Rusko podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas na bojišti na Ukrajině nevítězí a ruský prezident Vladimir Putin proto bezostyšně útočí na civilisty a stupňuje hybridní útoky v Evropě. Kallas to dnes uvedla v projevu před europoslanci na jejich plenárním zasedání ve Štrasburku a zdůraznila potřebu silné a jednotné evropské reakce.
„Šest útoků za deset dní, při nichž byly použity drony nejspíš ruského původu, představuje nebezpečnou a nepřijatelnou eskalaci v oblasti Černého moře. Záchranáři stále pátrají po sedmi námořnících, kteří jsou pohřešováni po dronovém útoku na dva tankery poblíž rumunského pobřeží,“ uvedla Kallas.
Rusko od poloviny července zintenzivnilo útoky na ukrajinskou přístavní infrastrukturu a vývozní trasy. Ukrajina podle Kallas přichází kvůli omezení vývozu o zhruba 60 milionů eur denně.
Ukrajina patří mezi nejvýznamnější světové vývozce zemědělských produktů. Podle Kallas zajišťuje 15 procent světového vývozu kukuřice, deset procent vývozu pšenice, 15 až 20 procent vývozu ječmene a polovinu světového vývozu slunečnicového oleje. Přibližně 90 procent těchto produktů se přepravuje černomořským koridorem, který je nejdůležitější trasou pro dopravu ukrajinského obilí na mezinárodní trhy.
„Jak minulý týden zdůraznily členské státy na zasedání Evropské rady, Rusko záměrně využívá potraviny jako zbraň a podkopává globální potravinovou bezpečnost, zejména v Africe, Asii a na Blízkém východě,“ řekla Kallas. Evropská rada podle ní vyzvala k okamžitému obnovení bezpečné plavby civilních a obchodních lodí v Černém moři.
Tři fronty
Evropa podle Kallas musí reagovat na třech frontách. Zaprvé musí zajistit, aby Ukrajina zůstala propojena se světovými trhy a aby byla chráněna potravinová bezpečnost. Zadruhé je nutné posílit bezpečnost v oblasti Černého moře a Dunaje. Klíčové je zejména včasné odhalování hrozeb a sdílení informací. Pomoci by s tím mělo i Centrum námořní bezpečnosti v Černém moři, které za podpory EU připravují Rumunsko a Bulharsko.
Evropská unie podle Kallas potřebuje také rychlejší společné rozhodování v případě závažných incidentů. K tomu má sloužit navrhovaný nouzový protokol, který počítá s okamžitými politickými konzultacemi a lepší koordinací při závažných hybridních krizích, včetně spolupráce s NATO.
„Zatřetí, pokračujeme v diplomatickém úsilí s cílem zvýšit mezinárodní tlak na Rusko,“ dodala šéfka unijní diplomacie. V této souvislosti zmínila jednání s partnery, včetně Turecka a Indie, o dohodě, která by zajistila svobodu plavby v Černém moři. Ukrajina takovou dohodu navrhla, Rusko ji však odmítlo. „Taková dohoda by chránila lidské životy i životně důležité dodávky,“ poznamenala Kallas.
EU by měla posílit protidronovou obranu
Podle Markéty Gregorové (Piráti) z frakce Zelených by měla být reakce Evropské unie na ruské útoky mnohem silnější. Součástí by neměly být jen sankce, ale také odvetné kroky. „Reakce EU by měla být mnohem silnější, protože Rusko ten vzdušný prostor včetně lodí v Bulharsku, domů v Polsku a letiště v Německu nenarušilo nebo na ně nezaútočilo omylem,“ řekla novinářům Gregorová.
Podle Ondřeje Krutílka (ODS) by se EU měla zaměřit především na posílení protidronové obrany, která podle něj zatím není dostatečně efektivní. Nové zesílené ruské útoky Krutílek nevnímá jako eskalaci, ale jako „permanentní snahu našich nepřátel pokoušet naši bezpečnost“.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu (PfE) naopak uvedl, že Evropská unie nemusí vůči ruské agresi nutně zaujímat důraznější postoj.
Podle zástupců dvou nejsilnějších frakcí v Evropském parlamentu, kteří vystoupili v následné debatě, by EU měla vyslat námořní misi, která by chránila lodě v Černém moři. „Rusko nese plnou odpovědnost za destabilizaci černomořského regionu i za útoky na civilní plavidla. Kroky EU nebudou nikdy útočné, ale obranné – v zájmu občanů EU, v zájmu našeho území i vzdušného prostoru, obchodu, ekonomiky, cestovního ruchu a svobody,“ uvedl bulharský europoslanec Andrej Novakov z frakce Evropské lidové strany (EPP).
Podle německého europoslance Tobiase Cremera z frakce sociálních demokratů (S&D) Rusko používá taktiku íránského režimu. „Mohli bychom vytvořit námořní misi, společně s Bulharskem, Rumunskem a Tureckem. Musíme ale veškerá opatření zavést co nejrychleji,“ uvedl.
Polská europoslankyně Anna Brylka z PfE rovněž hovořila o tom, že zablokování Černého moře ohrožuje potravinovou bezpečnost Evropy. Zároveň si ale stěžovala, že Ukrajina zaplavuje polský trh svými zemědělskými produkty, což způsobuje problémy polským farmářům.
Rumunský europoslanec Cristian Terhes z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) v rozpravě uvedl, že Evropa musí investovat do protidronové obrany a musí přejít „od prohlášení k činům“. „Musíme chránit námořní dopravu za každou cenu,“ uvedl i jeho rumunský kolega Dan Barna z frakce Obnova Evropy (Renew Europe).
„Lodě hoří, tady není nic nejasného. Je naprosto jasné, kdo posílá drony na naše letiště, jsme těsně před válkou, Rusko už na nás útočí,“ prohlásil německý europoslanec Sergey Lagodinsky z frakce Zelených. „Musíme jednat, pouze pokud budeme jednat, můžeme zabránit agresi a zradě,“ dodal.
Belgický europoslanec Marc Botenga z frakce Levice v EP kritizoval EU, že za pět let války na Ukrajině nepřipravila jedinou strategii, jak tento konflikt ukončit. „Přibývá lidí, kteří říkají, že nechtějí položit životy za vaši neschopnost,“ vzkázal vedoucím představitelům Unie.
Podle bulharského europoslance Stanislava Stojanova z frakce Evropa suverénních národů (ESN) se situace v Černém moři začíná vymykat z rukou. „Černé moře je stále nebezpečnější pro námořní dopravu, cestovní ruch a živobytí lidí, to všechno je v ohrožení,“ uvedl. Zpochybnil ale, že správným řešením je uvalit na Rusko více sankcí. „Opravdu chceme být ve válce s jadernou mocností? Evropa potřebuje diplomacii, ne válku,“ dodal.