Méně „zeleného“ reportingu. Komise navrhla snížit počet firem, které mají informovat o udržitelnosti

Evropská komise (EK) dnes navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí. Významně například snížila počet firem, které musejí podávat zprávy o udržitelnosti. Informoval o tom eurokomisař Valdis Dombrovskis, podrobnosti zveřejnila EK na svém webu. Cílem změn je zajistit vyšší konkurenceschopnost evropského průmyslu. Jde o součást úsilí nové unijní exekutivy o snížení byrokratické zátěže firem.Změny se týkají směrnice o vykazování podnikové udržitelnosti (CSRD), která na firmy v EU klade řadu požadavků. Podniky by podle CSRD měly podávat množství nefinančních informací o environmentálních, sociálních a správních tématech, tedy o dopadech svého podnikání na okolí. Podle návrhu by se ale nově povinnosti o reportování vztahovaly pouze na firmy s více než 1000 zaměstnanci. Pravidla se v současné době zaměřují na firmy s více než 250 zaměstnanci a Evropská komise uvedla, že tato změna osvobodí 40.000 společností, tedy 80 procent všech firem, na které se měla pravidla původně vztahovat. Návrhy bude muset projednat a schválit Evropský parlament a členské státy EU. Změny se netýkají pouze jednoho předpisu, Evropská komise dnes přijala celý nový balíček návrhů na zjednodušení pravidel EU, posílení konkurenceschopnosti a uvolnění další investiční kapacity. „Jde o významný krok vpřed při vytváření příznivějšího podnikatelského prostředí, které pomůže společnostem v EU růst, inovovat a vytvářet kvalitní pracovní místa,“ stojí v prohlášení unijní exekutivy. Cílem Komise je snížit do konce svého mandátu administrativní zátěž podniků alespoň o 25 procent, pro malé a střední podniky alespoň o 35 procent. „Pokud budou návrhy přijaty a provedeny tak, jak je dnes stanoveno, podle konzervativního odhadu přinesou celkové úspory na ročních administrativních nákladech přibližně za 6,3 miliardy eur a zmobilizují dodatečné veřejné a soukromé investiční kapacity v objemu 50 miliard eur na podporu politických priorit,“ uvádí Evropská komise. Další zjednodušení se týká směrnice o náležité péči o udržitelnosti podniků (CSDDD). Ta vyžaduje, aby firmy působící v EU identifikovaly a zmírňovaly environmentální a lidskoprávní rizika v rámci svých dodavatelských řetězců, předcházely jim, a zajistily tak odpovědné podnikání. Poslední změna by se měla týkat takzvané taxonomie EU, která definuje, co se považuje za udržitelnou investici. Ke změnám směrnice CSDDD komise uvádí, že je potřeba „zjednodušit požadavky na hloubkovou kontrolu udržitelnosti, aby se společnosti v rozsahu vyhnuly zbytečným složitostem a nákladům, například soustředěním požadavků na systematickou náležitou péči na přímé obchodní partnery; a snížením frekvence pravidelných hodnocení a monitorování jejich partnerů z jednoho roku na pět let“. Rovněž je podle unijní exekutivy potřeba snížit zátěž pro malé a střední podniky.

CBAM by se nově nemusel týkat malých dovozců

Nové návrhy zmiňují i takzvaný mechanismus uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má za cíl zajistit srovnatelné výrobní podmínky pro evropské a mimoevropské průmyslové podniky. O zavedení systému CBAM, označovaném také jako uhlíkové clo, rozhodly členské státy EU v roce 2022. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Cílem opatření je vyrovnat znevýhodnění evropských producentů, kteří budou muset plnit přísnější ekologické podmínky než výrobci v zemích mimo EU. Od října 2023 mají dovozci povinnost čtvrtletně předkládat zprávy o emisích obsažených v dováženém zboží. Od roku 2026 mělo uhlíkové clo fungovat v plné míře. Nyní ale Komise rozhodla o několika změnách. První je osvobození malých dovozců od povinnosti podílet se na systému CBAM, většinou jde o malé a střední podniky nebo jednotlivce. Druhým cílem je pak zjednodušit pravidla pro firmy, které v oblasti působnosti mechanismu CBAM i nadále zůstávají. Legislativní návrhy budou nyní předloženy Evropskému parlamentu a Radě EU, tedy členským státům, k posouzení a přijetí. Změny týkající se CSRD, CSDDD a CBAM vstoupí v platnost, jakmile strany dosáhnou dohody o návrzích, a po jejich zveřejnění v Úředním věstníku EU.