Evropský parlament v polovině října hlasoval o budoucnosti dobíjecí infrastruktury pro vozidla s alternativním pohonem. Nabíjecí stanice mají být k dispozici na hlavních tazích každých 60 kilometrů.Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.Doprava zůstává zodpovědná za 25 % skleníkových plynů vypuštěných v EU, přičemž největší podíl (71 %) pochází z dopravy silniční. Právě proto se dostávají automobily a nákladní vozidla do centra pozornosti evropských institucí.
Emise z nově prodávaných aut by měly klesnout po roce 2035 na nulu, což v podstatě znamená konec klasických spalovacích motorů v EU. Nástup alternativních pohonů však musí jít ruku v ruce s rozvojem infrastruktury pro dobíjení či tankování. A právě na to myslí nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, označované zkratkou AFIR (z anglického
alternative fuels infrastructure regulation).
Legislativa je součástí balíčku „Fit for 55“, jehož cílem je přivést EU k 55% snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030. Evropská komise jej navrhla již v červenci 2021 a nyní se jeho jednotlivé části dokončují, jedná o nich jak Evropský parlament, tak i Rada EU sdružující ministry z členských zemí. Rozvoj čisté mobility a infrastruktury přitom patří mezi klíčové návrhy balíčku.
Podle dat Evropské unie je v současné době na území členských zemí 13,4 milionu automobilů a dodávek s alternativním pohonem. Na jiný než dieselový či benzinový motor tak v současné době jezdí zhruba 5 % vozidel v EU. Kvůli tlaku na snižování emisí se však počítá se strmým nárůstem tohoto podílu.
Růst má nejen počet, ale i výkon
Vize evropských zákonodárců jsou jasné – s rozvojem nízkoemisních vozidel musí růst i počet stanic, kde je možné stroje dobít či natankovat alternativním palivem. Čím dostupnější nabíjecí místa budou, tím poroste i motivace spotřebitelů pořídit si právě vůz s alternativním pohonem.
Již do konce roku 2025 by měla být minimálně na každém 60 kilometru hlavních tahů transevropské dopravní sítě (TEN-T) k dispozici dobíječka pro elektrická osobní vozidla a dodávky s hmotností pod 3,5 tuny, na tom se shodují jak europoslanci, tak i členské země. O pět let později by měly být takto hustě stavěny i na okrajových částech TEN-T.
Na čem se evropské instituce neshodují, je povinný minimální výkon nabíjecích parků podél hlavních sítí. Zatímco členské státy chtějí hranici stanovit na nejméně 300 kilowattů, poslanci Evropského parlamentu by rádi viděli nabíjecí parky s výkonem 600 kilowattů. Výsledek bude jasný až po finálním hlasování institucí, které lze očekávat počátkem roku 2023.
Nabíječky každých 60 kilometrů se pak očekávají i pro nákladní vozy s hmotností nad 3,5 tuny. Europoslanci chtějí podél hlavních tahů TEN-T nabíjecí parky pro těžká vozidla s výkonem 2000 kilowattů, a to již s rokem 2025. O pět let později by měl výkon dosahovat 5000 kilowattů. U vedlejších tahů TEN-T by přitom měly být stanice pro těžká vozidla jen každých 100 kilometrů. Členské státy jsou tradičně opatrnější, stačil by jim výkon parků na úrovni 1400 kilowattů, a to jen na 15 % hlavních tahů v rámci sítě TEN-T. Velké kamiony by také měly mít k dispozici dobíječky na všech zabezpečených parkovištích.
Výjimku by měly mít silnice s nízkým provozem. Opatření by se také nemělo vztahovat na ostrovy či méně osídlené oblasti.
„V EU máme nyní 377 tisíc dobíjecích stanic, což je ale jen polovina toho, co by měly země EU splnit, aby dostály svým slibům. Potřebujeme rychle vyřešit toto úzké hrdlo dekarbonizace a rychle rozvinout infrastrukturu pro alternativní paliva a zachránit Zelenou dohodu pro Evropu,“ uvedl německý europoslanec z řad sociálních demokratů
Ismail Ertug, který byl zpravodajem stanoviska Evropského parlamentu.
Pro návrh zvedlo ruku 485 europoslanců, 65 bylo proti a dalších 80 se zdrželo. Evropský parlament nyní konkrétní detaily dolaďuje se zástupci členských států a Evropské komise v tzv. trialogu. Jakmile bude text hotový včetně všech detailů, přijde na řadu formální a finální hlasování – k tomu však dojde nejdříve v první polovině příštího roku. Vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení, členské státy jej budou muset začít okamžitě uplatňovat a pracovat na splnění jeho cílů.
Nařízení AFIR přitom myslí i na vodík, pozice evropských institucí se však během vyjednávání odlišovaly. Zatímco europoslanci požadují plnící stanice alespoň po 100 kilometrech jízdy na silnicích TEN-T, členské státy by raději nastavily jako minimum 200 kilometrů. Evropská komise navrhla, aby plničky byly k dispozici v takové frekvenci v roce 2030, s čímž souhlasí i členské státy. Europoslanci nicméně tlačí na rok 2027, což však bude pro řadu států velká výzva. Například v ČR se zatím nachází pouze jedna plnící stanice ve Vítkovicích.
