Experti: Česká a slovenská dezinfoscéna nespolupracuje tak, jak by se zdálo

Informační prostory v České republice a na Slovensku fungují nezávisle, tvrdí nová československá studie. Organické šíření dezinformačních narativů díky jazykové blízkosti a společným podnětům hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi dezinformačními aktéry.Analýza, kterou vypracovalo konsorcium složené z think-tanku Evropské hodnoty, nevládní organizace EuroPolicy a společnosti Gerulata Technologies v rámci projektu podpořeného European Media and Information Fund (EMIF), přinesla řadu zajímavých zjištění. Z dotazníkového šetření, kterého se zúčastnilo téměř 100 odborníků, vyplývá zásadní výzva k meziresortní, ale i nadnárodní spolupráci. Národní a přeshraniční spolupráce mezi nevládními organizacemi, dalšími nestátními subjekty a médii je podle odborníků cennou strategií v boji proti dezinformacím. Dezinformační narativy totiž často překračují hranice států a společný přístup by mohl být účinnější. Informační prostory v České republice a na Slovensku však fungují nezávisle. Tento faktor zdůrazňují zejména slovenští odborníci, kteří zároveň zdůrazňují rozdíly v národních kontextech. Tuto skutečnost navíc potvrzují i starší výzkumy. Například na Slovensku se podle dřívější studie zpracované konsorciem zaměřené na model šíření dezinformací o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích výrazněji prosazují protizápadní a protiamerické narativy. Ty více odpovídají místnímu kontextu. Naopak informační prostor České republiky se v průběhu kauzy Vrbětice více zaměřoval na zpochybňování ruského zapojení. Podle expertů však byl i v případě Vrbětic použit standardní soubor dezinformačních technik, a to (1.) zaplavení informačního prostoru „alternativními scénáři“, (2.) legitimizace prostřednictvím autority (v případě Vrbětic šlo o odkazy na prezidenta Zemana či reakce politických stran), (3.) delegitimizace autora popírané verze událostí a následně (4.) delegitimizace popíraného narativu (argument rusofobií).

Infografika: Kauzu Vrbětice doprovázelo zpochybňování ruské viny či diskreditace české reakce

Zatímco experti a expertky z obou zemí uznávají význam spolupráce, respondenti ze Slovenska (více než z ČR) její potřebu zdůrazňovali častěji. Odborníci z obou zemí však zároveň označili spolupráci v rámci EU nebo NATO za nejméně preferovanou ze všech dostupných možností. To naznačuje, že ačkoli jsou mezinárodní aliance nezbytné, nemusí být primárním prostorem, ve kterém se řeší dezinformační výzvy. Je tomu tak proto, že dezinformační narativy zůstávají výrazně specifické pro národní kontexty.

Spolupráce dezinfoscény

Narativy slovenské a české dezinfoscény se podle odborné studie překrývají, ale nejsou totožné. Protože mezi dezinformačními scénami v České republice a na Slovensku podle odborníků a odbornic neexistuje žádné vědomé propojení, organické šíření narativů v důsledku jazykové blízkosti a společných podnětů či zdrojů hraje významnější roli než formální spolupráce a koordinace mezi aktéry. Ačkoli političtí aktéři a mediální platformy hrají klíčovou roli, sociální, jazykový a politický kontext je v každé zemi jedinečný. Úspěšné dezinformace v České republice i na Slovensku podle studie staví na známých narativech, které jsou přítomny ve veřejném diskurzu, reinterpretují je nebo je zasazují do nového kontextu. I kvůli tomu platí, že strategie boje proti dezinformacím, která by fungovala v jedné zemi, nemusí fungovat v jiné.

Jazyková a kulturní blízkost nestačí

Výsledky dotazníkového šetření zdůrazňují, že jazyková blízkost sice může usnadnit přenos narativů, ale v digitálním věku není rozhodujícím faktorem. Vliv jazykové podobnosti je snižován dostupností automatických překladů nebo rolí angličtiny jako lingua franca v (dez)informačním prostoru, včetně sociálních sítí, tvrdí odborníci. Navzdory jazykové blízkosti a společné historii či jiným společným sociálním, politickým a kulturním zkušenostem dezinformační ekosystém pružně reaguje na aktuální situace, krize a konflikty, ať už politické, ekonomické nebo sociální. Klíčovou roli při utváření prostředí hrají političtí aktéři, kteří dezinformace využívají pro své vlastní účely. Výsledkem je, že vývoj v jednotlivých národních prostorech probíhá nezávisle na sobě, i když se narativy přejímají. „Přestože existuje ochota spolupracovat, je nezbytné rozpoznat jedinečné charakteristiky informačního prostoru každé země, přizpůsobit se aktuálnímu prostředí a upřednostnit spolupráci mezi nestátními aktéry,“ zmiňuje studie ve svých doporučeních.

AKO EFEKTÍVNE BOJOVAŤ S DEZINFORMÁCIAMI V ŠPECIFICKOM CZ/SK EKOSYSTÉME? 🇨🇿🇸🇰

V spolupráci s Gerulata Technologies a @_EuropeanValues, sa uskutočnili „expertno-novinárske“ raňajky, spojené s predstavením výsledkov projektu.

Analýzy z projektu čoskoro na https://t.co/9zw8TM5eIL pic.twitter.com/4ER8c5kTMz

— EURACTIV.sk (@euractivsk) September 6, 2023