Ministři zahraničí se na jedenáctém balíku sankcí vůči Rusku nedohodli. Pat zkusí prolomit velvyslanci

Ministři zahraničí zemí EU v pondělí jednali o jedenáctém sankčním balíčku vůči Rusku, avšak prozatím bez úspěchu. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského je teď na velvyslancích, aby balík dojednali. Ti se mají setkat už tuto středu. „Při jednáních o jedenáctém sankčním balíčku jsme se nepohnuli, ale proběhla zajímavá debata,“ okomentoval průběh jednání ministr zahraničí ČR Jan Lipavský (Piráti). Chystaný balík se má zaměřovat na obcházení sankcí, zejména v oblasti zákazu vývozu zboží dvojího užití, pokročilých technologií či klíčových komponentů do Ruska. Právě ty jsou důležité pro ruský vojenský sektor, který je používá pro výrobu zbraní určených k boji. „Evropská unie záhy po přijetí několika sankčních balíků došla do fáze, kdy ladíme a hledáme díry. Může to vytvářet dojem, že tempo ztratilo dynamiku, ale není to tak. Když už se na něčem domluvíme, má to váhu evropské sedmadvacítky,“ odpověděl Lipavský na dotaz, zda jsou jednání o sankčních balíčcích čím dál tím těžší. Hned několik států má přitom zásadní výhrady k náplni chystaného balíku. Podle informací serveru Politico mají s návrhem problém například Řecko a Malta, kterým se nelíbí chystaná opatření týkající se námořnictví. Jedenáctý balík naráží i na Maďarsko, které již minulý týden avizovalo, že plánuje blokovat jeho schválení. Maďarsko zároveň zamítlo vyplacení finanční podpory Ukrajině z tzv. Evropského mírového nástroje (EPF). Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa EU nemůže od svých členských států vyžadovat další ekonomické a finanční oběti. I to bylo mimo jiné tématem jednání ministrů. „Vyzval jsem ministry, aby urychlili dodávky a podíleli se na společném nákupu munice pro Ukrajinu a dokončili schválení vyplácení peněz z Evropského mírového nástroje,“ apeloval na ministry Josep Borrell, vysoký představitel unijní zahraniční a bezpečnostní politiky. „Uděláme všechno pro to, aby návrh vyplacení peněz z Evropského mírového nástroje prošel. Pokud má jeden členský stát problém, musíme o tom debatovat a hledat řešení. Doposud se nám to povedlo pokaždé, s každým státem a s každou tranší,“ prohlásil Borrell.

Západní Balkán musí plnit své domácí úkoly

Šéfové diplomacií se v pondělí v Bruselu setkali také se svými protějšky ze západního Balkánu. Během pracovního oběda hovořili o prohlubování vzájemné integrace a o vyhlídkách členství v EU. Jednání se státy západního Balkánu se odehrálo za zavřenými dveřmi, tématem byl zejména proces rozšiřování a ruský vliv v regionu. „Dali jsme najevo, že udržování blízkých vazeb s Ruskem není v souladu s procesem přístupu do EU,“ upozornil na ruskou hrozbu Borrell. O procesu rozšiřování se začalo intenzivněji mluvit po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Právě Ukrajina spolu s Moldavskem loni v červnu získaly status kandidátské země. „Vysíláme jim (zemím západního Balkánu – pozn. red.) jasný signál, že je třeba využít rychlosti, kterou proces rozšíření nabral kvůli válce na Ukrajině. Je na čase, aby státy urychlily reformy, přizpůsobily se standardům EU a připravily své občany na vstup,“ uvedl Borrell. „Jednání je i o jasné zprávě, že země musejí plnit své domácí úkoly,“ vyjádřil se v podobném duchu ministr zahraničí ČR Lipavský během tiskové konference před začátkem jednání. Mezi státy západního Balkánu ovšem panují četné spory. „Rozšiřování o západní Balkán má určitá specifika, takže kolegové o sebe občas rétoricky zavadili,“ okomentoval dynamiku jednání Lipavský.

Pokroky ve vztazích se zeměmi západního Balkánu

Nejproblematičtější a nejviditelnější jsou spory mezi Srbskem a Kosovem. Právě zde se EU již angažuje skrze tzv. Dialog mezi Bělehradem a Prištinou, kde slouží jako mediátor vzájemných vztahů. V rámci Dialogu byla navržena dohoda o normalizaci vztahů, státy ji ale doposud nepodepsaly. „Dialog je ukázka soužití. Jedinou cestou k normalizaci vztahů je úplná a rychlá implementace dohody. Napětí a vzájemné provokace musí skončit,“ zaznělo z úst šéfa unijní diplomacie Borrella. Podle něj být členem EU znamená být schopen spolupráce se sousedy a překonávat minulost. Vztahy mezi Unií a státy západního Balkánu prošly výrazným zlepšením během minulého roku. „Česká republika během předsednictví pokročila se západobalkánskou agendou a nyní vidíme plody naší práce. A to ať už se bavíme o budoucím bezvízovém styku s Kosovem, o přístupových rozhovorech se Severní Makedonií a Albánií, či o kandidátském statutu Bosny a Hercegoviny,“ připomenul pro EURACTIV.cz ministr Lipavský. Právě do Severní Makedonie se ministr Lipavský brzy vydá. „Spolu s partnery S3 (Slavkovský formát – pozn. red.) se chystáme na návštěvu Severní Makedonie,“ prozradil nový slovenský ministr zahraničních věcí Miroslav Wlachovský. Slavkovský formát je neformální uskupení koordinující společné postoje České republiky, Slovenska a Rakouska. Jednou z oblastí vzájemné spolupráce je právě i podpora západního Balkánu v integraci do EU. Rozšiřování EU je pro ČR dlouholetou prioritou. Kromě úspěchů českého předsednictví o tom svědčí mimo jiné i fakt, že na okraji jednání Rady se ministr Lipavský sešel také s Oliverem Várheylim, evropským komisařem pro sousedství a rozšiřování. Podle slov Lipavského je Česko připraveno pomoct s procesem integrace těchto zemí.

Na okraj Rady #FAC jsem dnes řešil s komisařem @OliverVarhelyi podporu 🇺🇦 a západnímu Balkánu. Naši partneři ví, že s nimi v 🇪🇺 počítáme, ale pro členství musí splnit řadu úkolů. 🇨🇿 je připraveno pomoct. pic.twitter.com/NrGBtonWiT

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 22, 2023