Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí včetně Fialy před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.
Premiéři ocenili, že EIB zřídila novou úvěrovou linku pro malé a střední podniky v oblasti bezpečnosti a obrany, jednotné kontaktní místo a umožní zvýšit objem peněz na financování obrany a bezpečnosti. EIB by podle nich ale měla pokračovat v hledání dalších možností jak převzít ještě silnější roli při poskytování investičního financování a při získávání soukromých zdrojů. Navrhují, aby banka u půjček pro bezpečnostní a obranný průmysl přesněji vymezila a omezila rozsah zakázané podpory či zvýšila objem dostupných úvěrů. Navrhují také posoudit možnost účelové emise dluhových cenných papírů, která by mohla oslovit investory.
Z pondělního jednání má Fiala dojem, že s velkou pravděpodobností nastane posun. „To má paradoxně velký význam i pro soukromé financování obranného průmyslu. EIB je v tomto směru jakousi referenční institucí pro řadu soukromých bank, takže tento posun by určitě byl důležitý,“ poznamenal před poslanci.
EIB je institucí EU, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy unie. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty, a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. O snazší financování zbrojních projektů k zvýšení obranyschopnosti unie z jejích zdrojů evropští politici usilují v souvislosti s válkou na Ukrajině několik let.
Lídři států v pondělí debatovali i o výdajích na obranu v jednotlivých zemích. „V zásadě se dá říct, že panuje shoda na tom, že dvě procenta (hrubého domácího produktu) jsou minimum. I pro státy, které je zatím nedosahují. A že se musíme bavit o dalších možnostech,“ podotkl Fiala. Objevují se podle něj i úvahy, které není jednoduché uskutečnit v praxi, ač by se některým lídrům politicky líbily. Zmínil například to, že by se peníze vydávané na obranu nezapočítávaly do deficitu veřejných rozpočtů.
Debata o plnění závazků členských států NATO se očekává na červnovém summitu v Haagu. Akce bude také prvním větším setkáním s novou americkou administrativou po nástupu prezidenta Donalda Trumpa, jenž dříve uvedl, že by měli spojenci vydávat na obranu pět procent HDP. Fiala i prezident Petr Pavel následně za realistický označili růst výdajů na tři procenta HDP v horizontu několika let.
Evropská komise má v březnu vydat takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany, která má formulovat nový přístup EU k obraně a její součástí má být otázka financování obrany a bezpečnosti. Po vydání se jí budou zabývat experti a příslušní ministři, Evropská rada by pak měla na červnovém zasedání zadat konkrétní úkoly, které se obranyschopnosti budou týkat, dodal Fiala.