Evropská unie bude vůbec poprvé financovat svůj obranný a zbrojařský průmysl. A nepůjde o žádné malé částky. Unie na investice do obrany v příštích letech plánuje vyčlenit miliardy eur, na které prý budou moci dosáhnout i české malé a střední podniky.
Vražda slovenského novináře Jána Kuciaka nenechává Brusel chladným. Případem se chce zabývat Evropská komise i europarlament.
Jednání o brexitu mezi EU a Velkou Británií pokročila do druhé fáze. Pomalu se začíná řešit podoba budoucích vzájemných vztahů. Jak si je představuje Česká republika?
Předseda Komise dnes v Sarajevu obdržel vyplněný dotazník ke kandidátství do EU. Odpovědět na 3 242 otázek trvalo Bosně a Hercegovině více než rok.
Problematika irských hranic se stává klíčovou otázkou rozvodového řízení mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Dnešní návrh Komise by podle Londýna mohl oslabit ústavní celistvost Spojeného království, sám ale zatím nepřišel s jiným řešením.
Londýn žádá o tři různé skupiny oblastí budoucích vztahů. To je ale podle Barniera i Tuska iluzorní představa, protože si tím Britové vybírají jen oblasti, které jsou pro ně důležité. Macron dnes připustil, že by Británie mohla zůstat v celní unii. Britští labouristé s tím souhlasí, vláda premiérky Mayová je proti tomu.
S novou polskou vládou odstartovalo jednání s Komisí o stavu právního státu. Varšava však musí odpovědět na doporučení Komise, řekl dnes zástupcům členských států Timmermans. Česko souhlasí s Komisí, že reforma soudnictví v Polsku je problematická. Maďarsko naopak stojí na straně Poláků.
Česká policie o víkendu zadržela kurdského politika Sáliha Muslima, kterého Turecko považuje za teroristu. Ankara žádá jeho vydání, proti tomu ale protestují Muslimovi příznivci, kteří mimo jiné poukazují na jeho boj proti Islámskému státu. Ministr zahraničí Stropnický bude se svým tureckým protějškem mluvit po telefonu v nejbližších dnech. Odmítl, že by Praha uvažovala o výměně Kurda za dva Čechy vězněné v Turecku.
Ministři zahraničí EU dnes jednali se svými kolegy z Ligy arabských států. Mluvili mimo jiné o řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Podle šéfky unijní diplomacie Mogheriniové je třeba zachovat řešení ve formě vzniku dvou států, Izraele a Palestiny, s Jeruzalémem jako hlavním městem obou z nich.
Lídři členských zemí jednali v Bruselu o budoucím financování EU. Nyní se čeká na květnový návrh Evropské komise, která nastíní konkrétní obrysy víceletého rozpočtu. Prezidenti a premiéři si také chtějí ponechat hlavní slovo při výběru šéfa nové Komise, která se bude sestavovat už příští rok.
Jednání o obchodní dohodě s jihoamerickým sdružením Mercosur se dále protahují. Unijním zemědělcům se nelíbí zvyšování dovozu hovězího, Brazílie má problém s otevřením svého trhu evropským automobilkám. Pokud se však neshody podaří překonat, bude se jednat o zatím nejlukrativnější dohodu, kterou kdy EU uzavřela. Zároveň by se liberalizoval trh pro více než 750 milionů lidí.
Ani tvrdý, ani měkký brexit neprospěje klidné situaci v Severním Irsku, říká nová šéfka irské politické strany Sinn Féin. Obává se, že by obnovení hranic mezi Irskou republikou a Severním Irskem mohlo vést k zvýšenému napětí mezi severoirskými separatisty a unionisty.
Kontroverzní projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II jde k evropskému soudu. Rakušanům se nelíbí, že Evropská komise u tohoto případu povolila státní subvence. Elektrárna také budí zájem kvůli zapojení ruského Rosatomu.
Český premiér v demisi dnes bude na neformálním summitu v Bruselu debatovat s ostatními šéfy členských zemí o budoucnosti EU po brexitu. Dostanou se mimo jiné k evropským volbám a způsobu výběru nového předsedy Komise.
Členské země včetně Česka budou letos jednat o tom, kam potečou unijní peníze a kolik jich bude. Neformálně by si měli své představy sdělit na dnešním summitu v Bruselu. Hovořit se bude také o blížících se volbách do Evropského parlamentu.
Dvouleté kontroly na hranicích pěti zemí schengenského prostoru mohou způsobit ztráty ve výši 211 milionů eur. Návrat k plně funkčnímu Schengenu se ale neobejde bez investic do vnějších hranic EU. Nutná bude i dohoda zemí na reformě migrační a azylové politiky.
Komise spustila proti Polsku dosud nevyužitou proceduru kvůli možnému porušování zásad právního státu. Polsku tak hrozí ztráta některých práv, které mají členské země EU.
Více solidarity ze strany členských zemí, ale také evropské odpovědi na velké otázky dnešní doby, jakou je například masakr v Sýrii. Tak si představuje budoucí azylovou a zahraniční politiku EU německá kancléřka Angela Merkelová.
