Výrobci elektřiny z OZE by měli do budoucna ztratit část výhod, jako je preferenční přístup do sítě. Měnit se bude také podpora. Zelené zdroje jsou už však na přechod do dospělosti poměrně připravené. Víc by se měly podle Evropské komise rozvíjet také ve výrobě tepla. Zástupci sektoru OZE to vítají, podle Teplárenského sdružení ale evropské návrhy nebudou v praxi fungovat.
Více než 23 milionů domácností trpí v EU energetickou chudobou a nemohou si dovolit dostatečně vytápět své příbytky nebo jim chybí energie na zajišťování jiných potřeb. Podle Komise s tím pomohou investice do energetické účinnosti.
Společná zemědělská politika je nejnákladnější položkou evropského rozpočtu a Komise to chce v budoucnu změnit. O farmáře by se měly více starat členské země, zatímco EU by investovala do jiných oblastí.
Ministři na Radě pro energetiku rozhodli, že cíl pro energetickou účinnost má být nezávazný. To se nebude shodovat s postojem europoslanců. Česko si chce při plnění úspor pomoci obnovitelnými zdroji. Na Radě v Lucemburku také bránilo jádro.
Peníze z Junckerova balíčku, který má v rámci Evropské unie podporovat investice, už podpořily nejrůznější projekty částkou více než 200 miliard eur. Podle europoslanců by ale měly směřovat i k ambicióznějším a rizikovějším návrhům, které pomůžou zmapovat nové investiční oblasti.
EU by podle propočtů neměla mít velký problém se splněním cíle pro obnovitelné zdroje do roku 2030, i když ho členské země a europoslanci teprve projednávají. Parlament by mohl tlačit na vyšší závazek – argumentem může být mimo jiné padající cena technologií.
Minimální mzda řidičů mezinárodní dopravy je předmětem sporu mezi západními a východními zeměmi. Čeští a němečtí dopravci jsou přitom ve shodě, že uplatňovat by se měla až po třech týdnech, které řidič stráví v jiné zemi. Komise ale navrhuje pouhou třídenní lhůtu.
Pokud se bude majitel elektromobilu v budoucnu stěhovat do nového bytu, může očekávat, že parkovací místo s nabíječkou bude mít připravené. Počítá s tím alespoň nový návrh evropské směrnice.
Digitální ekonomika a digitální trh jsou oblasti, o kterých v blízké budoucnosti ještě mnohé uslyšíme. Česká republika je v rámci EU jedním z tahounů v online obchodování. Na druhou stranu zaostává v případě elektronizace státní správy. V době, kdy jsou k internetu připojeny i ledničky, je však nejdůležitější dbát na kybernetickou bezpečnost.
Evropská rada dnes v Bruselu potvrdila závěry pravidelného Evropského semestru. V jeho rámci dostala letos Česká republika od Evropské komise jen dvě doporučení. Přesto českou vládu čeká v následujících měsících mnoho práce zejména v oblasti elektronizace státní správy či v otázce snížení administrativní zátěže pro podnikatele.
Česko má za sebou další posun v pravidlech pro zadávání veřejných zakázek. Používání Národního elektronického nástroje bude za rok pro ministerstva povinné. Už více než půl roku také platí nový zákon, který může přinést řadu zjednodušení. Stále ale chybí větší důraz na kvalitu, kterému by pomohla podpora pro odbornou přípravu zadavatelů.
Jen třetina obyvatel EU ví, jaký pozitivní efekt přinesly jejich regionu unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v Unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích.
Čeští farmáři si stěžují na nekalé praktiky obchodních řetězců. Diskuse nyní znovu ožívá i na evropské úrovni a Česká republika spolu s dalšími zeměmi představila možná řešení.
Fenomén sdílené ekonomiky si rychle našel mnoho příznivců. Jsou mezi nimi však i takoví, kteří v ní našli pohodlné podmínky pro svůj byznys kvůli nejasnostem v tom, co vlastně sdílená ekonomika je. Proti nim se bouří řada tradičních podnikatelů, zejména z oblasti ubytovacích služeb nebo taxi. Touto problematikou se začala zabývat i Evropská komise.
Celý svět si připomíná osudy lidí, kteří jsou na útěku. Za loňský rok jich bylo až 65 milionů, přičemž do zahraničí míří jen třetina z nich. Statisíce uprchlíků končí na březích Itálie a Řecka a EU se začíná dařit v jejich přemisťování z jihu Evropy do ostatních zemí. ČR se však nadále brání.
Dvě hlavní postavy budoucího vyjednávání o brexitu se dnes sešli v Bruselu, aby oficiálně zahájili diskusi o odstoupení Británie z EU. Michel Barnier a David Davis se mimo jiné shodli na tom, že je nutné vyřešit co nejrychleji irské hranice.
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Česko do poloviny století čeká odchod od uhlí. Regiony, kde se surovina těží, ale potřebují pomoc s přechodem k čistější budoucnosti. Českým krajům i oblastem v jiných zemích může pomoci nová iniciativa Evropské komise, která se rozjede na podzim. V Česku byla mezitím schválena nová surovinová politika, která klade důraz i na těžbu moderních surovin, jako je lithium.
