Česká vláda ve středu 18. prosince schválila aktualizovaný národní energeticko-klimatický plán (NKEP), který má určovat českou cestu ke splnění společných evropských cílů do roku 2030 a výhledově i do roku 2050. Dokument počítá s posílením podílu obnovitelných zdrojů, jádra a postupným odstavením uhlí do roku 2033. Kritici však upozorňují na nedostatečné využití potenciálu zelené energetiky, zdlouhavé povolovací procesy a nerealistické úsporné cíle.Základem nového plánu je postupné navyšování podílu obnovitelných zdrojů energie (OZE). Podle schváleného materiálu by měly na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2030 dosáhnout 30,1 %. V oblasti výroby elektřiny by se pak měl podíl OZE do konce desetiletí zvýšit z letošních zhruba 16,5 % na 28 %, a do roku 2050 dokonce až na 46 %.
Klíčovým krokem je rovněž rozvoj jádra. Podíl jaderné energie se má do roku 2030 držet kolem 44 %, s dalším rozvojem nových reaktorů by mohl do roku 2040 vzrůst až na 68 %.
V dokumentu se počítá také s tím, že zemní plyn bude v nadcházejících letech fungovat jako přechodný zdroj, který pomůže vyrovnávat kolísavou výrobu z OZE, avšak k roku 2050 se nahradí obnovitelnými a nízkoemisními plyny, včetně vodíku.
Cílem plánu je snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990, přičemž už v roce 2033 má skončit spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla.
Dokument se vedle elektroenergetiky zaměřuje také na teplárenství, které má postupně stále více využívat obnovitelné zdroje a jaderné teplo. Podíl OZE v teplárenství, nyní na úrovni 28 %, by měl vzrůst do roku 2030 na přibližně 40 % a v roce 2050 dosáhnout 74 %.
Kromě toho plán zmiňuje modernizaci energetické infrastruktury, potřebu propojení evropských trhů s energií, vědu, výzkum a inovace.
Materiál rovněž předpokládá úspory a vyšší efektivitu při využívání energie. Směřuje k indikativnímu cíli 852 PJ konečné spotřeby energie, což znamená, že Česko bude muset výrazně posílit tempo renovací budov, zavádět úspornější technologie a zlepšovat energetické hospodaření. Plán počítá s pokračujícím rozvojem akumulace energie, pružnou regulací poptávky a modernizací přenosových a distribučních sítí.
V Česku chybí politická odvaha a rozhodnost, říká o dekarbonizaci analytička Zindulková
Hladík: Plán má potenciál navýšit HDP o dva procentní body
Vláda schválila aktualizovaný plán se zpožděním, původně ho měla odeslat Evropské komisi již v letošním červnu.
„Vnitrostátní plán informuje o tom, jakým způsobem přispějeme k cílům Evropské unie v oblasti dekarbonizace. Hledali jsme řešení, které zajistí co nejefektivnější splnění těchto cílů s důrazem na naše současné podmínky a bezpečné dodávky dostupné energie. Výroba elektřiny bude stát na obnovitelných zdrojích a jádru a dá se také očekávat posílení role plynových zdrojů,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu
Lukáš Vlček (STAN, EPP).
Podle ministra životního prostředí
Petra Hladíka (KDU-ČSL, EPP) má NKEP potenciál navýšit HDP o dva procentní body a rozšířit ekonomické příležitosti.
„Plán je především klíčový pro soukromý sektor, který potřebuje znát dlouhodobý výhled pro svoje plánování a investice. Scénář jsme nastavili tak, aby byl sociálně citlivý, zachovali jsme konkurenceschopnost České republiky, plnili klimatické cíle a zajistili dostatek energie za dostupné ceny,“ prohlásil Hladík.
Přijetím aktualizovaného plánu se Česko vyhne hrozbě pokut za nesplnění povinnosti vůči Evropské komisi, která v nedávné době zahájila řízení pro porušení práva (tzv. infringement) proti několika členským státům včetně Česka právě kvůli chybějící aktualizaci dokumentu.
Dekarbo brief: Češi chtějí zvrátit emisní limity. Co na to ostatní?
Reakce byznysu: nedostatečná komunikace, nerealistické cíle úspor
Schválený plán vyvolal smíšené reakce. Zatímco některé organizace oceňují, že Česko konečně má jasný cíl, jiné kritizují proces přípravy i některá nastavení cílů.
Podle generálního ředitele Svazu průmyslu a dopravy
Daniela Urbana vláda od června nekomunikovala finální verzi s průmyslem a odstranila některé konkrétní závazky v oblasti snižování emisí. Chybou je i to, že ve finálním dokumentu zůstal nerealistický cíl v oblasti úspor energie, uvedl Urban. Ten také zpochybňuje model SEEPIA, na jehož základě vláda scénáře uvedené v plánu vytvářela.
Svaz moderní energetiky naopak vítá, že vláda konečně stanovila konkrétní cíle pro větrné a solární elektrárny, byť je považuje za nižší, než by bylo možné. „Mnohem důležitější ale bude, aby nyní následovaly konkrétní kroky, které odstraní bariéry výstavby a zrychlí povolovací proces,“ zdůrazňuje
Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Podle něj trvá povolování větrné elektrárny v Česku déle než 10 let. Rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů by přitom mohl přinést tisíce nových pracovních míst, vyšší příjmy do veřejných rozpočtů a pomoci konkurenceschopnosti českých firem.
Podle ekologických organizací plánu chybějí ambice
Ekologické organizace kritizují zejména skutečnost, že finální verze snížila dřívější cíle pro snižování emisí a nevyužila plný potenciál obnovitelných zdrojů. Z NKEPu navíc zmizely zmínky o rozšíření systému emisních povolenek na lokální vytápění a silniční dopravu (ETS 2).
Podle
Štěpána Viziho z Centra pro dopravu a energetiku vláda oslabila cíle pro snižování emisí do roku 2030 i 2050, čímž vytváří další nejistotu. „Navzdory připomínkám se rozhodla nepodpořit scénář s vyšším podílem obnovitelných zdrojů, který by znamenal méně emisí a větší energetickou bezpečnost,“ uvedl Vizi.
České zastoupení organizace Greenpeace pro změnu upozorňuje, že vláda nakonec upustila od aktualizace dalších dvou strategických dokumentů, Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK), ačkoli to měla v programu.
Zelené organizace vládě vytýkají také přílišné sázení na jadernou energetiku, a to právě na úkor obnovitelných zdrojů.
Odložte zpoplatnění emisí pro plyn a pohonné hmoty, vyzvalo v EU Česko
Plán nesmí zůstat na papíře
Výzvou do budoucna bude zejména praktická realizace plánu. Všechny zúčastněné strany – od průmyslu přes ekologické organizace až po soukromé investory a veřejnost – upozorňují, že ambiciózní cíle nestačí mít pouze na papíře. Pro rozvoj větrné a solární energetiky bude klíčové zjednodušit a zrychlit povolovací procesy, posílit kapacitu distribučních a přenosových sítí a zajistit akumulaci energie i flexibilitu spotřeby.
Podle Martina Sedláka by mohl pomoci připravovaný zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů. Panují ale obavy, zda se jej podaří schválit do konce volebního období.
