Návrh nového rozpočtu EU je slibný, budí ale nejistotu, upozorňují experti

Vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu EU pro období po roce 2028 běží na plné obrátky. Jak na nový návrh reaguje Česko a Polsko? Podle odborníků oba státy vítají zjednodušení struktury rozpočtu a jeho flexibilitu, obávají se však systému národních plánů. Evropská komise v červenci předložila návrh nového víceletého rozpočtu EU na období 2028-2034. Důraz klade na konkurenceschopnost a obranu, zároveň zohledňuje tradiční priority v podobě zemědělství a podpory regionů. Nový návrh tentokrát počítá s rozpočtem ve výši dvou bilionů eur, tedy přibližně 1,26 % průměrného hrubého domácího produktu EU. To znamená navýšení o 0,8 bilionu eur oproti rozpočtu pro současné období 2021-2027. Evropská komise navrhla zásadní přepracování rozpočtu se zcela novou strukturou. Reaguje tak na výzvy, kterým čelí Evropa v oblasti bezpečnosti, konkurenceschopnosti nebo energetiky. Návrh rozpočtu nabízí jednodušší přístup k financování a usiluje o větší flexibilitu. Jedná se o prvotní návrh Komise, po kterém bude následovat intenzivní vyjednávání s Evropským parlamentem a členskými státy, které musí návrh ve finálním změní jednomyslně schválit. Vzhledem k revoluční proměně návrhu lze očekávat složitá vyjednávání. V platnost by měl rozpočet vstoupit v lednu 2028.

Revoluce v rozpočtu EU: Kolik peněz kam zamíří a na co si přijde Česko

Slibná výchozí pozice, bude ovšem stačit?

Česko i Polsko se v současné době detailně seznamují s předloženým návrhem rozpočtu, který tradičně představuje symbol evropské integrace. Obě země vítají zohlednění aktuálních výzev, jako jsou bezpečnost, obrana nebo konkurenceschopnost. Zároveň zdůrazňují zachování tradičních oblastí v podobě zemědělství a kohezní politiky. Podle Pavlíny Žákové, náměstkyně ministra pro evropské záležitosti ČR, Česko i Polsko sdílí priority rozpočtu, zdůrazňují však potřebu geografické rovnováhy a rovný přístup států k financím. „Sdílíme důraz na kohezní politiku, zemědělství, obranu a posílení konkurenceschopnosti. Rovněž však oba státy zdůrazňují potřebu geografické rovnováhy v distribuci financování,“ uvedla během Česko-polského dialogu o budoucnosti evropského rozpočtu. Rozdíly vidí především v postojích k velikosti rozpočtu a využití nových zdrojů. „Česko je v hledání nových vlastních zdrojů spíše konzervativní a zdráhavé vůči návrhům Komise. Polsko je naproti tomu více otevřené novým zdrojům, zejména kvůli snaze oslabit tlak na národní rozpočet. Polsko se rovněž nebrání stávajícímu dluhovému financování,“ doplnila Žáková. Odborníci se během diskuze shodli, že aktuální návrh představuje slibnou výchozí pozici pro další vyjednávání. Ocenili zejména reakci na nové výzvy a potřebu přizpůsobit se nové realitě. „Česká republika oceňuje, že se Komise rozhodla zachovat sedmiletý rámec. Je to vhodné z důvodu dlouhodobého plánování a implementace projektů. Jedná se o dobrou startovní pozici pro další vyjednávání,“ zmínil Zbyněk Smetana, ředitel odboru pro záležitosti EU na Ministerstvu financí ČR. Předsedkyně Komise Ursula von der Leyen již v květnu letošního roku v projevu uvedla, že stávající rozpočet byl navržen pro svět, který již neexistuje. Přestože panuje shoda na slibné výchozí pozici, experti poukazují na několik nesrovnalostí a potřebu výrazných změn, aby rozpočet zohledňoval všechny priority. Jak připomněl analytik WiseEuropa Krzysztof Bocian, návrh rozpočtu je sice nominálně vyšší, v reálném vyjádření je však na podobném stupni jako stávající víceletý rozpočet. Společně se splácením finančního nástroje Next Generation EU tak nemusí být navýšení dostatečné. „Pokud porovnáme návrhy nového rozpočtu se stávajícím rámcem a zahrneme splátky nástroje Next Generation EU, dostaneme se na hodnotu 1,8 bilionu eur. To znamená 1,15 % HDP EU. Nominálně tedy pozorujeme nárůst až o 30 %, ale v reálných hodnotách se neposouváme,“ upozornil Bocian.

Evropa zblízka | Česká příprava na nový rozpočet EU

Nová struktura, nové priority, nové pochybnosti

Předložený návrh přináší novou strukturu, která má za cíl rozpočet zjednodušit a zajistit více flexibility. Podle vyjádření Ministerstva financí ČR tuzemsko potřebuje jednoduchý, transparentní a flexibilní rozpočet bez zbytečné administrativní zátěže. Polsko se s českou pozicí ztotožňuje. Vedoucí oddělení rozpočtu EU na Ministerstvu financí Polska, Waclaw Kucharek, ale zároveň upozorňuje, že by flexibilita měla mít své mantinely. „Současný návrh silně posiluje nástroj centralizovaného řízení a přináší škrty v zemědělské a kohezní politice. Přestože Polsko oceňuje reakci na nové výzvy, apeluje rovněž na zajištění finanční podpory pro stávající priority,“ dodal. Právě centralizované řízení skrze tzv. národní plány vzbudilo značné ohlasy. Členské státy budou mít podle předloženého návrhu k dispozici obálku peněz, které budou následně na základě pravidel rozdělovat mezi jednotlivé priority. Pochybnosti vyslovil také analytik institutu EUROPEUM Filip Křenek a uvedl, že organizace národních plánů bude vyžadovat dodatečné vysvětlení. „Nesoulad panuje ohledně národních plánů, které vzbuzují nejistotu. Tu je třeba odstranit ještě před začátkem vyjednávání. Například současný český systém není připravený na centrálně řízené programy, což představuje výzvu k vytvoření fungujícího řešení,“ upozornil Křenek. Česko na svůj národní plán obdrží 29,4 miliardy eur, Polsko pak 123 miliard eur. S centralizací rozhodování prostřednictvím národních plánů není spokojena ani polská strana. Polsko podle Jana Truszczyńského, bývalého vyjednavače pro vstup Polska do EU, zároveň volá po navýšení rozpočtu. „Pokud chceme růst, být konkurenceschopní a investovat, potřebujeme více financí, například skrze půjčky,“ zdůraznil. Truszczyński označil vyjednávání o novém rozpočtu za jedinečnou příležitost ukázat světu, že EU zůstává jednotná a je schopna přijímat kvalitní rozhodnutí v rychlém tempu. Otázkou zůstává, zda Evropa tuto příležitost využije.