Právě jste otevřeli webovou verzi newsletteru Evropa zblízka, který volně navazuje na stejnojmenný podcast. K odběru se můžete přihlásit zde. Ve svých schránkách či na webu Euractiv.cz ho naleznete každý pátek.
Letos se rozhodne o revizi Green Dealu
Bezpečnostní situace ve světě se zhoršuje, roste protekcionismus, obyvatelé jsou ekonomicky frustrovaní a evropské firmy žádají regulátory o úlevy z plnění klimatických cílů, aby všechno tohle zvládly. Evropská komise ze svých cílů ustoupit nehodlá a na obavy chce zareagovat dalším “dealem”. Tentokrát nikoliv zeleným, ale čistým průmyslovým. Tzv. Clean Industrial Deal (nebo chcete-li Dohoda pro čistý průmysl) má Evropská komise představit 26. února. Na jedné straně by to měla být „nouzová strategie pro ohrožené sektory průmyslu“ a na straně druhé pak „dlouhodobá strategie pro všechny sektory“.
A přestože nastavování cílů bylo především doménou uplynulých let, nevyhneme se mu ani letos. Na konci února by mohla Komise představit návrh cíle snížení emisí pro rok 2040 – zůstat by měl na 90 %, které Komise již dříve doporučila.Letos začne vyjednávání o víceletém rozpočtu na roky 2028-2034A bude to dost náročné. Proč? Výzev, které musí EU ufinancovat je totiž čím dál víc a peníze, které plní společný evropský rozpočet, by už na to nemusely vystačit. Navíc před sebou sedmadvacítka tlačí společnou půjčku z doby pandemie covidu-19. Členské státy se musejí poprat s tím, jak rozdělí peníze mezi jednotlivé kapitoly. Například kolik peněz budou ochotné dát na kohezní politiku (čti dotace pro regiony). Čekáme, že dotace ostrouhají a bude jich méně, a naopak přibude výdajů na obranné a bezpečnostní projekty. Další prioritní oblastí budou jistojistě inovace, jak jsme v minulosti slyšeli od šéfky Komise Ursuly von der Leyen: „inovovat, inovovat, inovovat!“. V debatě o rozpočtu už nyní zní, že by se systém financování mohl nemálo proměnit a inspirovat se tím, jak nyní funguje postpandemický fond obnovy. Tedy v duchu “něco za něco”. Peníze by tak členské státy dostaly až za konkrétní reformy nebo naplnění dohodnutých milníků. Jak jsme psali, ne všem se takový princip líbí, odrazují od toho například regiony, naopak od ekonoma zní, že by to smysl mělo.I letos bude konkurenceschopnost nadužívaným slovemSíly Bruselu se nyní upínají k tomu najít lék pro skomírající evropskou konkurenceschopnost. Loni k tomu dostaly členské státy a unijní instituce klíčové podklady – ekonom Enrico Letta vypracoval zprávu o evropském vnitřním trhu a ekonom Mario Draghi o konkurenceschopnosti. Je to nehezké, ale realistické čtení. Ne všechna doporučení v nich obsažená jsou ale přes členské státy průchozí, s velkým očekáváním se proto upírá pozornost na to, které z nich se nakonec přetaví do konkrétních návrhů. Konkrétnější představu nám dá Kompas konkurenceschopnosti, který má představit během ledna šéfka Komise Ursula von der Leyen a výkonný místopředseda pro prosperitu a průmyslovou strategii Stéphane Séjourné. Kompas má být podle Séjourného „ekonomickou doktrínou EU příštích pěti let“. Konkrétně bude chtít EU evropskou konkurenceschopnost zachránit skrze zjednodušení podnikání pro evropské podniky, lepší využívání místních surovin a menší závislost na nespolehlivých a rizikových dodavatelích. V pozornosti bude ale také produktivita práce:„Velký evropský problém je produktivita práce – je příliš nízká, nevyrábíme dostatek zboží s velkou přidanou hodnotou, proto se EU chce daleko více zaměřit na digitální technologie, které by s tím měly pomoci,“ Ondřej Plevák, redaktor EURACTIV.cz.
