambicí z 9 % na 14,5 %,“ popsal postoj Evropského parlamentu europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA). Komise v květnu navrhla navýšení na 13 %, europoslanci jsou tedy – už tradičně – ještě ambicióznější. Procenta odkazují na míru snížení evropské spotřeby energie v roce 2030 v porovnání s rokem 2020. Na plénu Evropského parlamentu, kde se o tématu v pondělí (12. září) debatovalo a ve středu hlasovalo, však častěji zaznívala jiná čísla. Podle přijatého poslaneckého návrhu by státy měly společně zajistit do roku 2030 snížení spotřeby energie o nejméně 40 % v tzv. konečné spotřebě, a to ve srovnání se stavem v roce 2007. Liší se tedy pouze referenční rok, od kterého se úspory měří.

Válka otevřela politikům oči. Energie se musí šetřit, na budovy se dlouho zapomínalo

Velké vs. menší ambice

Ruku v ruce se snížením energetické spotřeby, a tím pádem i závislosti na Rusku, jdou také klimatické ambice. „(Cíl 40 % úspor) bude mít takový dopad, že emise CO2 snížíme o 190 miliard kubíků za rok, to je (emisní ekvivalent) 3,5 kapacity (plynovodu) Nord Stream 1,“ upozornil na možné pozitivní dopady dánský zpravodaj návrhu Niels Fuglsang (S&D). I když jsou ambice Evropského parlamentu v porovnání s Evropskou komisí a Radou EU nejvyšší, nevládní organizace volají po ještě vyšším cíli. „Jako cíl odpovídající závazkům z Pařížské dohody prosazují v této oblasti cíl ve výši alespoň 45 % (oproti r. 2007), respektive 20 % ve srovnání s rokem 2020,“ napsala ve středeční tiskové zprávě Klimatická koalice. Uvnitř Evropského parlamentu nicméně zaznívaly hlasy, téměř výhradně z opozičních lavic, které chtěly ambice v oblasti úspor naopak zbrzdit nebo „racionalizovat“. „Úspory a produkce musí mít realistické cíle, především pokud se hovoří o dekarbonizaci soukromých a veřejných budov. Nikdo nesmí zůstat opomenut, musíme přijmout pragmatická řešení, používat zralé technologie, protože jinak bychom se stali závislými na čínských bateriích, které by mohly zničit náš automobilový průmysl,“ prohlásila italská europoslankyně Isabella Tovaglieri z frakce ID. Nerealistické jsou cíle i z pohledu polského průmyslu, který stojí na uhlí a plynu, nechal se slyšet konzervativní europoslanec Grzegorz Tobiszowski z frakce ECR. Varování před rozdílnými dopady na jednotlivé státy zaznívala i z levicové skupiny GUE/NGL. „Stanovování závazných cílů, které žádají, aby některé členské státy vynakládaly větší úsilí než jiné, není férové ani životaschopné. Energetická účinnost by neměla jít na úkor společnosti nebo kvality života občanů, pokud jde o bydlení nebo faktury za energie,“ řekla europoslankyně Sandra Pereira z Portugalska. Jejich kolegové z větších frakcí jim oponovali, že dosažený kompromis je rozumný a pro státy zajišťuje dostatečnou flexibilitu.Konečné hlasování (pro 469 poslanců, proti 93, zdrželo se 82 se zdrželo) naznačuje, že na parlamentním návrhu nové podoby směrnice EED nakonec panovala poměrně široká shoda. Několik europoslanců přímo zmínilo, že plány nesmí padnou za oběť „politickým ideologiím“.

Important interaction at the @Europarl_EN on the proposal for the recast of the #EnergyEfficiencyDirective.

Energy savings are a crucial part of a cost-effective energy transition & fossil fuel phase-out.

I thank rapporteur @NielsFuglsang & the MEP-s for their views & support. pic.twitter.com/PAvJJtwNgr

— Kadri Simson (@KadriSimson) September 12, 2022

Jen doporučovat nestačilo

Zvyšování energetické účinnosti je podle Mikuláše Peksy klíčové pro zvýšení konkurenceschopnosti českého průmyslu, ale i pro důsledné řešení energetické chudoby. „Vede v podstatě k technologické modernizaci, díky které jsou domácnosti i firmy méně ohrožené volatilitami trhu. Směrnice v tomto ohledu přináší větší právní jistotu, protože jednak stanoví jasné celkové cíle, jednak státům ukládá povinnost, aby úsporná opatření opravdu realizovaly, s měřitelnými výsledky,“ vysvětlil pirátský europoslanec. Právě závaznost cílů představuje největší novinku. Dosud byla opatření dobrovolná, což přinášelo smíšené výsledky. Jak popsal zpravodaj Fuglsang, investice do energetické účinnosti se sice navyšovaly, ale spotřeba se mezi roky 2010 a 2019 snížila jen o 4 %. Nová pravidla mají toto tempo podstatně urychlit. Směrnice načrtává cesty, jak nových cílů úspěšně dosáhnout. Patří mezi ně například vytvoření energetických plánů zaměřených na efektivní vytápění a chlazení pro všechna města nad 35 000 obyvatel. Opatření mají vzniknout na místní, regionální, národní i evropské úrovni, a to v různých odvětvích. „Speciální ochranu a podporu poskytuje směrnice domácnostem ohroženým technologickou energetickou chudobou. Směrnice jasně směřuje k tomu, aby na takové situace mířila cílená pomoc zaměřená na potřebné investice – například do zateplení, výměny zdroje tepla nebo do efektivnějšího řízení spotřeby elektřiny,“ uzavřel europoslanec Peksa. Návrh přijatý v Parlamentu neznamená pro nová pravidla energetické účinnosti konec cesty. V tzv. trialozích budou nyní europoslanci a zástupci zemí a Evropské komise hledat konečný průsečík všech pohledů. Teprve pak začnou státy převádět nová pravidla do praxe.

REPowerEU může urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR

Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.