Evropská komise chystá opatření pro potírání dezinformací a ve spolupráci se zástupci digitálních firem rozvíjí etický kodex, který by měl být dokončen v červenci. Na dokumentu se podílí i tým komisařky Věry Jourové, který upřednostňuje rozumnou sebereflexi před cenzurou. Evropská komise v dubnu
navrhla vytvořit kodex pro boj s dezinformacemi, který má být ve spolupráci s digitálními firmami připraven do letošního července.
Dokument by měl obsahovat instrukce a zásady, které by měly být dodržovány pro úspěšné potírání fake news a kultivaci mediálního prostředí, které by rozvíjelo informační rozmanitost a důvěryhodnost. Kodex bude po internetových platformách vyžadovat větší transparentnost.
V tomto ohledu Komise také prosazuje vznik evropské sítě nezávislých ověřovatelů zpráv a chce podniknout kroky, které mají povzbudit kvalitní žurnalistiku a šířit mediální gramotnost.
Komisařka pro digitální agendu
Marija Gabrielová ale pragmaticky říká, bude pokrok „pozorně monitorovat. Pokud se ukáže, že výsledky jsou neuspokojivé, do prosince Komise navrhne další kroky včetně opatření regulačního charakteru,“ citovala komisařku ČTK.
Jourová: „Nechceme lidem zakazovat názory, ale dát jim důvěryhodné zdroje informací.“
Záměrem Komise není boj s názory, ale vytvoření takové platformy, která umožní co největší obsahovou kvalitu a ověřitelnost, upozorňuje česká eurokomisařka
Věra Jourová, jejíž tým se na návrhu také podílí.
Podle Jourové by se také měla posílit jednotka pro strategickou komunikaci Stratcom, která má problematiku fake news na starost. „Tito lidé nasávají dezinformace a přináší z několika zdrojů ověřené informace a sdělují, jak se tomu opravdu ve skutečnosti má.“
Význam technologických firem
IT sektor nese podle Jourové za dezinformační obsah spoluzodpovědnost. „IT sektor, firmy a provozovatelé sítí nejsou neutrální kanál,“ řekla Jourová během nedávné debaty, která na téma fake news proběhla v Praze.
Komisařka ovšem tvrdí, že je lepší postupovat bez regulace a raději vyvíjet setrvalý tlak na IT firmy a digitální prostor, aby se „čistil“ a aby se na lež odpovídalo fakty. „To je náš přístup. Tato Komise nepřijde s legislativou proti fake news,“ řekla Jourová.
Přečtěte si také: V dezinformačních skupinách hledají lidé radu nebo uznání. Názory nikomu nevymluvíte, říkají odborníci >>>>Vzhledem k tomu, že dezinformace lze šířit v podstatě legálně, přistupuje Komise podle Jourové k této problematice opatrně.
„My máme v ČR v trestním právu postižitelnou situaci, skutkovou podstatu, šíření poplašné zprávy, a lze jí aplikovat na šíření poplašných zpráv po internetu. Ale jenom pět dalších zemí EU má také takový paragraf,“ uvedla Jourová.
Komisařka si také myslí, že správnou cestou by nebylo zavádění „ministerstev pravdy“. Do západního světa podle ní patří svoboda názorů.
Jourová: „Žáci by se měli učit diskutovat a kriticky posuzovat zdroje informací.“
Jourová ovšem v polovině května předložila hlavám států analýzu, která má přimět členské země provést inventuru ve svých právních řádech a zjistit, zda jsou legislativně připraveny na zneužití dat v kombinaci se zneužitím v předvolebních kampaních.
Jedná se o velkoplošné přípravy na nadcházející volby do Evropského parlamentu na jaře 2019, se kterými je výběr příští Komise úzce spjatý.
Český faktor
Z posledních průzkumů Eurobarometru vyplývá, že 55 % Čechů závisí na internetu jako jediném zdroji informací; to je dvakrát více než průměr v původních členských státech.
Tyto statistiky podle Jourové nasvědčují o obzvlášť velké náchylnosti české populace fenoménu fake news. Ukazuje se také, že nejzranitelnější skupinou jsou senioři, kteří nemají takové zkušenosti s užíváním internetu.
Jourová částečně přikládá vinu českému vzdělávacímu systému, který je založený na memorování faktů, které žákům překládá učitel, aniž by probíhala diskuze. Během výuky by se podle ní mělo více debatovat a děti by se měly učit přistupovat k nabízeným zdrojům kritičtěji.
