Vodík může Evropě i Česku pomoci se snižováním emisí – umí totiž nahradit hojně využívaný zemní plyn. K jeho výrobě je však zapotřebí elektřina, která by měla ideálně pocházet z obnovitelných zdrojů energie. Takový vodík je pak označován za „obnovitelný“.
Podle analýzy České vodíkové technologické platformy (HYTEP) je však výroba obnovitelného vodíku svázána přísnými evropskými pravidly. Základním problémem jsou podle expertů nadhodnocené předpoklady. Evropská komise v roce 2023 očekávala investiční náročnost elektrolyzérů na výrobu vodíku kolem 600 eur za kW instalovaného výkonu. Ceny se však pohybují na úrovni přes 3 000 eur za kW.Další překážka nastává při certifikaci obnovitelného vodíku, kdy musí výrobci plnit postupně nabíhající podmínky dané evropsku legislativou. Aby vodík mohl být označen jako obnovitelný, musí být vyráběn z nově vybudovaných zdrojů energie, přičemž elektrolýza musí probíhat pouze v momentech, kdy tyto zdroje elektřinu dodávají. Tento přístup, který má zajistit co nejnižší emise skleníkových plynů, však komplikuje provoz a snižuje efektivní využití elektrolyzérů.
„Před dvěma lety byla schválená pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku nastavena příliš striktně a očekávala masové nasazení vodíkových technologií již v současnosti. To se ovšem neděje, a lze to očekávat až v příští dekádě,“ upozornila Veronika Vohlídková, členka představenstva a výkonná ředitelka HYTEP. V Česku navíc čelí sektor omezením kvůli nedostatečnému rozvoji větrné energetiky a nutnosti spoléhat se především na fotovoltaiku.Česko chce odložit náběh pravidel o 10 let
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) na dotaz redakce Euractiv.cz uvedlo, že se s argumenty platformy HYTEP ztotožňuje a snaží se na evropské úrovni vyjednat změny. „Příslušní zástupci ministerstva, stejně jako zástupci České republiky při vyjednávání v rámci evropských institucí, v tomto duchu rovněž vystupují, jak v diskuzích s Evropskou komisí, tak ostatními členskými státy,“ uvedla mluvčí ministerstva Miluše Trefancová.Klíčovým krokem je pro MPO prodloužení přechodného období, během něhož by se přísná pravidla pro výrobu obnovitelného vodíku neuplatňovala v plném rozsahu. Přechodné období aktuálně nastavené do roku 2027 by dle MPO mělo trvat až do doby, než bude evropský vodíkový trh plně funkční. „Tento stav pravděpodobně nastane ve druhé polovině příštího desetiletí, tzn. že stávající přechodné období by mělo být prodlouženo zhruba o 10 let,“ uvedla mluvčí ministerstva. „Revize evropské legislativy by měla umožnit flexibilnější přístup k výrobě vodíku a tím snížit náklady na jeho výrobu,“ dodává Trefancová.Pokud by pravidla zůstala nezměněna, mohlo by dojít k situaci, kdy by některé členské státy s příznivějšími podmínkami pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů měly výraznou výhodu oproti těm, kde klimatické a infrastrukturní podmínky nejsou tak ideální.
Rozvoj vodíku může Česku pomoci výrazně snížit emise skleníkových plynů. Po Česku to navíc požaduje směrnice o obnovitelných zdrojích v sektoru průmyslu a dopravy. Ta také stanovuje pro Česko národní cíl – na českém území by se v roce 2030 mělo spotřebovat přibližně 20 tisíc tun nebiologických paliv, kam se vedle obnovitelného metanu, e-paliv či čpavku řadí právě i obnovitelný vodík.