Přestože současná kancléřka Merkelová směřuje ke svému čtvrtému vítězství v německých volbách, Češi by podle průzkumu raději volili bývalého předsedu Evropského parlamentu Schulze. Ke sporným tématům obou zemí patří zejména migrace, sankce vůči Rusku nebo budoucnost evropské integrace.
Dosud se migrační krize týkala zejména Středozemního moře. Nyní se ale pozornost upíná i směrem k Černému moři a Rumunsku, které za letošní rok hlásí rekordní počet nelegálních migrantů.
Evropská komise chce společnou obchodní politiku EU posunout zase o krok dále. V hledáčku má hlavně dohodu o volném obchodu s Austrálií a Novým Zélandem. Důraz však bude kladen i na nebezpečné investice z Číny nebo Ruska. Tamní společnosti totiž chtějí přebírat kontrolu nad významnými evropskými firmami a tím získat výrazný vliv. Dovolit jim to ale rozhodně není naším strategickým zájmem.
V Evropském parlamentu začal fungovat zcela nový zvláštní výbor pro terorismus. Jeho úkolem bude hlavně kontrola efektivity protiteroristických opatření nebo analýza minulých chyb a selhání. Jedná se o další krok z řady opatření, kterými chce EU bojovat proti teroristickým útokům.
Demokracie v EU, migrace, boj s terorismem, hospodářská unie nebo třeba dvojí kvalita potravin. To vše stihl Jean-Claude Juncker zmínit ve svém dnešním projevu o stavu Evropské unie.
Evropská komise chce výrazně posílit vysokorychlostní připojení k internetu. A podobný názor mají i europoslanci, kteří v úterý schválili iniciativu s názvem WiFi4EU. Ta má během několika let zajistit bezplatný a rychlý internet na všech veřejných místech včetně parků, náměstí, muzeí či knihoven.
V roce 2015 Angela Merkelová otevřela hranice Německa uprchlíkům a ztratila tím důvěru Němců. Podle posledních průzkumů se však zřejmě znovu stane německou kancléřkou. Co stojí za jejím návratem na výsluní?
Největší ekonomiky eurozóny chtějí výrazně zvýšit zdanění internetových gigantů, jakými jsou například Facebook, Apple, Amazon nebo Google. Smyslem návrhu je, aby tyto firmy daně platily tam, kde skutečně profitují. Nyní je totiž často odvádí pouze v zemích, kde jsou registrovány.
Přijetí eura má své náklady i přínosy jak v ekonomické, tak v politické rovině. Nemusí být ale pravda, že prozatimní setrvání mimo eurozónu vyřadí Česko z hlavního proudu integrace. Jak se na dvourychlostní Evropu dívají ekonomové, co by podle odborníků způsobilo posílení eurozóny na úkor zemí neplatící eurem a jaké výhody či rizika by přijetí společné evropské měny přineslo českým podnikům?
Marian Jurečka dnes představil vládě svou vizi Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Efektivní podpora zemědělců musí mít podle ministra zemědělství jasná a jednoduchá pravidla a nesmí diskriminovat některé podniky jen podle jejich velikosti.
Malí podnikatelé na venkově budou moci čerpat zvýhodněné úvěry nebo další formy podpory od Českomoravské záruční a rozvojové banky. Tu chce vláda změnit na národní rozvojovou banku.
V EU se radikálně změní pravidla pro ochranu osobních údajů. Nové nařízení začne sice platit až v květnu příštího roku, podnikatelé ale mají plné ruce práce už teď. Na nová pravidla se totiž musí řádně připravit. V opačném případě jim budou hrozit pokuty do výše 20 milionů eur nebo do 4 % jejich globálního ročního obratu.
Soudní dvůr EU dnes zamítl žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám na přerozdělování uprchlíků. Rozsudek však nic neříká o tom, zda Česko porušuje, či neporušuje svou povinnost uprchlíky přijímat. O tom Soud rozhodne, pokud se postoj ČR nezmění a Komise se ji rozhodne žalovat.
Problém s nebezpečným fipronilem je rozšířenější, než se původně zdálo. Nebezpečná vejce se mohla objevit téměř ve všech státech Evropské unie.
Lživé zprávy a dezinformace se staly nedílnou součástí politického boje. Ovlivňují veřejné mínění a mají dopad i na výsledky voleb a referend. Evropská komise chce proto boj proti tzv. fake news zesílit. Prvním krokem má být vytvoření expertní skupiny. Ve hře je ale i úplně nová unijní legislativa.
Celou Evropu v posledních měsících trápí extrémně vysoká cena másla. Ale podle některých odborníků bude ještě hůř. Na konci roku totiž hrozí, že sehnat máslo v obchodech bude velice těžké.
Německá kancléřka Angela Merkelová se definitivně postavila za myšlenku vytvoření společného rozpočtu a postu ministra financí pro země platící eurem. Před blížícími se volbami tak podpořila vizi vícerychlostní Evropy a plány francouzského prezidenta, který chce vytvořit evropské integrační jádro.
Francouzský prezident jedná se svými evropskými protějšky o nových pravidlech pro přeshraniční vysílání pracovníků. Svým chováním však může vyostřit spor o revizi směrnice, na které Evropský parlament pracuje již přes rok. Upozorňuje na to francouzská europoslankyně Morin-Chartierová.
