Na konci příští dekády má v EU jezdit výrazně víc aut na elektřinu. Automobilky ale žádají více času, než kolik jim v navržené legislativě dává Evropská komise. Ekologové si naopak myslí, že průmysl může na čistá auta přejít rychleji.
Sankce, odstřižení od mezinárodních fondů a nebo ztráta důvěry ze strany firem a jednotlivců. Právě takové postihy by mohly v budoucnu hrozit daňovým rájům. Pomoci by mohlo i vytvoření veřejného registru vlastníků společností a svěřenských fondů.
Je společnost Uber taxi službou, nebo digitální platformou, a jaké je její budoucí směřování? Mohou vedle sebe fungovat tradiční podnikatelé a sdílená ekonomika? Jak by měla na sdílenou ekonomiku zareagovat Česká republika?
EU se má zaměřit na velké otázky společného zájmu, a ty malé ponechat členským státům. Prioritou by měla být zahraniční a bezpečnostní politika s účinnou ochranou vnějších hranic a bojem proti migraci. Jaké další reformy lze od potenciálního budoucího rakouského kancléře Sebastiana Kurze předpokládat v domácí i evropské politice?
O chytrých městech v poslední době slyšíme často. Co si pod tím ale představit? Koncept tzv. Smart Cities je ve skutečnosti neuzavřený a je postaven jen na naší fantazii a technologických možnostech, které jsou už nyní obrovské. I proto můžeme při našich cestách po Evropě potkávat chytré popelnice, lampy nebo lavičky.
Referendum o nezávislosti Katalánska na Španělsku odstartovalo divokou sérii událostí, která skončila zatýkáním a útěky do Belgie. Co se během října dělo? Podívejte se na náš stručný přehled.
Hackerských útoků přibývá a počítačoví piráti používají sofistikovanější metody. EU proto chystá legislativu, která by pomohla členským zemím s bojem proti této kriminalitě. Europoslanci požádali Evropskou komisi, aby více investovala do obrany informačních systémů. Členské země EU by se podle doporučení europarlamentu měly soustředit zejména na lepší vzdělávání. Podívejte se, jaké metody hackeři využívají.
Pokud hnutí ANO sestaví novou vládu, v Evropě bude o Česku více slyšet. ČR navíc připraví konkrétní návrhy, jak EU reformovat. Andrej Babiš to prohlásil po setkání s Guyem Verhofstadtem, hlasitým zastáncem federalizace EU.
Peníze z evropského rozpočtu do Česka plynou hlavně na takzvanou politiku soudržnosti, která má zmenšovat rozdíly mezi různě vyspělými státy a regiony. Do budoucna se ale bude muset ČR připravit na jiný způsob financování.
Je libo převlékací obaly nebo jídlo z kapsle? Budoucnost oběhového hospodářství s minimem plýtvání potravinami, maximem materiálu navráceného do výrobního procesu a sníženým množstvím obalů nabízí nepředvídatelné možnosti. EU v tom však může chybovat.
Turecko neplní reformy vedoucí k posilování demokracie, nezaslouží si proto peníze z přístupových fondů. Shodují se na tom lídři členských zemí i europoslanci.
Po více než jednom roce dohadů se evropské země shodují na budoucích pravidlech pro vysílání pracovníků. Kontroverzní směrnici však ještě musí schválit Evropský parlament, který se s Radou v několika bodech neshoduje.
Zakopat válečnou sekeru s Visegrádem. I tak se dá interpretovat schůzka Jean-Clauda Junckera se středoevropskými premiéry. Spolupráci s V4 bude s největší pravděpodobností podporovat i budoucí česká vláda.
Před dvěma týdny předseda Evropské rady Donald Tusk sliboval, že navrhne, jak zlepšit komunikaci mezi členskými zeměmi. Svůj závazek dodržel a premiérům doručil agendu pro další dva roky a také novou pracovní metodu, která má učinit EU akceschopnější.
Hackeři čím dál častěji používají ransomware – tedy vyděračský virus, který od majitele napadeného počítače požaduje výkupné. Někdy se tváří jako obyčejný e-mail od zákazníka. Jedno kliknutí ale stačí k tomu, aby se firma stala obětí vydírání. Hackeři jí většinou dají na výběr – buď jim firma pošle peníze, nebo přijde o všechna data. Podle statistik Evropského parlamentu mají čtyři evropské firmy z pěti zkušenost s nějakým útokem hackerů.
Debatu o EU v českém veřejném prostoru nejvíc ovlivňují Miloš Zeman, Andrej Babiš a Václav Klaus, myslí si lidé, kteří se v Česku zabývají evropskými otázkami. Malý vliv podle nich naopak mají europoslanci nebo česká eurokomisařka.
Česko je zemí velkých zemědělských podniků, které zároveň čerpají nejvíce peněz z unijního rozpočtu. Evropská komise ale přišla s návrhem, že by se přímé platby zemědělcům omezily na základě jejich velikosti. Je něco takového pro ČR přijatelné? Politické strany v tom mají jasno.
Přijetí eura budí v české společnosti emoce. Které politické strany po společné měně volají a které ji naopak odmítají?
