Rozpočty evropských zemí se potýkají s dopady ruské agrese a inflací. V ohrožení jsou i projekty financované z evropských fondů, jejichž původní rozpočet kvůli vysokým cenám materiálu dnes už nestačí. Unie proto reaguje balíčkem FAST-CARE, je za ním i česká stopa.
Už během covidové pandemie se ukázalo, že Evropská unie reaguje na výdaje spojené s bezprecedentní situací krizovými balíčky. Nejinak tomu bylo po 24. únoru letošního roku, kdy Rusko vpadlo na Ukrajinu. Evropská komise v reakci na příliv uprchlíků z Ukrajiny do unijních zemí přišla s balíčkem CARE (Cohesion’s Action for Refugees in Europe, česky Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě – pozn. red.).
Díky CARE došlo k rozvolnění pravidel kohezní politiky, která upravuje čerpání dotací z evropských fondů. Státy tak měly možnost flexibilně přesunout prostředky, které mají k dispozici v rámci minulého dotačního období 2014-2020, na výdaje spojené s uprchlíky.
Tyto prostředky však vzhledem k rozsáhlosti dnešní krize nestačí, obzvlášť v českém případě. Tuzemsku totiž v obálce z minulého dotačního období příliš volných prostředků, které by mohlo přesměrovat na pokrytí nových výdajů, nezbylo.
Kvůli nedostatečné finanční podpoře bili na poplach například zástupci regionů.
„Vítáme flexibilitu, kterou přináší Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě (…) Nicméně tyto nástroje budou mít jen omezený vliv, pokud nebudou rozšířeny,“ upozornil předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou v dopise Apostolos Tzitzikostas, který v té době předsedal Výboru regionů – instituci, která zastupuje v EU evropské lokální lídry.
V Unii se proto rýsuje nový krizový balíček FAST-CARE (Flexible Assistance to Territories, česky Flexibilní pomoc územím – pozn. red.).
EU posílá miliardy eur na pomoc ukrajinským uprchlíkům. Česko chce využít i národní plán obnovy
Zásluhu má i Česko
Za návrhem FAST-CARE lze najít českou stopu. Byl to totiž český ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), kdo inicioval dohodu s řadou evropských kolegů, kteří pak společně vyzvali Evropskou komisi, aby ve světle krize dále upravila pravidla pro čerpání dotací.
FAST-CARE členským zemím například přináší 100% spolufinancování ze strany Evropské unie projektům zaměřeným na socioekonomickou integraci uprchlíků. Aby mohly ale země plnou míru spolufinancování využít, musí 30 % podpory směřovat na projekty místních orgánů či organizací občanské společnosti.
Státy tak mohou peníze, které mají v rámci kohezní politiky k dispozici, využít například na poskytování potravin, základní materiální pomoci, ubytování či překladatelských služeb uprchlíkům. Možné jsou ale i dlouhodobější investice jako například výstavba nebo renovace přijímacích středisek či podpora vzdělávání nebo přístupu na trh práce.
Vzhledem k tomu, že státy potřebují na opatření prostředky rychle, FAST-CARE zvyšuje objem peněz pro předfinancování projektů v současném dotačním období na 3,5 miliardy eur. První peníze v rámci předfinancování mohou evropské země očekávat už letos poté, co nařízení FAST-CARE vstoupí v platnost.
„V návrhu se promítlo mnoho z našich podnětů,“ ocenil místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Bartoš. Jde například o zmíněnou 100% míru spolufinancování.
Česko usilovalo také o to, aby Komise v rámci rozvolnění pravidel prodloužila způsobilost výdajů u projektů spadajících do období 2014-2020.
„My jsme tam měli požadavek ještě na prodloužení období – do kdy se projekty mohou dokončit. Ten apel Komise nevyslyšela. Chápu ale ten postup s ohledem na to, že Komise má své volební období a chce mít tyto věci uzavřené,“ uvedl k tomu nedávno v podcastu Evropa zblízka Bartoš.
