Maďarsko komplikuje jednání ministrů o dalších sankcích vůči Rusku, požadavky však mají i jiné země

Jedním z hlavních témat pondělního jednání ministrů zahraničí zemí EU je již tradičně ruská agrese na Ukrajině. S tou je spojené projednávání jedenáctého balíčku sankcí či ukrajinský seznam tzv. válečných sponzorů. Na ukrajinském seznamu válečných sponzorů figuruje řada evropských firem, včetně Raiffeisen Bank International nebo maďarské banky OTP. Maďarsko, ale například i Řecko nyní tlačí na to, aby byly společnosti z jejich zemí z této černé listiny vyškrtnuty ještě před projednáváním jedenáctého sankčního balíčku. Právě o něm dnes budou ministři budou debatovat. „Zatím probíhá technická i politická debata a uvidíme, kam se dnešní debata posune,“ okomentoval situaci ministr zahraničních věcí ČR Jan Lipavský (Piráti). Zásadní průlom v jednání však nelze podle slov ministra očekávat. „Dnes dojde minimálně k vyjasnění vzájemných pozic,“ vysvětlil šéf české diplomacie. Česko je podle něj konstruktivním hráčem a „navrhuje maximum“. Téma dalšího sankčního balíčku je propojeno s Evropským mírovým nástrojem (EPF). Ten stojí mimo evropský rozpočet a jeho cílem je zvýšit schopnost EU předcházet konfliktům a posilovat mezinárodní bezpečnost. Výplaty z nástroje ale komplikuje Maďarsko, které minulý týden neschválilo uvolnění další tranše podpory pro Ukrajinu. I to bude jedním z témat, o kterém budou ministři unijní sedmadvacítky jednat. „Maďarsko nemůže souhlasit s rozhodnutími, která by od Evropské unie a jejích členských států vyžadovala další ekonomické a finanční oběti,“ vysvětlil rozhodnutí maďarské vlády ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó a dodal, že Budapešť plánuje blokovat i schválení jedenáctého sankčního balíčku. „Maďarsko nesouhlasí s tím, aby Evropská unie využívala Evropský mírový nástroj spolu s dalšími existujícími nástroji pouze ve vztahu k Ukrajině, protože to neumožňuje nasměrovat dostatečné finanční prostředky na podporu zájmů EU v jiných oblastech,“ uvedl maďarský diplomat s tím, že EU by podle něj měla více myslet na země Balkánu či severní Afriky. Jak ale upozornil šéf unijní diplomacie Josep Borrell, problém není jen Maďarsko. „I další země mají své požadavky, o kterých ministři budou chtít jednat. Jediným způsobem, jak se posunout, je jednat,“ prohlásil během ranní tiskové konference Borrell.

Debatovat se bude i o rozšiřování

Ministři zahraničí ke společnému pracovnímu obědu pozvali své protějšky ze zemí západního Balkánu. „Na společný oběd se západobalkánskými partnery se těším. Tématem bude rozšiřování,“ těšil se slovenský ministr zahraničí Miroslav Wlachovský, pro kterého je dnešní Rada EU pro zahraniční záležitosti premiérou. Do funkce totiž vstoupil teprve před deseti dny. Kromě rozšiřování budou ministři hovořit o vzájemných vztazích ve světle ruské agrese na Ukrajině. V této oblasti se jedná zejména o sjednocování společné zahraniční a obranné politiky EU a zemí západního Balkánu. Dialog s balkánskými partnery navíc silně ovlivňuje i tzv. Dialog mezi Bělehradem a Prištinou, který EU zastřešuje. Slibuje si od něj normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. „Během našeho předsednictví jsme udělali pro Západní Balkán mnohé – připomeňme kandidátský status pro Bosnu a Hercegovinu, či zahájení rozšiřovacího procesu se dvěma zeměmi,“ připomenul úspěchy českého předsednictví ministr Lipavský. Zároveň upozornil, že země musejí plnit své „domácí úkoly“. „Je potřeba nezapomínat na západní Balkán. Perspektiva je důležitá i pro země jako je Ukrajina, Moldavsko nebo i Gruzie. Pro ty dáváme také jasnou vizi,“ uzavřel Lipavský.