Merz: Německé výdaje na obranu by měly zůstat na 2 % HDP

Výdaje Německa na obranu by měly i v příštích letech zůstat na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to dnes Friedrich Merz, předseda opoziční konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU), který by se podle průzkumů mohl stát po únorových volbách novým německým kancléřem. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta podle Merze musí Evropa najít novou společnou strategii v obraně. „Musíme se teď soustředit na to, abychom v příštích třech až čtyřech letech dosáhli aspoň dvou procent,“ řekl Merz stanici Deutschlandfunk. Zástupci zemí NATO se v roce 2014 dohodli, že vojenské rozpočty budou postupně zvyšovat tak, aby nejpozději do roku 2024 dosáhly dvou procent HDP. Německu se to loni podařilo poprvé. Bylo to ale jen díky zvláštnímu zbrojnímu fondu o objemu 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč), který kancléř Olaf Scholz vytvořil po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022. Nejvíce vydává na obranu v současnosti Polsko, které překonalo hranici čtyř procent HDP, následují Estonsko a Spojené státy s více než třemi procenty. Nový šéf Bílého domu Donald Trump ale na počátku ledna uvedl, že by měli spojenci v NATO vydávat na obranu pět procent HDP. Kandidát na německého kancléře za stranu Zelených Robert Habeck ve stejné době navrhl jako cíl obranných výdajů 3,5 procenta HDP.

Infografika: Kolik dávají členské státy NATO na obranu?

Peníze na obranné výdaje chce Merz získat mimo jiné reformou takzvaného občanského příjmu (Bürgergeld), který s platností od předloňského roku nahradil dřívější systém podpory v nezaměstnanosti. Ke snížení státních výdajů také požaduje důslednější migrační politika, na základě které by do Německa přicházelo méně migrantů. Zásadní je ale podle Merze opět nastartovat churavějící německé hospodářství. „Musíme se vrátit k růstu jedno až dvě procenta,“ řekl.

Německá ekonomika se má letos vrátit k růstu

Podle Spolkového statistického úřadu loni německé hospodářství kleslo o 0,2 procenta, HDP se snížilo druhý rok v řadě. Podle vládního výhledu by se letos měla po dvou letech poklesu vrátit ekonomika k růstu. Hospodářský institut Ifo jej ale odhaduje jen na 0,4 procenta. Po nástupu staronového amerického prezidenta Trumpa do funkce musí podle Merze Evropa najít novou strategii v tom, jak zajišťuje vlastní bezpečnost. Nutně se musí dohodnout také na společném postoji k obchodu s USA. Podle možného příštího německého kancléře přitom okolní státy očekávají, že Německo přebere v Evropě vedoucí roli. „Evropa je s 450 miliony obyvatel trhem, který je větší než Amerika a Kanada dohromady,“ zdůraznil Merz. Předčasné volby do Spolkového sněmu se v Německu uskuteční 23. února. Podle průzkumu agentury INSA zveřejněného v pondělí by konzervativní unie CDU/CSU vedená Merzem získala 29 procent hlasů a stala se vítězem voleb. Poprvé po řadě měsíců se ovšem v sondáži dostala CDU/CSU pod hranici 30 procent. Od pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) na druhém místě ji dělí už jen 7,5 procentního bodu. Vládní sociální demokracie (SPD) má v průzkumu INSA 16 procent, jen o tři body více než její koaliční partner v menšinové vládě, strana Zelených.