S plánem obnovy se mění i program InvestEU. Unie chce skrze něj přilákat soukromé investory„InvestEU je jednotný podpůrný mechanismus investic, který stojí na záručních schématech. Nejsou to tedy peníze typu přímých dotací do ekonomiky, ale jde o systém úvěrových garancí,“ vysvětlil na pondělním tiskovém briefingu Evropského parlamentu stínový zpravodaj návrhu za liberální frakci Renew Europe, europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). Garance z evropského rozpočtu podle něj mohou přes tzv. implementační partnery, typicky Evropskou investiční banku (EIB), přispět k mobilizaci dodatečného kapitálu. Díky nabízené záruce budou moci investoři podstoupit vyšší rizika a podpořit projekty, které by v normální situaci spíše odmítali. Program InvestEU ležel na stole už od roku 2018, Evropská komise ho nicméně na jaře loňského roku přepracovala, aby co nejvíce pomohl s obnovou evropských ekonomik zasažených koronavirovou krizí. Měsíce vyjednávání mezi institucemi však objem programu poměrně výrazně „zeštíhlily“. „Zastřešující celounijní finanční nástroj Fond InvestEU bude mít ve finále k dispozici částku 8,4 miliardy eur (výrazně, téměř o polovinu, méně, než předpokládal dokonce i první návrh nařízení na vytvoření Programu InvestEU z roku 2018), když 2,8 miliardy eur hradí v jeho prospěch VFR (víceletý finanční rámec, pozn. red.) a 5,6 miliardy eur přispívá NGEU (Next Generation EU, fond obnovy, pozn. red.),“ upozornil v únorovém Měsíčníku EU aktualit České spořitelny ekonom Petr Zahradník. Zmíněná částka 8,4 miliardy eur umožní garanci z rozpočtu EU ve výši 26,2 miliardy eur, která by měla v ideálním případě mobilizovat až 400 miliard eur investic – soukromých i veřejných. Plány Evropské komise z loňského května nicméně hovořily o garanci 75 miliard eur a mobilizaci investic ve výši až 1 bilionu eur. Současná realita je však jiná.
Potřeba strategicky investovat
V průběhu času se poměrně výrazně měnila také tematická struktura programu. Komise vloni na jaře kvůli krizi navrhla rozšíření jeho priorit o páté tematické „okno“, zaměřené na strategické investice. Konečná dohoda však počítá pouze s původními čtyřmi „okny“ – udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky; a sociální investice a dovednosti. Strategické investice budou nakonec možné v rámci všech čtyř oblastí, „a to s cílem uspokojit budoucí potřeby evropského hospodářství a podpořit otevřenou strategickou autonomii EU v klíčových odvětvích,“ píše Komise. Ve světle současné krize má InvestEU usilovat o podporu strategických investic do výroby farmaceutických výrobků, zdravotnických prostředků nebo spotřebního materiálu, stejně jako do rozvoje informačních a komunikačních technologií. Program, který podle eurokomisaře pro hospodářství Paola Gentiloniho přispěje k hospodářskému oživení Evropy a ke klimatické a digitální transformaci, má za úkol podporovat udržitelné projekty s pozitivním dopadem na sociální otázky, životní prostředí nebo klima. Právě na oblast ochrany klimatu má jít minimálně 30 % finančních zdrojů programu, což vzhledem k dlouhodobým ambicím EU není žádné překvapení. Europoslanci včetně Stanislava Polčáka (STAN, EPP) a Ondřeje Kovaříka si pochvalují především kapitálovou podporu pro malé a střední podniky postižené současnou pandemií. Podle dostupných indicií vyjednavači Evropského parlamentu velmi tlačili právě na tento typ podpory.https://twitter.com/OKovarikMEP/status/1369224190478462976 S programem souvisí i tzv. spravedlivá transformace, tedy cílená pomoc strukturálně postiženým regionům, včetně tří českých uhelných krajů. InvestEU představuje druhý pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má doplnit klasický fond a vytvořit dodatečné investice. „Záběr“ programu je tedy poměrně široký.Dnes v EP hlasujeme o programu InvestEU. Cíl: zmobilizovat až 400 miliard eur na investice pro udržitelnou infrastrukturu, výzkum, inovace a digitalizaci. Velmi důležitá je pro mě podpora malých a středních podniků i fakt, že 30 % investic půjde na cíle v oblasti klimatu.
— Stanislav Polčák (@stanislavpolcak) March 9, 2021
Předchůdce pomohl i start-upům
InvestEU nevznikal „na zelené louce“, ale navazuje na tzv. investiční plán pro Evropu (nazývaný také „Junckerův plán“) z roku 2014, přesněji na jeho Evropský fond pro strategické investice. Ten měl za úkol pomoct Evropě dostat se ven z krize z let 2008 a 2009, a vrátit EU na trajektorii rostoucího podílu investic v HDP. To se podle Kovaříka i díky mobilizaci přibližně 500 miliard eur nakonec do jisté míry podařilo. Do Česka díky fondu doputovalo přibližně 1,2 miliardy eur, a to i na poměrně známé projekty. „V českém kontextu se záruky, které poskytl Junckerův plán, podařilo využít při realizaci projektu Frusack, což je start-up, který zavedl udržitelnou alternativu plastovým sáčkům. To samé platí například o výrobci dětské obuvi Neobuto,“ upozornil europoslanec Kovařík. Úspěch fondu je vidět i na celosvětové úrovni. „A ostatně jeden z projektů, které Junckerův plán také podpořil, dnes možná skloňujeme dennodenně. To je farmaceutický start-up BioNTech, který dostal podporu někdy v roce 2017 právě prostřednictvím Fondu pro strategické investice, a dnes vidíme, jaké má výsledky v praxi v rámci výroby vakcíny proti koronaviru,“ dodal liberální poslanec. Pandemie COVID-19 potřebu investic ještě zdůraznila. InvestEU dosavadní fond a dalších třináct finančních nástrojů zastřeší a vytvoří komplexní a trvalý program. Jeho cílem bude zefektivnit unijní financování investičních projektů a také k němu zjednodušit přístup, a to díky sjednoceným podmínkám, menší administrativní zátěži či nižším nákladům.InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Ondřeje Kovaříka (Renew Europe). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.