Krkolomná cesta Bosny a Hercegoviny do Evropské unie dostala další trhlinu, vůdce bosenských Srbů Milorad Dodik totiž hrozí, že zemi rozerve. Máloco ilustruje komplikovanou historii bývalé Jugoslávie tak dobře jako podoba Bosny a Hercegoviny. Tato „de facto konfederativní republika“, kde spolu žijí Bosňáci, bosenští Srbové a bosenští Chorvaté, se dělí na tři samosprávné celky – Federaci Bosny a Hercegoviny, Republiku srbskou a Distrikt Brčko (který má zvláštní postavení).
Aby tato mozaika etnik, náboženství a regionů spolu nějak fungovala, nad trojhlavým Prezídiem složeným z Bosňáka, Srba a Chorvata de facto stojí ještě tzv. Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu. To je nezávislý zástupce nějaké jiné evropské země – jednu dobu jím byl například Slovák
Miroslav Lajčák –, který dohlíží na dodržování Daytonské dohody o míru z poloviny devadesátých let a má poměrně rozsáhlé pravomoci.
Právě zde je nutné hledat jádro aktuální krize. Vůdce bosenských Srbů
Milorad Dodik stanul před soudem poté, co odmítl respektovat rozhodnutí současného vysokého představitele, Němce
Christiana Schmidta, a bosenského ústavního soudu. Kontroverzní politik si nakonec v únoru vyslechl rozsudek – rok vězení a šestiletý zákaz výkonu politických funkcí.
Dodik, který odmítl trest respektovat a na kterého je už v tuto chvíli vydaný mezinárodní zatykač, začal v souvislosti se soudem a pozdějším rozsudkem dál stupňovat svou dlouhodobou separatistickou rétoriku. Pohrozil, že bude usilovat o odtržení Republiky srbské od zbytku Bosny.
Kromě záměru zřídit vlastní pohraniční policii podepsal na začátku března zákony, které zakazují působení bosenských celostátních soudních orgánů, prokuratury, policie a tajné služby v Republice srbské. Tyto zákony ale
následně pozastavil bosenský ústavní soud.
Dodik, který našel oporu například u
Vladimira Putina v Moskvě, nicméně minulý týden prohlásil, že je ochotný zahájit dialog a pozastavit platnost sporných zákonů.
Má ale podmínku – Christian Schmidt musí odstoupit ze své funkce.
https://x.com/MiloradDodik/status/1910234240932860119
Varování z Bruselu
Evropská unie sleduje dění na západním Balkáně s obavami, nestabilita totiž nahrává těm, kdo si přejí Evropu rozdělenou – například Rusku.
Jakékoliv pokusy o rozdělení Bosny jsou nepřijatelné,
řekla při návštěvě Sarajeva tento týden šéfka unijní diplomacie
Kaja Kallas.
„Nebudeme tolerovat žádné hrozby územní celistvosti, suverenitě a ústavnímu pořádku této země. Jakékoliv pokusy o rozdělení země jsou nepřijatelné,“ uvedla Kallas podle stanice RFE/RL při návštěvě základny mise EUFOR v Butmiru na okraji Sarajeva.
„Ministryně zahraničí“ připomněla, že EU v březnu posílila misi o stovky dalších vojáků. 150 z nich dorazilo z České republiky, a ministerstvo obrany teď nově oznámilo, že počítá s jejich nasazením do konce dubna. Účast českých vojáků na misi schválil Parlament ČR.
Úkolem
mise EUFOR v Bosně je dohlížet právě na dodržování zmíněné Daytonské dohody, která v roce 1995 ukončila téměř čtyři roky trvající válku, jež si vyžádala na 100 000 životů. Rozpad Bosny a Hercegoviny, kterým Dodik vyhrožuje, by se podle odborníků zřejmě neobešel bez nového krveprolití.
Jedno je jasné, současná krize výrazně komplikuje cestu Bosny a Hercegoviny do Evropské unie. Ještě nedávno to přitom vypadalo, že se celý proces zrychluje – země dostala v prosinci 2022 kandidátský status a mluvilo se o tom, že by brzy mohla zahájit přístupové rozhovory. Teď se ale zdá, že se vydává spíše opačným směrem.
Válka v Bosně může začít kdykoliv, varuje expertka. Bude to výzva i pro české předsednictví
