Přestože vinná réva patří mezi suchomilné rostliny, letošní sucho zaznamenali i vinaři. Spíše než slabé úrody se obávají zhoršené kvality vína a stavu rostlin. Pokud nemají vinice dostatek vody, rostliny se dostávají do stresu a přestávají produkovat kvalitní hrozny. Týká se to především mladé výsadby, která ještě nemá hluboký kořenový systém.
„Z vystresované rostliny nelze vylisovat kvalitní víno,“ říká ředitel Vinařského fondu
Jaroslav Machovec. I přes velmi suché a teplé léto se ale škod na úrodě neobává. „Jarní mrazíky ani choroby vinice téměř nezasáhly a začátkem září jsme se dočkali deště,“ popisuje letošní rok Machovec.
Starší rostliny vinné révy sucho pociťují mnohem méně. Jejich kořeny totiž sahají až do hloubky 18 metrů, mají tak lepší přístup ke spodní vodě než čerstvě zasazené rostliny. Pro sklizeň většiny jihomoravských vinařů proto sucho neznamenalo žádnou katastrofu. Na rostlinách se ale počasí podepsalo.
„Sucho a vysoké teploty jednoznačně ovlivňují listovou plochu keře, a tím pádem také fotosyntézu a související fyziologické děje u rostlin,“ vysvětlil odborník na vinnou révu z Mendelovy univerzity
Pavel Pavloušek. Kvůli nedostatku deště mohou bobule uvadnout.
Sucho svědčí červenému
Na problémy si stěžuje například vinař
Zdeněk Matula. „Dlouhodobé sucho a teplo vede k tomu, že keříky jsou spálené od slunce a padá jim listí i hrozny,“ upozorňuje vinař z Dolních Dunajovic.
Ne všichni vinaři ale dopady sucha pociťují. Ředitel společnosti Znovín Znojmo
Pavel Vajčner například očekával, že se sucho na vinících projeví mnohem více, než jak tomu doopravdy bylo. Díky suchému roku se navíc rostlinám vyhýbaly choroby jako například plísně.
„Letošní sucho nebylo na Znojemsku tak hrozné, to předchozí bylo mnohem horší. Týkalo se to ale pouze naší oblasti, nikdo v zemi tomu proto nevěnoval takovou pozornost,“ dodává Vajčner.
Zda sucho vinice poškodí, či nikoli záleží na více faktorech, nejenom na míře srážek v daném roce. Důležitý je i stav půdy nebo lokalita, ve které se vinice nachází.
„Ve vinicích, kde byla před výsadbou dobře a správně připravená půda, je poškození všeobecně nižší. Poškození v plodných vinicích se tak liší lokalitu od lokality,“ říká Pavloušek.
Některé druhy révy dokonce zvládají sucha lépe než jiná.
„Modré odrůdy snášejí stres obecně lépe než bílé. Můžeme proto očekávat vynikající kvalitu červených vín,“ podotýká odborník, podle kterého ovlivňuje odolnost rostlin vůči suchu třeba i výběr podnože, příprava půdy před výsadbou, ošetřování půdy ve vinici, hnojení nebo závlahy.
Závlahy například pomohly znojemskému vinařství. „Tam, kde byly zavedené kapkové závlahy, byla úroda skutečně dobrá,“ říká Vajčner.
Jak dostat vodu do vinic
Se závlahami to ale vinaři nemají jednoduché. Aby svým rostlinám mohli vodu ze závlah dopřát, musejí být v dosahu systému, který vodu do vinic přináší.
„Existují národní dotace na závlahy, mohou je ale využít jen ti vinaři, kteří jsou v dosahu zdroje vody a mohou se k němu připojit,“ upřesnil ředitel Vinařského fondu Machovec. Další speciální opatření ale podle něj v ČR chybí. Zapotřebí by bylo zvedání stavidel a dopouštění nádrží, tak aby udržely více vody. To se ale nelíbí ochráncům přírody, tvrdí Machovec
Dotované závlahy v boji proti suchu nestačí ani podle vinaře Matuly. Finanční podpora je podle něj dobrá třeba pro nákup nových strojů nebo sudů. Vinaři o ni mohou žádat i z fondů Evropské unie v rámci společné zemědělské politiky.
Na dotacích se ale podle Matuly živí spíše než vinaři zejména obchodníci nebo poradenské společnosti. „Vinaři si na zpracování žádostí o dotace často najímají agentury, které si pak z toho vezmou až třetinu peněz,“ vysvětluje Matula, který má s čerpáním finanční podpory zkušenosti.
Pokud se vinař rozhodne pro evropské dotace, nesmí se po dobu pěti následujících let dostat do ztráty, jinak by musel dotaci vrátit. Evropská unie také členským států říká, o kolik hektarů ročně se mohou vinice rozšiřovat. Podle unijních kvót pro ČR se mohou plochy zvětšit o zhruba 180 hektarů. Na jižní Moravě je v současné době až 18 tisíc hektarů vinic, dalších asi 700 se nachází v Čechách.
Přelomový rok
Hospodaření na vinicích se ale v budoucnu možná bude muset změnit společně s nástupem jiného klimatu. Srážky totiž výrazně neubývají, na místo toho se mění déšť jako takový. Pravidelné srážky střídají prudké deště a mění se i místa, kde voda spadne. Tam kde dříve bývalo srážek dostatek, zažívají lidé doslova „období sucha“.
„Příští generace se bude potýkat nejen se suchem a erozí, ale i nedostatkem humusu v půdě. Chybí hnůj,“ dodává Matula.
Budoucí vývoj zajímá i ředitele Vinařského fondu. „Letošní rok vyvolává mnoho otázek týkající se toho, jaká opatření budeme muset provést, abychom nezaspali dobu a dokázali se se suchem vypořádat,“ říká Machovec, podle kterého je současný stav jakýmsi alarmem pro celou společnost.
„Takové podnebí a průběh dozrávání hroznů nepamatuje za posledních třicet let nikdo. Řada odrůd začala dozrávat mnohem dříve, než bylo zvykem,“ vysvětluje ředitel Vinařského fondu. „Letošní rok je zkrátka anomální, ne ale co se úrody týče, jako spíše způsobu dozrávání,“ uzavírá.
Článek původně vyšel v Brněnském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise. 
