Rozpolcený Parlament
Výsledek hlasování ukazuje, že Evropský parlament je v otázce emisí budov rozpolcený. Text totiž schválilo pouze 343 europoslanců, 78 se zdrželo hlasování a 216 jich bylo proti. Z Čechů návrh podpořili jen zmíněný Niedermayer a všichni tři zástupci Pirátů, kteří patří do frakce Zelených. Její zpravodaj, Ciarán Cuffe z Irska, za návrhem stál.Odpůrci upozorňují například na rizika pro malé podniky a rodiny, které nemusí nové podmínky finančně zvládnout. Například Ondřej Kovařík (za ANO, Renew Europe) sice uvítal, že by směrnice zefektivnila provoz administrativních budov větších podniků, nepřijatelné však podle něj je, aby stejná pravidla platila i pro rodinné bydlení. „Už tak napjaté rozpočty domácností se s požadavky na zateplení nebo nové druhy vytápění vypořádat nedokážou. Musíme proto důkladně posoudit dopady požadovaných opatření tak, aby nakonec nevedly přímo ke skokovým nárůstům cen nájmů a nemovitostí. To si v současné situaci nemůžeme dovolit,“ řekl v pondělí na plénu EP Kovařík. Alexandr Vondra podle svých slov nechce zpochybňovat důležitost sektoru budov v rámci dekarbonizace, vadí mu však samotný charakter pravidel, tedy konkrétně to, že by šlo o povinnost. „Člověk by měl mít možnost si vybrat, jestli postaví něco opravdu energeticky úsporně, a ten systém ho k tomu bude nějakým způsobem motivovat, nebo jestli to z nějakých důvodů neudělá, a pak bude platit větší náklady za bydlení. To je svoboda, tady (v návrhu) jde bohužel opět o zákazy,“ posteskl si europoslanec na brífinku pro české novináře. Také Vondra varoval před tím, že směrnice podle parlamentního návrhu by znamenala další prodražení výstavby a obecně by si žádala obří investice, u kterých ale není jasné, jak by je vlastníci domů zafinancovali a Unie a státy kompenzovaly.Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA) vidí v tomto ohledu velkou potenciální roli ve zvýhodněných renovačních úvěrech, které by skrze komerční banky poskytovala zájemcům Evropská investiční banka (EIB). Europoslanec zároveň shrnul, proč je podle něj tato konkrétní směrnice tak kontroverzní. „Toto opatření jde v první řadě po nejméně energeticky úsporných budovách. (…) Problematický politický aspekt je v tom, že velké množství těchto domů obsahuje byty, a ty jsou někomu pronajímané. Standardní model je, že nájemci bytů platí náklady na energie, a jsou to tedy právě oni, kdo doplácí na energetickou neúčinnost té budovy. Pronajímatelé typicky nemají příliš důvodů na to (renovace) tlačit,“ argumentoval na úterním brífinku Peksa. Tento rozkol mezi těmi, kteří více reprezentují pohled majitelů domů, a těmi, kteří se dívají spíše na peněženky nájemníků, případně na celkové množství spotřebované energie, se podle Peksy odrazil právě i v názorech a hlasování na půdě Evropského parlamentu. Luděk Niedermayer ještě upozornil na to, že skutečný důvod, proč jsou lhůty a podmínky návrhu takto „preskriptivní“, je ten, že členské státy nechtěly jít cestou závazných celoevropských cílů. Vyjednávání je ale téměř na začátku. Teď přijdou na řadu diskuse se státy a Komisí v tzv. trialozích, kde se může podoba legislativy ještě změnit. U směrnice zároveň platí, že je to stát, kdo vymýšlí konkrétní způsoby, jak cílů dosáhnout. Odborníci na udržitelnou energetiku už dali dohromady vodítka, jakou cestou by se měla vydat právě Česká republika.Evropský parlament schválil nařízení o snížení energetické náročnosti budov s cílem dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050. Nařízení má přinést zvýšení tempa rekonstrukcí budov a snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) March 14, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/jwI58r8LmV
Válka otevřela politikům oči. Energie se musí šetřit, na budovy se dlouho zapomínalo