Turecký prezident o víkendu opět prohlásil, že je pro znovuzavedení trestu smrti. Přístupové rozhovory ohledně členství v EU i přesto formálně pokračují a Brusel Ankaře stále poskytuje významné částky v rámci takzvané předvstupní pomoci. Ta je mimo jiné určena i na budování demokracie a vlády práva.
Česká republika se nezapojila do relokací uprchlíků z jižní Evropy, protože Itálie ani Řecko nenašly vhodné osoby. Právě tímto argumentem se chce česká vláda bránit před sankcemi za neplnění povinností.
Evropská unie učinila poslední krok nutný pro fungování asociační dohody s Ukrajinou. Dohoda je jedním z pilířů ukrajinského směřování na západ a stála u počátků tzv. Euromajdanu. V platnost vstoupí v září, a to i přes odpor Moskvy či nelibost nizozemských občanů.
Dvojí kvalita potravin neznamená, že české obchody nabízejí horší zboží než německé. I obchodní řetězce však potvrzují, že Evropská unie by se měla zajímat nejen o bezpečnost potravin, ale také o jejich složení.
Ukrajina je odhodlaná vstoupit do NATO. A myslí to opravdu vážně, jelikož začíná konat první důležité kroky. Na plány Kyjeva však nelibě nahlíží Kreml, podle kterého ukrajinské členství v Alianci nepřinese nic dobrého.
Společnost Uber vede řadu soudních sporů po celé EU. Jeden takový i s francouzskou vládou, která podle americké firmy svým zákazem aplikace UberPop porušila evropské právo. Jeden z generálních advokátů Soudního dvora však tvrdí, že jednotlivé státy mají právo Uber na svém území zakázat podle vlastního uvážení.
Italský ministr vnitra vyzval členské země EU, aby začaly přijímat uprchlíky, kteří putují do Evropy přes Středozemní moře. Pomohlo by podle něj i přesunutí azylového řízení do Afriky, Libye však hlásí podobné problémy.
Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.
Více než 23 milionů domácností trpí v EU energetickou chudobou a nemohou si dovolit dostatečně vytápět své příbytky nebo jim chybí energie na zajišťování jiných potřeb. Podle Komise s tím pomohou investice do energetické účinnosti.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Ministři na Radě pro energetiku rozhodli, že cíl pro energetickou účinnost má být nezávazný. To se nebude shodovat s postojem europoslanců. Česko si chce při plnění úspor pomoci obnovitelnými zdroji. Na Radě v Lucemburku také bránilo jádro.
Peníze z Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat investice, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti.
EU by podle propočtů neměla mít velký problém se splněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, i když ho členské země a europoslanci teprve projednávají. Parlament by mohl tlačit na vyšší závazek – argumentem může být mimo jiné padající cena technologií.
Minimální mzda řidičů mezinárodní dopravy je předmětem sporu mezi západními a východními zeměmi. Čeští a němečtí dopravci jsou přitom ve shodě, že uplatňovat by se měla až po třech týdnech, které řidič stráví v jiné zemi. Komise ale navrhuje pouhou třídenní lhůtu.
Pokud se bude majitel elektromobilu v budoucnu stěhovat do nového bytu, může očekávat, že parkovací místo s nabíječkou bude mít připravené. Počítá s tím alespoň nový návrh evropské směrnice.
Digitální ekonomika a digitální trh jsou oblasti, o kterých v blízké budoucnosti ještě mnohé uslyšíme. Česká republika je v rámci EU jedním z tahounů v online obchodování. Na druhou stranu zaostává v případě elektronizace státní správy. V době, kdy jsou k internetu připojeny i ledničky, je však nejdůležitější dbát na kybernetickou bezpečnost.
Evropská rada dnes v Bruselu potvrdila závěry pravidelného Evropského semestru. V jeho rámci dostala letos Česká republika od Evropské komise jen dvě doporučení. Přesto českou vládu čeká v následujících měsících mnoho práce zejména v oblasti elektronizace státní správy či v otázce snížení administrativní zátěže pro podnikatele.
Česko má za sebou další posun v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek. Používání Národního elektronického nástroje bude za rok pro ministerstva povinné. Už více než půl roku také platí nový zákon, který může přinést řadu zjednodušení. Stále ale chybí větší důraz na kvalitu, kterému by pomohla podpora pro odbornou přípravu zadavatelů.