Letos bude – minimálně prvního půl roku – prioritou bezpečnost
Od ledna šéfují Radě EU Poláci a jejich priorita je jasná – bezpečnost. Bezpečnost, Evropo! je i jejich předsednické heslo. Posilování obranyschopnosti je ale v centru pozornosti celé EU. Nový eurokomisař pro obranu má ještě v prvním kvartále roku přijít s Bílou knihou o budoucnosti evropské obrany. Dokument se má soustředit hlavně na investice do evropských obranných kapacit a rozvoj domácího průmyslu, na který se dlouhodobě zapomínalo.Ani letos se lídři nevyhnou debatám o reformě EUKromě bezpečnosti lze mezi řádky polského programu předsednictví (a také programu celého předsednického tria, které doplňuje Dánsko a Kypr) vyčíst jedno lídry neoblíbené, ale důležité téma. Tím je reforma EU. Vypadá to, že se instituce a členské státy po letech diskusí shodly na tom, že má-li se EU rozšířit o nové členy, bude potřeba upravit její fungování, aby byla v tom velkém počtu členských států akceschopná. Letos by tedy měly rozseknout co dál. Mají k dispozici analýzy, na další pracuje Evropská komise a podklady plánuje předložit i předsedající Polsko. Od toho by se měly členské státy odpíchnout a přejít od diskusí k činům.Letošní rok bude zase volebníLoňský rok byl volební – volilo se ve velké části světa a byly to volby významné. Šlo například o prezidentské volby v USA, ze kterých vzešel jako vítěz Donald Trump. I letos bude významný volební rok, hlavně pro Česko – na podzim se zde odehrají parlamentní volby. Volit se bude ale i jinde v Evropě, Německo čekají předčasné parlamentní volby a v Rumunsku se budou konat nové prezidentské volby poté, co ty předešlé zrušil rumunský ústavní soud kvůli vměšování. Zasahování cizích států a aktérů do voleb je stále palčivějším problémem, se kterým si Evropa bude muset poradit dřív než se k moci ve jednotlivých státech dostanou nedemokratické či Ruskem ovládané síly. Jaké další volby se budou v Evropě konat? Psali jsme:Volby v Evropě 2025: Kde vyberou novou vládu a kde prezidenta?Co dalšího se v epizodě dozvíte?
- Jak vyhlíží průmysl očekávaný Clean Industrial Deal (mimochodem, právě o tom se vedla diskuse na nedávné konferenci Dekarbonizace české ekonomiky, kterou Euractiv.cz pořádal. To klíčové, co zaznělo, jsme sepsali tady)
- Zda se budou opět bouřit zemědělci a před jakým dilema stojí budoucí zemědělská politika EU (nápověda: jako vždy v tom jsou peníze)
- Jaké jsou – kromě bezpečnosti – další priority polského předsednictví Rady EU
Co nás tento týden zaujalo? Musk!
První plný pracovní týden roku 2025 byl hned od pondělka přeMuskován. Chůvička Donalda Trumpa Elon Musk (ano, tak nazývají zdroje blízké Melanii Trump nejbohatšího muže světa) totiž nezahálel a pustil se do útoku hned na několika frontách. Nejdříve si na mušku vzal Velkou Británii. Premiéra Keira Starmera na své sociální síti X poslal do vězení, protože prý měl „znásilnit Británii”. Pak zaútočil i na lídra strany Reform UK Nigela Farrageho, protože prý není dost extrémní a vyzval k jeho výměně za odsouzeného rasistu Tommyho Robinsona. Starmer Muskovi odvětil, že šíří lži, zatímco Farrage řekl, že doufá, že si k sobě s Muskem najdou cestu. Kdo si už ale podle všeho k Muskovi cestu našel, je italská premiérka Giorgia Meloni. Opoziční lídr Guiseppe Conte (Hnutí pěti hvězd) ji obvinil, že prý prodala italskou národní bezpečnost Muskovi za „skromnou částku 1,5 miliardy eur z veřejných prostředků“. Meloni to popřela, co však nepopřela, je probíhající vyjednávání mezi italskou vládou a Muskovou firmou Starlink o nákupu bezpečnostních systémů. A abychom nezapomněli: Musk si taky pozval lídryni německé extrémistické strany AFD Alice Weidel na rozhovor, který následně odvysílal na své sociální síti. Rozhovor byl podle bruselského Euractivu trapný, nudný a vůbec ze všech pohledů špatný. Ještě před jeho vysíláním ale francouzský prezident Macron nazval Muskovu iniciativu „vměšování“ do voleb. Evropská komise uvedla, že na uskutečnění rozhovoru není nic nelegálního, rozhovor se nicméně rozhodla monitorovat. Komise totiž v současné době vyšetřuje platformu X kvůli možnému porušování unijního aktu o digitálních službách. Při porušení regulí hrozí sociální síti pokuta ve výši šesti procent celosvětového obratu. Tak v jaké evropské zemi způsobíš chaos příští týden, Elone?
Co čekat od příštího týdne?
- Epizodu podcastu Evropa zblízka o Polsku. Jak si Polsko dnes v EU vede a co čekat od jeho předsednictví?
- Klid na lůžku. Evropská komise měla 15. ledna představit zmiňovaný Kompas konkurenceschopnosti. Server Politico upozornil, že se to kvůli onemocnění Ursuly von der Leyen zřejmě nestane. Redakci Euractiv.cz to potvrdilo Zastoupení Evropské komise v ČR s tím, že nový termín zveřejnění materiálu bychom se měli dozvědět 13. ledna.