Evropa musí posílit svou obranu a hrát větší roli v NATO, aby Severoatlantická aliance zůstala silná. Dnes to prohlásila šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallas, podle níž již Evropa neleží v centru zájmu Spojených států a musí se tak v dnešní geopoliticky nestabilní době v obranných otázkách spoléhat sama na sebe.
„Nepřežila žádná velká mocnost v dějinách, která svěřila starost o své přežití jiným,“ prohlásila Kallas na výroční konferenci Evropské obranné agentury (EDA). Narážela na fakt, že Spojené státy dosud nesou hlavní břímě výdajů v NATO a evropské země po řadu let spoléhaly na americkou pomoc při vlastní obraně. Už předchozí prezidenti USA své evropské spojence upozorňovali na potřebu zvýšit obranné výdaje, s nástupem prezidenta Donalda Trumpa se však americký přístup radikálně změnil.
„Chceme silné transatlantické vazby, USA zůstanou evropským partnerem a spojencem. Ale Evropa se musí přizpůsobit nové realitě,“ uvedla Kallas. Evropské země podle ní musí hrát v alianci aktivnější roli a převzít větší díl odpovědnosti. V jejich zájmu je také hledat partnery i jinde, příkladem může být tento týden uzavřená dohoda s Indií, dodala Kallas.
Trumpova administrativa na počátku prosince zveřejnila novou národní bezpečnostní strategii USA, která Evropu chápe jako světadíl v úpadku, ztrácející v důsledku údajně nekontrolované migrace vlastní identitu. „Dlouhodobě je více než pravděpodobné, že nejpozději za několik desetiletí už jistí členové NATO budou většinově neevropští,“ tvrdí například dokument.
Kallas dnes řekla, že je potřeba zlepšit kooperaci NATO s Evropskou unií, aby se obě organizace mohly efektivně doplňovat a obrana Evropy byla efektivnější. „Čím více informací nám NATO poskytne, tím lépe se budeme moci sladit. V této věci má zvláštní odpovědnost těch 23 zemí, které jsou členy obou organizací,“ zdůraznila estonská politička. Většina členů EU jsou také členskými státy aliance.
Kallas také zdůraznila, že výrazně zapracovat na vlastní obraně musí i sama EU. Zmínila například společné obranné projekty, velkými státy prosazovanou možnost většinového rozhodování o obranné politice místo dosavadní nutné jednomyslnosti či častější jednání ministrů obrany zemí EU, která jsou podle ní nutná.
Komisař pro obranu Andrius Kubilius řekl, že EU musí co nejrychleji vyvinout své vlastní společné obranné kapacity a být nezávislá na USA. „Aby bylo jasno, nezávislá neznamená sama. Nezávislá znamená společně,“ pronesl litevský komisař na konferenci EDA. Zdůraznil, že na prvním místě musí být vybudování obranného arzenálu a nikoli profity zbrojovek. Právě kvůli sporům členských zemí o to, kde se mají nakupovat zbraně do evropských kapacit, se podle kritiků nedaří rychle navyšovat jejich počty.