Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 5 miliard eur. Dohodli se na tom ministři financí EU na neformálním jednání v Praze. Reagovali tak na probíhající ruskou agresi na Ukrajině, která přímo dopadá i na ekonomiky členských států.Ministři svým závazkem navázali na Evropskou komisi, která minulý týden pětimiliardovou půjčku navrhla.
„Ukrajina naléhavě potřebuje krátkodobou podporu, aby mohla zachovat základní chod veřejných služeb a dosáhla tak určité hospodářské a finanční stability. EU tímto krokem demonstruje svůj závazek pomoci Ukrajině,“ zdůraznil nutnost finanční pomoci
Valdis Dombrovskis, místopředseda Evropské komise pro obchod.
Podle ministra financí
Zbyňka Stanjury (ODS) by půjčka měla pokrýt každodenní výdaje na běžný provoz státu a výdaje na zajištění chodu kritické infrastruktury, jako například úřadů, škol nebo nemocnic. Jde tak ruku v ruce s humanitární, rozvojovou, celní a obrannou podporou Ukrajiny.
Schválených 5 miliard je součástí balíku finanční pomoci ve výši 9 miliard eur. Tu Ukrajině EU slíbila už v květnu 2022. V červenci ministři zemí EU schválili uvolnění jedné miliardy a přislíbili Ukrajině další pomoc co nejrychleji. To nastalo právě teď. Obě transakce mají formu výrazně zvýhodněné dlouhodobé půjčky.
„Půjčky budou velmi přátelsky nastavené, protože víme, že Ukrajina momentálně není ve stavu splácet vysoké částky,“ upozornil na omezené prostředky Ukrajiny
Igor Matovič, slovenský ministr financí.
„Na následujících jednáních Ecofinu (
jednání ministrů financí EU, pozn. red.) budu z pozice předsedající země prosazovat rychlou dohodu na poskytnutí zbývajících tří miliard eur, u kterých se musíme dohodnout také na rozdělení této částky na půjčky a granty,“ dodal ministr Stanjura k další finanční podpoře.
Ukrajina se chce po válce zcela proměnit. S rekonstrukcí pomohou evropská města i české firmy
Ukrajina potřebuje 39 miliard dolarů
Matovič ve svém projevu upozornil, že půjčka pokryje náklady Ukrajiny zhruba na jeden měsíc. Najít zbývající 3 miliardy eur tak bude pro Ukrajinu důležité.
Mezinárodní měnový fond vyčíslil, že náklady na běžný provoz ukrajinského státu budou činit do konce roku 39 miliard dolarů. Na pokrytí částky se kromě EU podílí také USA, Kanada a některé mezinárodní instituce. Právě USA i Kanada už uvolnili dohromady necelých 10 miliard dolarů, a to jak ve formě grantů, tak i ve formě nízkoúrokových půjček.
Kromě krátkodobé finanční pomoci ministři také diskutovali o dlouhodobé finanční pomoci na poválečnou obnovu Ukrajiny.
„Je na místě už dnes řešit také poválečnou obnovu, která čím dříve začne, tím rychleji se země postaví nohy. Nebavíme se přitom o jednostranném nalévání peněz, ale především o umožnění českým a evropským firmám vstoupit na ukrajinský trh a investičně se podílet na obnově země, která nepochybně přinese celou řadu atraktivních podnikatelských příležitostí,“ poukázal na nové ekonomické příležitosti ministr Stanjura po jednání Rady.
„V zájmu EU je mít Ukrajinu v poválečném nastavení jako stabilní a rozumně se rozvíjející zemi. Takže ekonomická pomoc dává stejný smysl jako pomoc vojenská, byť samozřejmě nemůže jít o neomezené finanční toky,“ připomenul
Petr Kaniok z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií z Masarykovy univerzity. Evropská unie tak stojí před rozhodnutím, jakým způsobem bude dále pomoc financovat, aby byla v i ekonomická pomoc v dlouhodobém měřítku udržitelná.
EU vycvičí ukrajinské vojáky, základy nové mise položili ministři obrany v Praze
Další evropská půjčka?
Diskuse o formě budoucí finanční pomoci rozvířila i debatu o budoucí fiskální politice EU. Členské státy si poprvé v historii vzaly společný úvěr na post-covidovou obnovu ekonomiky, nyní začínají představitelé některých států mluvit o možnosti využití stejného nástroje i ve směru k Ukrajině. Pokud by se získávání společných úvěrů mělo stát běžnou praktikou, do budoucna by si žádalo nastavení nových pravidel fiskální politiky EU.
Během jednání však ministr Stanjura upozornil, že by členské státy měly dbát na rozpočtovou odpovědnost a fiskální disciplínu.
Nevoli členských států ke změnám v oblasti fiskální politiky potvrdil i Kaniok. „Příliš nevěřím, že by se v běžném politickém provozu něco v tomto směru rychle změnilo, užší fiskální spolupráce v normální agendě by vyžadovala obrovskou změnu myšlení zvláště u rozpočtově ukázněnějších států. A to se podle mého názoru neděje, respektive k tomu nejsou žádné indicie,“ odpověděl na dotaz serveru EURACTIV.cz.
