Evropská unie vyšle do Arménie k hranicím s Ázerbájdžánem až 40 pozorovatelů s cílem podpořit mír v oblasti po nových střetech mezi dlouho znesvářenými zeměmi. Rozhodli o tom dnes unijní ministři zahraničních věcí, kteří jednají v Lucemburku. Nová monitorovací mise má působit maximálně dva měsíce.
Krok Rady EU navazuje na pražský summit tzv. Evropského politického společenství, na jehož okraji se 6. října sešel arménský premiér Nikol Pašinjan s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem. Dvojice mimo jiné absolvovala schůzku s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a předsedou Evropské rady Charlesem Michelem, načež odsouhlasila myšlenku unijní civilní mise.
Další úspěch pražského summitu: EU zahájí civilní misi na arménsko-ázerbájdžánské hranici
Nyní se vlády EU dohodly, že misi bude tvořit „až 40 monitorovacích expertů“, kteří budou působit na arménské straně hranice mezi dvěma zakavkazskými zeměmi. Ve snaze zajistit rychlé nasazení pozorovatelů budou do regionu vysláni členové monitorovací mise EU v Gruzii. Mise v Arménii bude dočasná a nepotrvá déle než dva měsíce, uvádí tisková zpráva Rady EU.
Cílem rozhodnutí je podpořit obnovení míru a bezpečnosti v regionu a vytyčení mezinárodní hranice mezi dvěma zeměmi. „Jedná se o další doklad naprostého odhodlání EU přispět ke konečnému cíli, kterým je dosažení udržitelného míru na jižním Kavkaze,“ uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Arménie a Ázerbájdžán jsou už několik desetiletí v konfliktu kvůli nárokům na území Náhorního Karabachu. Ve druhé polovině roku 2020 svedly o tuto oblast druhou válku, v níž Arménie ztratila kontrolu nad některými okresy. Na konci letošního léta pak vypukly nové boje, přičemž se objevily i informace o tom, že Ázerbájdžán útočil i mimo Náhorní Karabach. O život tehdy přišlo více než 200 lidí.
Do Náhorního Karabachu po válce roku 2020 vyslalo vojenské pozorovatele Rusko, které je spojencem Arménie. Ázerbájdžán má zase podporu Turecka.