Ruská propaganda využívá strach, přiživuje protiukrajinské nálady a podrývá důvěru v demokratické instituce. Od falešných zpráv v Polsku po nedůvěru na Slovensku – kremelské narativy se vždy přizpůsobují citlivým místům jednotlivých zemí, včetně samotné Ukrajiny.
„Nechceme vytvořit žádné ministerstvo pravdy, svoboda slova je stěžejní. Nepodpořím nic, co by ji podkopalo. Na druhou stranu nemůžeme dovolit, aby byla naše společnost manipulována.“
Visegrádské země nemají konzistentní strategii pro boj proti fake news a dezinformačním kampaním. Liší se také způsoby, jak k této problematice Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko přistupují. Roli dezinformátorů přitom někdy sehrávají samotní politici.
Důležitým úkolem bude překonání roztříštěnosti. Snahy o vybudování společného evropského mediálního prostoru se svobodnými informacemi ale zatím narazily na nedostatek prostředků a vůle, říká Pavel Havlíček.
Facebook slibuje, že zneužívání dat už žádné volby neovlivní. Ze sítě kvůli tomu odstranil desetitisíce falešných účtů a zaměřuje se na „fake news“. Chce také do konce roku zdvojnásobit počty lidí, kteří pracují na zabezpečení sítě.
Evropská komise chystá opatření pro potírání dezinformací a ve spolupráci se zástupci digitálních firem rozvíjí etický kodex, který by měl být dokončen v červenci. Na dokumentu se podílí i tým komisařky Věry Jourové, který upřednostňuje rozumnou sebereflexi před cenzurou.
Evropa se musí v bránit v dezinformační válce. Zasadit se o to musí politické vedení a potřeba jsou finanční prostředky. Lidi ale k šíření dezinformací nemotivuje finanční podpora, říkají odborníci, kteří znají prostředí sociálních sítí.
Omezení politické reklamy cílené na konkrétní uživatele nebo větší transparentnost fungování algoritmů by měl zajistit unijní kodex pro nakládání s dezinformacemi. Online platformy se mají zapojit do jeho tvoření.
