Evropa stojí na rozcestí. Má kapitál, know-how i průmyslovou tradici, přesto zaostává za Spojenými státy i Čínou v investicích, inovacích a schopnosti rychle škálovat úspěšné firmy. Právě to bylo hlavním motivem debaty na konferenci Europe as a Task, kde vystoupili zástupci byznysu, ekonomové i představitelé veřejné správy.
Podle ekonomky Marii Demertzis z European University Institute dnes Evropa nečelí jen investiční mezeře ve výši 800 miliard eur ročně, o níž hovoří Draghiho zpráva. Skutečné potřeby jsou podle ní ještě výrazně vyšší. „Evropské firmy každoročně investují zhruba 400 miliard eur mimo Evropu,“ uvedla. Zároveň upozornila, že v evropských bankách leží kolem 10 bilionů eur v depozitech, které nejsou využívány dostatečně produktivně.
Právě schopnost přesměrovat evropské úspory do evropských investic by měla být pro Evropu prioritou. Demertzis označila plánovanou unii kapitálových trhů – nově označovanou jako unii úspor a investic – za potenciálně přelomový projekt, zároveň ale upozornila, že jde o běh na dlouhou trať.
„Evropa potřebuje škálovat. Pokud chceme konkurovat Číně a Spojeným státům, potřebujeme velikost trhu a hlubší kapitálové trhy,“ řekla. Potenciál vidí i v tzv. 28. režimu, který EU nedávno navrhla.
Evropa se bojí chyb
Podobně mluvil i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy, Radek Špicar. Podle něj ale problém nespočívá jen v regulaci, nýbrž v evropské mentalitě. „My Evropané raději spoříme, než investujeme. Bojíme se chyb, selhání a bankrotů,“ prohlásil. Zatímco v USA je podle něj neúspěch často vnímán jako zkušenost, v Evropě představuje stigma.
Špicar zároveň ostře kritizoval přetrvávající bariéry na jednotném trhu. Připomněl, že podle Draghiho zprávy odpovídají překážky na evropském trhu služeb ekvivalentu cla ve výši až 110 procent. „Evropský trh stále zdaleka není dokončený,“ zdůraznil. A právě hlubší kapitálový trh podle něj může pomoci udržet evropské firmy doma místo jejich přesunu do USA. „Můžeme jen těžko snít o tom, že doženeme Spojené státy nebo Čínu, pokud nevznikne skutečný evropský kapitálový trh,“ uvedl.
Silně rezonovalo také téma digitální infrastruktury a roztříštěnosti evropského trhu. Generální ředitelka českého Vodafone Violeta Luca upozornila, že Evropa sice disponuje kvalitními sítěmi, ale nedokáže z nich vytěžit maximum kvůli rozdílným pravidlům v jednotlivých státech.
„Evropa má zhruba sto operátorů, zatímco ve Spojených státech fungují jen tři hlavní hráči. To je úplně jiná úroveň škály,“ řekla Luca. Na konkrétním příkladu autonomního kamionu projíždějícího Českem, Německem a Polskem ukázala, jak komplikovaná je dnes evropská fragmentace. „Takový kamion dnes naráží na tři různé 5G režimy, tři spektrální politiky i rozdílné implementace pravidel kybernetické bezpečnosti.“
Podle ní Evropa potřebuje především harmonizaci pravidel a předvídatelné regulatorní prostředí. Připomněla, že Evropská komise letos zveřejnila nový akt o digitálních sítích (Digital Networks Act), který by měl v tomto ohledu Evropě pomoci. „Pokud Digital Networks Act skutečně umožní jednotný digitální trh, bude to velké vítězství,“ dodala.
Atmosféra v Bruselu se mění
Vrchní ředitel sekce pro EU a zahraniční obchod ministerstva průmyslu a obchodu, David Müller, připustil, že Evropa dlouhodobě čelí problému nedostatku kapitálu a přílišné regulace. Současně ale ocenil změnu atmosféry v Bruselu. „Je zřejmé, že tón nové Evropské komise se změnil. Dnes je mnohem silnější důraz na konkurenceschopnost a potřebu jednat,“ uvedl.
Podle Müllera však nestačí vytvářet další strategie a seznamy priorit. „Musíme dokázat převést dobrou vůli a strategie do praktických kroků,“ řekl. Připomněl také, že evropské firmy dnes „nesoutěží na globálních trzích za rovných podmínek“ vůči americkým ani čínským konkurentům.
Druhou velkou linií debaty byla ekonomická bezpečnost a strategická autonomie Evropy. Demertzis upozornila, že po ruské agresi na Ukrajině i po rostoucím napětí s Čínou se ekonomická bezpečnost stává stejně důležitou jako samotná konkurenceschopnost. „Musíme diverzifikovat, více vyrábět doma a lépe chápat naše strategické závislosti,“ řekla.
Také Špicar mluvil o konci éry globalizace, jak ji Evropa znala. „Globalizace skončila,“ prohlásil s tím, že protekcionismus dnes využívají nejen autoritářské režimy, ale i demokratické země včetně Spojených států. Evropa podle něj musí začít mnohem aktivněji budovat partnerství se spřátelenými státy a zároveň snižovat svou závislost v kritických sektorech.