Český prezident Petr Pavel podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce, nevnímá to ale jako alternativu k Severoatlantické alianci (NATO), nýbrž jako „alianční evropský pilíř“. Česká hlava státu to řekla na květnové pražské konferenci Evropa jako úkol.
Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Existují však i názory, že Evropa by se měla více osamostatnit a spoléhat v bezpečnosti a obraně v prvé řadě na sebe, o to víc s návratem nepředvídatelného Donalda Trumpa, který zpochybňuje budoucnost NATO. Slova o evropské „strategické autonomii“ tradičně zaznívají hlavně z Francie.
Tento „černobílý“ způsob přemýšlení – EU, nebo NATO – ale neodráží realitu. V podcastu Evropa zblízka to vysvětluje Tomáš Weiss, odborník na bezpečnostní politiku z Karlovy univerzity.
„Nejsou to dvě protichůdné myšlenky a nikdy nebyly, respektive byly, ale pouze v rámci politické debaty. Tradiční snaha Británie udržet Američany v Evropě skrze Severoatlantickou alianci, a naopak snaha Francie vybudovat nějaké autonomní centrum moci,“ popsal Weiss.
V tento okamžik je podle Weisse všem jasné, že Evropská unie potřebuje být autonomním centrem moci, kterým už koneckonců je, ale to nic neříká o tom, jestli má nebo nemá existovat NATO.
„Speciálně když se bavíme o vojenských kapacitách, tak se bavíme o těch národních, které se vždy nějakým způsobem poskládají dohromady. Buď v rámci NATO, nebo v rámci EU. To, že by evropské státy, alianční plus unijní, měly být schopny fungovat i bez USA nebo jejich přímé podpory, to vědí a chtějí všichni už od devadesátých let, včetně Američanů,“ vysvětlil odborník.
Jádro všeho je podle Weisse fakt, že Evropa zkrátka potřebuje zvyšovat svoje vojenské kapacity a schopnosti. A v konečném důsledku je úplně jedno, jestli je pak použije pod hlavičkou NATO, nebo EU. „Když budeme posilovat evropské schopnosti, tak budeme zároveň posilovat ty alianční,“ dodal.
- Jak chápat roli Donalda Trumpa v rusko-ukrajinském vyjednávání?
- Jak silná a respektovaná je Evropa na globální scéně?
- Co čekat od českých předvolebních kampaní v tématu bezpečnosti?
Podcast | Politolog: Evropské politické společenství je důležité kvůli komunikaci se státy pod vlivem Ruska
Co nás tento týden zaujalo?
Dukovany podruhé. Minulý týden zaplnila česká média zjištění ohledně dukovanského tendru a aktivit francouzského eurokomisaře. Ten v dopise vyzval českou vládu, aby ještě vyčkala s podpisem kontraktu na výstavbu jaderných bloků s jihokorejskou společností KHNP, která tendr vyhrála. Evropská komise totiž prověřuje možnou státní podporu pro KHNP, která by byla v rozporu s unijními pravidly. Téma jsme detailně probrali v podcastu a minulém vydání newsletteru:Podcast | EDF využila Evropskou komisi, zní z Česka. Co přinese přetahovaná s Bruselem o jaderný tendr?Čeští politici se následně pustili do rozhovorů s Evropskou komisí, a tak přinášíme shrnutí vývoje:
- Premiér Petr Fiala o tendru jednal už v pátek 16. května se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyen a s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, a to na okraj summitu Evropského politického společenství. Co v rozhovorech padlo ale příliš komentovat nechtěl. „Panu prezidentu Macronovi jsem objasňoval českou pozici a možné důsledky kroků, které dělá francouzská společnost (EDF). A dál bych to také nekomentoval,“ citovala premiéra ČTK.
- V úterý 20. května jednal v Bruselu se šéfy unijních institucí český prezident Petr Pavel. Při té příležitosti o dukovanském tendru také mluvil s von der Leyen. Ta přislíbila, že „bude situaci velice urychleně a transparentně řešit“.
- V úterý byli v kontaktu i český ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček a francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Stéphane Séjourné. Dohodli se na urychleném zahájení expertních konzultací k objasnění právních a technických podmínek chystané finální dohody k Dukovanům. „Naše jednání bylo konstruktivní. Shodli jsme se, že musíme jednat rychle a že politickým diskusím budou vždy předcházet ty expertní. Ministerstvo poskytne i nadále Evropské komisi maximální součinnosti pro to, aby projekt pokračoval dále a byly vyjasněny všechny otázky,“ citovala Vlčka ČTK.
- Ve čtvrtek 22. května potvrdila mluvčí Evropské komise, že jednání na technické úrovni mezi Českem a unijní exekutivou o Dukovanech už odstartovala. „Nyní se práce, řekněme, vrací do technické roviny. Jednání probíhají a je opravdu těžké teď předvídat časový rámec nebo nějaký výsledek,“ odpověděla na dotaz českých novinářů.
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o dezinformacích a mýtech. Téma probereme s analytikem Asociace pro mezinárodní otázky Vojtěchem Peckou. Čekání na epizodu si můžete zkrátit naší loňskou analýzou o dezinformacích spojených s Green Dealem.
- Nepříjemné chvíle pro Maďarsko. V úterý 27. května se bude konat Rada pro obecné záležitosti (GAC), na které si ministři posvítí na problematické Maďarsko. Podle informací redakce si země vyslechne kritiku za novelu o shromažďování, která vedla k zákazu průvodu Pride, a blíží se zřejmě i moment, kdy evropské země proti Maďarsku opráší „zbraň“ známou jako článek 7.
- Finále polských prezidentských voleb. V neděli 1. června proběhne druhé kolo polských prezidentských voleb. O křeslo polského prezidenta se v něm utkají liberální starosta Varšavy a kandidát vládní Občanské koalice Rafał Trzaskowski, který získal v prvním kole volby 31,36 % hlasů, a kandidát podporovaný opozičním Právem a spravedlností Karol Nawrocki, který získal 29,54 % hlasů. Proč je letošní volební klání hrou o prezidentské veto? Vysvětlili jsme v jednom z minulých vydání newsletteru.
Pobavení na závěr
Eurovi…co? Taky vaší pozornosti letos se vším tím děním okolo unikla Eurovize?
Autor: DG MEME, Zdroj: Profil autora na síti BlueSky
Zatímco loni na autorku newsletteru vyskočila evropská pěvecká soutěž pomalu i doma z lednice, letos se algoritmus zřejmě rozhodl jinak. Co zůstalo ovšem stejné jako loni jsou dvě věci: ani v jednom z ročníků nepostoupil do finále český zástupce a loni, stejně jako letos došlo na kontroverze spojené s Izraelem. Kromě politických kontroverzí je ale Eurovize všeobecně spojovaná především s bizárem – v médiích se o ní dočtete například, že je „něco mezi sektou a cirkusem“, „festivalem politických i erotických dvojsmyslů“ nebo „přehlídkou hraného dojetí i bizáru“. Nad letošními vystoupeními se můžete pobavit třeba na YouTube, kde najdete spoustu sestřihů. PS: Věděli jste, že o Eurovizi existuje i komedie? K vidění je na jedné z nejmenovaných streamovacích platforem. A pokud jste ji už viděli, dejte nám vědět, zda stojí za zhlédnutí.