Finance z EU se nemalou měrou podílejí na rozvoji české vědy a do budoucna by měly ještě více. Jedním z velmi úspěšných příkladů je světově uznávané centrum BIOCEV, kde se mj. provádí výzkum vzácných chorob.
Stovky migrantů zachráněných humanitárními organizacemi na moři se nemají kde vylodit. Italské a maltské úřady totiž dál blokují své přístavy, dokud se členské státy EU nedohodnou na přerozdělování. Povolení k vylodění poskytují jen akutním případům.
Česko bývá často označováno za „montovnu“ Evropy. Zatímco v místních továrnách se vyrábějí a skládají součástky, v západních zemích Evropy se vyvíjejí nové technologie a postupy. Jak z toho ven? Podle odborníků jsou klíčem inovace.
Přípravy na brexit, s dohodou či bez ní, pokračují. Jaký scénář nastane, zatím není jasné. Minulý týden jednala britská strana s americkými protějšky o budoucích obchodních vztazích. Britské podniky však upozorňují, že i sebelepší přípravy nemusí stačit.
Půda je pod stále větším tlakem vlivem globálních klimatických změn, nevhodnými způsoby zemědělství a lesnictví nebo plýtváním potravinami. Nová zpráva IPCC proto radí, jak zmírnit vliv člověka na krajinu. Svůj podíl mohou hrát i evropské zemědělské dotace.
Stavba plynovodu Nord Stream 2, který by měl být dokončen do konce letošního roku, bude možná o několik měsíců zpožděna kvůli problémům při zajišťování nutných povolení v Dánsku.
České uhelné regiony – Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj – ekonomicky zaostávají za svými sousedy. Všímá si toho nejen česká vláda, ale i Evropská unie, a v budoucnu by se proto mohly oblasti těšit ze zvláštní finanční podpory.
V Česku je asi 700 kulturních památek v havarijním stavu. Chátrají mimo jiné proto, že se za minulého režimu přerušila vlastnická kontinuita. Často také ztratily svou původní funkci a ne vždy se pro ně daří najít nové využití.
Kypr požádal Evropskou komisi o přesídlení 5000 žadatelů o azyl do jiných unijních zemí. Dopis s žádostí v pondělí evropskému komisaři pro migraci, vnitřní záležitosti a občanství Dimitrisovi Avramopulosovi poslal kyperský ministr vnitra Konstantinos Petridis. EK žádost Kypru vyhodnocuje.
Českou zástupkyní v nově složené Evropské komisi by se i podruhé měla stát Věra Jourová. Češi usilují o jedno z ekonomických portfolií, v minulosti měli na starosti především sociální a spotřebitelská témata.
EK podezřívá české mobilní operátory T-Mobile a O2 a provozovatele telekomunikační infrastruktury CETIN z porušování antimonopolních předpisů EU. Podle předběžných závěrů jejich dohoda o sdílení sítí omezuje konkurenci. Operátoři s takovým hodnocením nesouhlasí, sdílení podle nich přináší zákazníkům výhody.
Podle investigativního dokumentu německých a britských médií a německé neziskové organizace využívá pohraniční stráž některých států slzný plyn, psy i sedativa na to, aby pacifikovala a deportovala migranty, mezi kterými jsou údajně i nezletilí. Stejné praktiky má využívat i Frontex.
V Česku se nachází až 89 tisíc chráněných kulturních památek. Některé z nich jsou staré tisíce let, jiné desítky, všechny ale postupem času stárnou a potřebují náležitou péči − od drobných restauračních prací u obrazů a soch až po rekonstrukce střech kostelů a paláců.
Britští zástupci už pomýšlí na situaci po svém odchodu z Unie, který zřejmě proběhne neřízenou cestou bez dojednané dohody. S tou totiž premiér Johnson nesouhlasí a Unie ji nechce měnit. Žádný jiný plán nové vlády údajně neexistuje, domnívá se EU.
Unie se těší stále větší podpoře a důvěře občanů členských států. Nejvíce proevropští jsou Litevci, nejméně Britové a Řekové. Češi se drží druhé skupiny, i zde je ale patrný mírný pozitivní trend.
Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.
Minulý týden se nesl ve znamení prvních návštěv nového premiéra Johnsona v jednotlivých částech Spojeného království. Jeho vláda také předložila několik dalších, zejména finančních, opatření pro odchod země z EU. Spekuluje se také nad scénáři kolem brexitu.
Britská vláda chce po odchodu z EU vytvořit po celé zemi až deset zvláštních ekonomických zón v přístavech a na letištích. Ty by firmám umožnily dovážet, zpracovávat a reexportovat zboží, aniž by podléhalo britským daňovým a celním pravidlům, píše BBC.
