Manipulativní video hovoří o nařízené likvidaci zemědělství, sdílela ho i česká poslankyně

Nespokojenost zemědělců přilákala pozornost politiků i manipulátorů. V populárním videu dezinformátor Jiří Havel komentuje evropskou politiku i vládu, zásah mu přitom zvyšuje i česká poslankyně z hnutí ANO. České zemědělské organizace pokračují ve vyjednávání s vládou o tom, jak ulevit farmářům a zlepšit jejich ekonomickou situaci. Původně plánované protesty prozatím odložili a diskuse s relevantními ministry označují za konstruktivní. Na sociálních sítích ale debata o českém zemědělství žije vlastním životem. V květnu se na Facebooku šířilo především video iniciativy „My zemědělci“. Ta stojí i za některými protestními akcemi, které se odehrály v uplynulých měsících a od nichž se distancovali přední české zemědělské organizace. Video sdílela 17. května například česká poslankyně za ANO Margita Balaštíková či Petra Rédová, aktivistka a dezinformátorka, která kandiduje do Evropského parlamentu za levicovou koalici Stačilo!. Video spot nasbíral stovky tisíc zhlédnutí a květnu byl nejpopulárnějším příspěvkem se zemědělskou tématikou na českých sociálních sítích. Spot je postavený na kritice vlády a popisuje náročnost zemědělské profese. Hlavním řečníkem ve videu je Jiří Havel, propagátor konspiračních teorií a spoluorganizátor demonstrací v časech covidové pandemie, na kterých vystupoval spolu s dalším dezinformátorem Ladislavem Vrabelem. Havel ve videu varuje před masem z 3D tiskárny či před pojídáním červů. Kritizuje českou vládu a v pokročilejší fázi se věnuje výroku Štěpána Křečka, ekonoma a poradce premiéra Petra Fialy. Ten je ve videu zachycen při debatě ve studiu CNN Prima News z února letošního roku. „Tou evropskou politikou směřujeme k tomu, aby (zemědělci) třeba i částečně omezovali produkci tak, aby podpořili přírodu. Není to tak, že já bych to chtěl. To je evropská politika, my to máme nakázáno,“ říká Křeček ve videu. Ekonom Křeček tato slova ve studiu CNN Prima News skutečně pronesl – a to v souvislost se zemědělskou politiku EU, která se na evropské úrovni vyjednávala několik let, a to i za účasti českých zástupců. Jedno z jejích opatření udává povinný podíl ploch, které mají zůstat v neprodukčním režimu, a vztahuje se na všechny zemědělce, kteří chtějí čerpat evropské dotace. Cílem opatření je zachovat na zemědělských plochách alespoň pár procent rozlohy pro přírodu a rozvoj biodiverzity. Právě v neprodukčních částech se totiž mohou usídlit zvířata či hmyz, včetně potřebných a vymírajících opylovačů, bez kterých se zemědělská produkce do budoucna neobejde. Cílem opatření je tedy podpora biodiverzity a snaha učinit zemědělství do budoucna udržitelnější. Zemědělci si nicméně stěžovali na to, že je příliš přísné a v časech, kdy čelí ekonomickým problémům, jen zhoršuje jejich už náročnou situaci. Evropská unie proto v reakci na protesty rozhodla opatření pozastavit – respektive umožnila členským státům jej rozvolnit. Zemědělci tak sice budou muset na své půdě zachovat stávající krajinné prvky, jako jsou třeba remízky, nebudou ale muset nechat část orné půdy v neproduktivním režimu. Pokud tak učiní, měli by mít nárok na dodatečnou finanční podporu. Přestože úpravu opatření schválila EU v dubnu, v květnovém videu to Havel nereflektuje a odkazuje se na Křečkova slova z února, tedy v době před změnou pravidel. Křečkovy výroky navíc překrucuje. Křeček říká, že EU nakazuje opatření na vyčlenění neprodukčních ploch, Havel to ale komentuje slovy: „Slyšeli jste dobře. Mají Unií nakázáno likvidovat zemědělce.“ O řízené likvidaci přitom Křeček nemluví. Kritizuje nicméně společnou zemědělskou politiku a volá po její racionalizaci a kultivaci.

Ekologové bijí na poplach: Navržená změna podmínek zemědělských dotací ohrožuje krajinu

Zemědělské organizace jsou u jednacího stolu

Zemědělství patří mezi horká politická témata od počátku letošního roku – zejména kvůli masivním protestům, kterým čelila řada evropských zemí. Zemědělci napříč Evropou protestovali proti unijním politikám, nízkým výkupním cenám a také proti obchodní dohodě se státy Jižní Ameriky či dovozu levného ukrajinského obilí. Ve Francii a Španělsku se masivně protestovalo i v pondělí 3. června. Podle lokálních médií zemědělci protestují vůči neférové konkurenci ze zemí mimo EU a požadují větší podporu lokální produkce či daňové úlevy. Čeští zemědělci plánovali tento týden rovněž vyrazit do ulic, nakonec se ale rozhodli protesty odložit a pokračovat v klidnější atmosféře, tedy u vyjednávacího stolu. „Nyní konečně řešíme, jak prakticky pomoci zemědělcům a jak to udělat v co nejkratším čase,“ uvedl po úterním (4. června) jednání šéf Agrární komory ČR Jan Doležal, který se spolu s dalšími zástupci zemědělských organizací setkal s ministrem zemědělství i ministrem financí. Diskusi označil za konstruktivní s tím, že v některých oblastech „nastal posun“. Zemědělské organizace požadují po vládě řadu opatření – prioritou je podle nich spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění, navýšení národních dotací pro zemědělce, snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu, řešení přebytku zemědělských komodit na evropském trhu a spolufinancování evropské pomoci směrem k zemědělcům. Pokud vláda požadavkům nevyhoví, organizace jsou připravené znovu vyzvat k protestům.