Návrh Komise tedy s tímto prodloužením nepočítá a výdaje tak musí být ze strany příjemců proplaceny nejpozději do konce roku 2023. Nicméně díky FAST-CARE budou moci státy „zachránit“ některé projekty, které jsou v důsledku růstu cen materiálů a nedostatku surovin a pracovní síly zpožděny. Probíhající projekty přesahující jeden milion eur (bez FAST-CARE tato hranice byla nastavena na pět milionů eur) tak budou moci být částečně převedeny do nového dotačního období 2021-2027.
Podcast: V EU chci hájit existenci dotací. Ministerstvo má být chytrý rádce, ne přerozdělovatel, říká Bartoš
Peníze „navíc“ ale nebudou
Krizové balíčky, ať už to byl CARE nebo nynější FAST-CARE, však nepočítají s „novými penězi“. Obnos, který má Česko k dispozici v rámci kohezní politiky (zhruba 21 miliard eur), tak díky nim nenabobtnal.
„Navýšení celkové alokace v politice soudržnosti už není tématem debat s Evropskou komisí. Na stole Evropského parlamentu je balíček legislativních úprav, tzv. FAST-CARE,“ potvrdilo na dotaz redakce ministerstvo pro místní rozvoj.
Díky flexibilitě, kterou balíčky CARE a FAST-CARE přináší, ale Česko například připravuje dotacemi financovaný program na podporu solidárních domácností, které ubytovávají ukrajinské uprchlíky, popsal pro EURACTIV.cz resort.
Dodatečné peníze pak lze najít v rámci fondu obnovy, se kterým Evropská unie přišla původně jako s nástrojem na oživení evropských ekonomik po pandemii.
Na využití prostředků z něj má ale každá evropská země konkrétní plán schválený Evropskou komisí. Změny v tom, do čeho se budou peníze investovat, tedy musí země opět dohodnout s unijní exekutivou. Přesně o to Česko usiluje.
„S Evropskou komisí probíhá kontinuálně neformální dialog o aktualizaci a případné změně Národního plánu obnovy,“ potvrdilo redakci ministerstvo průmyslu a obchodu, které má český plán obnovy v gesci. Na dotazy, v jaké fázi se jednání nachází, však resort neodpověděl.
Nicméně už současný plán obnovy tuzemsku umožňuje využít původně postpandemické prostředky na některé výdaje spojené s uprchlickou krizí. „Národní plán obnovy má širokou škálu činností, které podporuje, a část z nich – například vzdělávání – lze přeneseně aplikovat i na problematiku uprchlické krize,“ uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Projev o stavu Unie se nesl v duchu Sláva Ukrajině! Čekali jsme víc, zní od českých europoslanců
Ještě za českého předsednictví
Návrh balíčku FAST-CARE z pera Evropské komise v září posvětili europoslanci ve výboru pro regionální rozvoj (REGI) ve zkrácené proceduře, tedy bez dodatků, aby mohla nová pravidla začít platit co nejdřív. Už v létě dali návrhu zelenou i ministři evropských zemí na úrovni Rady EU, a to stejně jako europoslanci urychleně a bez výhrad.
„Tváří v tvář ruské agresi musí Evropa reagovat rychle a rázně. Evropský parlament si je vědom potřeby rychlé akce. S FAST-CARE pomůže kohezní politika ukrajinským uprchlíkům a umožní evropským městům a municipalitám zmírnit přímé i nepřímé dopady této otřesné války,“ řekl europoslanec Niklas Nienaß (Zelení/ESA).
Evropští poslanci však musí návrh Evropské komise odsouhlasit ještě na plenárním zasedání, které se uskuteční na začátku října. Formálně jej musí potvrdit také členské státy. Podle ministerstva pro místní rozvoj by se tak mohlo stát ještě během českého předsednictví, které končí v prosinci 2022.
