Evropská komise začíná ustupovat tlaku členských států a zvažuje odklad celého metanového nařízení. Dosud přitom připouštěla jen mírnější variantu – že by země EU po několik let neudělovaly pokuty za jeho porušování.
Odklad prosazuje i Česko. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) se k němu přidalo už 19 států. Země se ale zatím neshodují v tom, jak dlouhý by měl odklad být. Například Česko tlačí na tři roky, Francii by stačil jednoroční odklad.
„Komisař v pátek oznámil, že Komise plánuje navrhnout odklad vstupu metanového nařízení v platnost,“ potvrdil v pondělí mluvčí Evropské komise. Návrh je podle něj nyní připravován na technické úrovni.
Ještě před několika týdny přitom Komise odmítala samotné nařízení otevírat. Tehdy navrhovala, aby členské státy pouze na tři roky neudělovaly finanční sankce firmám, které některé požadavky nesplní.
Na změnu postoje Komise upozornil po jednání v Bruselu minulý týden i Havlíček. Ten o věci jednal s místopředsedkyní Evropské komise Teresou Riberou.
Hlavním argumentem je současná situace na evropském energetickém trhu. Ceny plynu v posledních týdnech výrazně vzrostly a evropské země zároveň řeší nejistotu kolem dodávek. Metanové nařízení by podle nich mohlo situaci ještě zhoršit.
Co chce EU po dodavatelích
Metanové nařízení má přimět producenty fosilních paliv k lepšímu měření a omezování úniků metanu. Ten je sice v atmosféře přítomen v mnohem menším množství než oxid uhličitý, zároveň však výrazně přispívá ke globálnímu oteplování.
Nová pravidla se přitom netýkají jen evropských producentů. Od roku 2027 mají dovozci do EU prokazovat, že ropa, plyn a uhlí, které do Evropy přivážejí, splňují evropské požadavky na monitoring, vykazování a ověřování emisí.
Právě to začalo být v posledních měsících předmětem sporu. Problém se týká zejména velkých dodavatelů ze Spojených států a Kataru, kteří varují před další administrativou a možnými komplikacemi při vývozu do EU.
Původně měl stačit odklad pokut
Komise se dosud snažila najít kompromis bez otevírání samotného nařízení. Navrhla proto, aby členské státy po dobu tří let neudělovaly pokuty za některá porušení pravidel.
Sankce přitom mohou být pro firmy citelné – podle nařízení mohou v některých případech dosáhnout až pětiny jejich ročního obratu.
Tento přístup ale některým zemím nestačí. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyzval Komisi k odložení povinnosti předávat informace o emisích o rok.
Komisař pro energetiku Dan Jørgensen podle Financial Times připustil, že Macron měl ve svém hodnocení situace pravdu. „Někdy je potřeba věci odložit nebo učinit flexibilnějšími,“ uvedl.
Komise zároveň dál tvrdí, že současná situace neznamená bezprostřední ohrožení bezpečnosti dodávek. Jørgensen ale členské státy vyzval, aby se připravily na případné problémy a podle potřeby snižovaly spotřebu plynu a elektřiny.
Německo na vážkách
Zatímco postoj Francie je jasný, z Německa jsou slyšet opatrnější hlasy. Berlín podporoval spíše odklad pokut za porušení požadavků.
Německé ministerstvo životního prostředí zároveň uvedlo, že nevidí důvod nařízení pozastavovat nebo měnit. Podle něj neexistují důkazy, že by pravidla vedla nebo měla vést k omezení dovozu plynu či ropy do EU.
Současně ale z Berlína zaznívá stále větší nervozita kvůli situaci na energetickém trhu. Německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reiche na energetickém summitu v Houstonu minulý týden uvedla, že nová pravidla představují pro dodavatele „vysokou míru byrokracie“. Podle ní už někteří producenti zvažují, zda budou po 1. lednu 2027 do Evropy plyn vůbec dodávat.
„To je v této energetické krizi rozhodně špatný signál,“ uvedla Reiche.