„Jsme rádi, že poslanci Evropského parlamentu vnesli do tohoto nařízení více ambicí a oproti návrhu Komise zvýšili vnitrostátní cíle pro dobíjecí místa i vodíkové čerpací stanice,“ uvedla generální ředitelka Evropské asociace výrobců automobilů (ACEA)
Sigrid de Vriesová. „Vedle cenově dostupných vozidel s nulovými emisemi je infrastruktura nezbytnou součástí rovnice dekarbonizace dopravy,“ dodala.
Norma Euro 7/VII je opět na stole, automobilový průmysl zůstává v napětí
Cena musí být jasně stanovená
Své místo mezi alternativními palivy mají i zkapalněné plyny, jako je CNG, LNG nebo LPG. Ty by měly tvořit zvláštní kategorii „přechodných alternativních paliv“. Očekává se tedy, že v následujících letech budou k pohonu vozidel sloužit, postupně by je však měly nahradit ekologičtější varianty, jako je elektřina z obnovitelných zdrojů.
„Dopravní výbor Evropského parlamentu i Rada EU mají na rozdíl od Evropské komise jasné požadavky týkající se nediskriminačního a férového stanovování cen na dobíjecích stanicích,“ vysvětlil
Jaap Burger, seniorní poradce z Regulatory Assistance Project (RAP), nezávislé organizace věnující se čistým energiím, který projednávání legislativy intenzivně sledoval.
Dopravní výbor také podle něj tlačí na to, aby výsledná legislativa obsahovala systém chytrého dobíjení a zajišťovala řidičům informaci o tom, kdy je nabíjení nejlevnější a kdy se opírá o dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů. Výbor také požaduje, aby se chytré nabíjení týkalo nejen nově budovaných stanic, ale i těch existujících, které by měly být modernizovány.
„Vytvoření evropského trhu s chytrými dobíjecími službami a propojení preferencí uživatelů s energetickými systémy stlačí ceny dolů,“ dodal Burger s tím, že právě nižší ceny alternativních paliv by mohli motivovat spotřebitele k tomu, aby „přepnuli“ z klasických motorů na ty nízkoemisní.
Členské státy podle legislativy také budou připravovat národní rámce pro rozvoj alternativní infrastruktury. Podle nich se pak bude výstavba nabíjecích a plnících bodů řídit tak, aby byl rozvoj plynulý a nevynechal žádné dopravně vytížené oblasti.
„Političtí činitelé již nastavili laťku pro automobilový průmysl velmi vysoko, pokud jde o cíle pro emise CO
2 z osobních automobilů a dodávek. Nyní je zásadní, aby se nařízení AFIR této úrovni ambic vyrovnalo,“ prohlásila de Vriesová z ACEA.
Klimatické ambice vyžadují oběti. Dodavatelé dílů do aut se obávají krachu
Nabíječky budou pro letadla, lodě i budovy
AFIR se dotýká i námořní dopravy. Rušnější námořní přístavy by měly zajistit, že 90 % lodí bude mít k dispozici dodávky elektřiny z pobřeží. Do roku 2030 by měly zajišťovat alespoň jeden zdroj elektřiny i říční přístavy.
Co se týče letecké dopravy, elektřina by měla být k dispozici do roku 2025 všem letadlům umístěných u terminálů. Stroje stojící mimo terminály by měly mít elektřinu k dispozici po roce 2030. Opatření se přitom nebude vztahovat na malá letiště, která odbaví méně než 10 000 letů za rok.
Zatímco nařízení AFIR řeší stav dobíjecí infrastruktury na dálnicích a silnicích, jiná legislativa cílí na budovy. Rozvoj dobíjecích míst uvnitř budov řeší evropská směrnice o energetické náročnosti budov. Zatímco nařízení AFIR je již téměř hotové a dolaďují se v něm pouze detaily, směrnice o budovách se nachází ve středu schvalovacího procesu. Zahrnovat bude nejen bytové domy, ale i ostatní budovy s parkovacími místy, jako jsou například nákupní centra.
Návrh Evropské komise počítá s tím, že veškeré nové či rekonstruované rezidenční budov s více než třemi parkovacími místy by měly mít zavedené kabely pro dobíjení. Co se týče nerezidenčních budov, tam Komise navrhuje povinný dobíjecí bod ve stavbách s více než pěti parkovacími místy. Nerezidenční budovy s více než dvaceti místy by měly mít nejméně jednu nabíječku na každých deset míst, a to již do roku 2027. U veřejných budov by měly být zavedené kabely tak, aby bylo možné nabíjet na každém druhém parkovacím stání do roku 2033.
Členské státy už svou představu o návrhu mají, Evropský parlament ale stále ladí svou pozici. O konkrétní podobě legislativy
