Ukrajinský prezident Zelenskyj byl sice hlavní „atrakcí“ bruselského summitu, evropské země ale potřebovaly pohnout také se dvěma jinými důležitými tématy – nelegální migrací a budoucností evropského průmyslu.Dopolední a odpolední část čtvrtečního (9. února) mimořádného summitu v Bruselu patřila hlavně Ukrajině a do menší míry také tématu ničivého zemětřesení v Turecku a Sýrii, večer ale prezidenti a premiéři zemí EU věnovali také ekonomické situaci a migraci.
Tentokrát osobně, ne z obrazovky. Zelenskyj přijel do Bruselu pro podporu
Diplomaté a novináři v budově Evropské rady nazvané Justus Lipsius upozorňovali na to, že zatímco běžně se na podobných summitech postupuje blok po bloku, tentokrát písemné závěry ke všem důležitým tématům neustále měnily „v mírném chaosu“ svou podobu až téměř do konce jednání. Politici se dohadovali nad slovními formulacemi, které ale mohou mít v konečném důsledku velký dopad.
Pokud jde o migraci, přesněji o její vnější dimenzi, evropské země jsou přesvědčené o tom, že klíč k řešení zvýšené nelegální migrace, která kontinent trápila na podzim a pravděpodobně bude i na jaře, leží v lepší správě vnějších hranic a vztazích se třetími zeměmi.
Závěry summitu hovoří o celé řadě aspektů, kde je potřeba přidat, za pozornost nicméně stojí hlavně dva, protože u nich došlo k největšímu posunu.
Pokud jde o ochranu vnějších hranic EU, Rakousko a některé další země hlasitě žádaly, aby se společné finanční prostředky použily také na výstavbu plotů na těch hranicích, kde je nelegální migrace nejintenzivnější. Evropská komise to až dosud odmítala, teď se ale zdá, že by se něco takového mohlo stát realitou. Lídři totiž ve svých závěrech vyzývají Komisi, aby našla velký balík peněz na „posilování kapacit a infrastruktury v oblasti ochrany hranic“.
EU se zároveň odhodlala ještě více tlačit na země, odkud nebo kudy nelegální migranti do Evropy přicházejí. Tyto státy chce různými „ultimáty“ přesvědčit ke sbližování vízové politiky, tedy aby neměly vízová pravidla vůči některým světovým zemím otevřenější než má sama EU, nebo k daleko větší ochotě přebírat zpět odmítnuté migranty.
Migraci se věnovala nejdelší část programu summitu. Český premiér
Petr Fiala (ODS) na závěrečné tiskové konferenci v pátek brzy ráno naznačil proč. „Diskuse probíhá mezi zeměmi, které mají takovou představu, že není potřeba tak intenzivně chránit vnější hranici, a zeměmi, které jsou velmi zasaženy tou aktuální vlnou migrantů. To se nemusí týkat jen zemí v přímořské oblasti jako Itálie, ale také zemí jako Rakousko nebo Nizozemsko,“ řekl novinářům předseda vlády s tím, že na základních principech ale panuje shoda celé sedmadvacítky.
Mnohahodinová výměna názorů na summitu je příznačná pro celou debatu o reformě migrační a azylové politiky. Státy mají zkrátka příliš rozdílné zájmy a zatím se nepodařilo najít jejich životaschopný průsečík.
Nelegální migrace do EU pokračuje, ploty nejsou řešením
Jak odvrátit průmyslovou pohromu?
Ve večerních hodinách se prezidenti a premiéři bavili také o tom, jak zareagovat na pohromu jménem Inflation Reduction Act (IRA), americký protiinflační zákon zaměřený na podporu domácího zeleného byznysu, který vážně ohrožuje evropský průmysl. Velkými výhodami totiž láká moderní evropské firmy k sobě.
Evropská komise sice už dopředu
načrtla poměrně odvážná řešení, jak Američanům oplatit stejnou mincí, v řadě evropských hlavních měst včetně Prahy ale zatím pochopení nenašla. Bylo tak jasné, že na únorovém summitu se finálový balíček opatření nenajde. Lídři zatím určili pouze základní směr, na konkrétnostech se dohodnou nejdříve na jaře.
V závěrech například zmiňují, že je potřeba „zjednodušit a zrychlit postupy státní podpory“, zajistit „spravedlivý přístup k finančním prostředkům“ nebo zjednodušit a zrychlit „administrativní a povolovací postupy“ při investování.
Jedno je téměř jasné – každé řešení bude bolet. Teď jde o to koho a jak moc. Z přílišného rozvolnění pravidel státní podpory by těžily bohaté státy na úkor těch méně bohatých, na nový fond by si zase EU patrně musela půjčit velké obnosy peněz.
Jak tedy zareagovat na IRA a nevyprovokovat při tom obchodní válku? Jak zpružnit státní podporu, aniž by to narušilo hospodářskou soutěž a opečovávaný vnitřní trh? A jak vytvořit nové zelené dotace bez velkých budoucích dluhů a tak, aby byly spravedlivé a nevytvořily mezi státy EU propasti?
Na všechny tyto otázky si musí Evropa odpovědět, pokud si chce zachovat alespoň nějakou míru konkurenceschopnosti. Unie přitom měla velké plány – chtěla se stát oázou čistých technologií a lákadlem pro světové investory. Tyto ambice dostaly vážné trhliny. Jedním východiskem zůstává dohoda s Američany na zmírnění podmínek pro evropské firmy a ochránit tak evropský průmysl, ta ale teď příliš pravděpodobně nevypadá.
„Prostor pro jednání je vždycky. Cílem zákona ale není poškozovat evropský průmysl nebo evropské firmy, není principiálně namířený proti nám. O to je to jednání obtížnější. Jsem ale přesvědčen, že je dobré ho vést a vysvětlovat našim americkým přátelům, jaké to má nebo může mít dopady. Současně bychom měli, a Komise to určitě naplní, sami tyto dopady vyhodnotit a podle toho ladit protiopatření,“ řekl v pátek brzy ráno Petr Fiala novinářům.
IRA pod stůl nespadne, domluvme si výjimky jako Kanada, vyzývá Vondra
