Česká republika připravila tzv. non-paper k tomu, co je potřeba udělat, aby se Ukrajina a Moldavsko mohly postupně začlenit do evropského vnitřního trhu. Zaměřuje se na konkrétní návrhy v energetice, zemědělství nebo v telekomunikacích. Pro svůj dokument zatím ČR našla podporu osmi zemí, další se mohou přidat.
Pokud jde o vstup Ukrajiny do Evropské unie, Česko zemi zasaženou válkou podporuje na všech možných úrovních. S jedním konkrétním krokem přichází i teď na začátku nového roku. Na konci ledna Češi předloží Radě pro obecné záležitosti dokument o postupné integraci Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU. V tzv. non-paperu česká diplomacie rozpracovává opatření v jednotlivých sektorech.
Neformální dokument by měl v úterý 28. ledna předložit na Radě EU ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jak redakci vysvětlil diplomatický zdroj, o iniciativě by se měl zmínit již o den dříve, v pondělí 27. ledna, i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.), který se v Bruselu setká se svými protějšky v rámci Rady pro zahraniční věci.
Češi hledali pro svůj non-paper podporu už dopředu, a zatím ji našli u osmi zemí. Jedná se o Estonsko, Finsko, Německo, Irsko, Lotyšsko, Rumunsko, Slovinsko a Švédsko. Další státy by se ještě mohly přidat.
Redakce Euractiv.cz měla možnost do dokumentu nahlédnout. Češi v něm argumentují, že další hospodářská integrace Ukrajiny a Moldavska díky rozšířeným dohodám o volném obchodu významně podpoří tyto země v „odolávání zhoubnému vlivu Ruska“. Česká diplomacie také tvrdí, že obě země tím dostanou hmatatelnou odměnu a motivaci dál pracovat na reformách. Navíc to bude prospěšné i pro samotnou EU a její vnitřní trh.
Česko dalo dohromady seznam oblastí a opatření, ve kterých by se v následujících letech mohla integrace těchto dvou zemí postupně prohloubit. Pokud jde o samotný vnitřní trh, jednou „cestičkou“ ukrajinských a moldavských firem na něj by se podle Čechů mohl stát program Erasmus pro mladé podnikatele. Žádoucí by prý zároveň bylo proškolit tamní instituce ve screeningu investic.
V oblasti telekomunikací a digitálu dokument mluví mimo jiné o zahrnutí Ukrajiny a Moldavska do unijního roamingu, o větší spolupráci složek kybernetické bezpečnosti nebo o postupném sjednocení standardu ochrany dat, aby mohly informace proudit mezi regiony bezpečně.
„(Je třeba) podporovat další integraci obou zemí a EU, pokud jde o energetický trh, včetně rozšíření propojení s EU, s cílem zajistit bezpečnost dodávek a stabilitu přenosu energie,“ stojí v části zaměřené na energetiku. Tady Češi zdůrazňují například i to, že je potřeba usnadnit spolupráci v oblastech jako energetická účinnost, jaderná bezpečnost či zajištění nezávislosti regulátora trhu s energiemi.
Větší podporu a pomoc podle Česka Ukrajina a Moldavsko potřebují při plnění podmínek v oblasti klimatu a životního prostředí, například při aktualizaci svých nízkoemisních strategií. Unie může pomáhat také s mapováním a napravováním ekologických dopadů ruské agrese.
V sektoru zemědělství je pak prý mimo jiné potřeba „pokračovat v podpoře liberalizace bilaterálního obchodu s Ukrajinou a Moldavskou republikou po případném vypršení platnosti autonomních obchodních opatření v červnu 2025.“ V současné době jsou pouze pozastavena dovozní cla a kvóty na ukrajinský vývoz do EU, a je potřeba najít dlouhodobé řešení.
Další nápady Česko nabízí v oblasti dopravy, kontroly kvality zboží nebo technické asistence při procesu rozšíření.
Pokud se Čechům podaří dostat na svou stranu dostatečný počet států, do budoucna by se z nápadů mohly stát konkrétní legislativní návrhy nebo rovnou praxe. Zmíněná postupná integrace do vnitřního trhu je něco, k čemu se Unie čím dál více přiklání také u zemí západního Balkánu. Dosáhnout plného členství v EU je totiž velmi komplikované.