Evropa je závislá na dovozu surovin z Číny a spolu se zelenou transformací se problém stupňuje. Podle expertů může Čína svého postavení využít a vyvinout na Evropu tlak, až bude chtít dosáhnout nějakých svých politických či ekonomických cílů.
Čína je sice jedním z největších znečišťovatelů planety, zároveň ale disponuje obrovskou kapacitou v zelených technologiích.
„Momentálně má Čína výraznou převahu v řadě klíčových oblastí souvisejících se zelenou transformací, ať už to jsou elektromobily, solární panely nebo větrné turbíny,“ řekl redakci EURACTIV.cz
Jan Švec z Ústavu mezinárodních vztahů.
Dnes Čína vyrábí více než polovinu všech elektromobilů na světě. Co se týče solárních panelů, Čína podle Švece trh zcela ovládá a u některých klíčových částí výroby má podíl téměř 100 %. Celkem Čína vyrábí zhruba 85 % všech solárních panelů, zatímco Evropa pouhá 3 %.
Evropská unie si uvědomuje, že asijský konkurent je v rozvoji zelených technologií výrazně napřed, rozvoj evropské zelené ekonomiky navíc závisí na dodávkách z Číny. Ať už se jedná o fotovoltaické panely, větrné turbíny nebo komponenty elektrické sítě, Čína nabízí výhodné a někdy i jedinečné produkty.
Navzdory velkým investicím ze strany EU se
očekává, že 70 % veškeré výroby lithium-iontových baterií bude do roku 2030 probíhat v Číně.
„Šest z deseti největších výrobců baterií jsou z Číny, mezi největší patří CATL, který je dodavatelem baterií pro Volkswagen, BMW nebo Mercedes‑Benz. Jednu továrnu má CATL v Erfurtu v Německu, další plánuje postavit v maďarském Debrecínu,“ vysvětluje Švec.
Důležitou roli hraje i schopnost Číny těžit a zpracovávat vzácné zeminy potřebné pro výrobu baterií a dalších technologií. Právě po nich je evropský kontinent lačný.
„U některých klíčových zemin Čína ovládá více než 90 % těžby a zpracování. Příkladem je magnetický kov neodym, který se používá nejen v telefonech či mikrofonech, ale také ve větrných turbínách nebo v elektromobilech,“ říká výzkumník specializující se právě na Čínu.
Švec přitom podotkl, že tyto zeminy se nacházejí nejen v Číně, ale mají svá ložiska i v Evropě.
„Vzácnost spočívá ve specifitě těžby a zpracování, která s sebou nese značné ekologické dopady. Například právě při zpracování neodymu se používají toxické látky včetně kyseliny sírové,“ doplňuje Švec.
Nerostné suroviny překreslují geopolitickou mapu. Evropa by měla hlavně snižovat spotřebu
Úkol číslo jedna: zbavit se závislosti
Evropa si tak za poslední roky vypěstovala na Číně až nezdravou závislost, které je podle expertů i politiků zapotřebí se zbavit.
„Závislost na Číně v oblastech klíčových pro dosahování uhlíkové neutrality je problematická z řady hledisek. Pokud Čína bude chtít dosáhnout nějakých politických či ekonomických cílů, může zneužít své dominantní postavení a vyvíjet na Evropu nátlak,“ varuje Švec.
„Zásadnější zhoršení vztahů nebo dokonce konflikt s Čínou by mohl zásadně ohrozit zelenou transformaci Evropy. Pro EU je proto zásadní postupně navyšovat svou nezávislost,“ dodává výzkumník.
Fakt, že se Evropa bez čínských produktů neobejde, si uvědomují i unijní špičky. Evropská komise proto nedávno navrhla legislativu, která má posílit nezávislost EU v oblasti zelených technologií, tzv. akt o kritických surovinách.
„Nařízení počítá se snížením celkové závislosti na třetích zemích u vzácných zemin na méně než 65 % do roku 2030, přičemž minimálně 10 % těžby a 40 % zpracování každého z těchto nerostů by mělo probíhat v EU,“ shrnuje Švec návrh s tím, že nyní je EU u řady z těchto materiálů závislá na zahraničních dodávkách ze 100 %.
Unie se od Číny nechce plně odstřihnout
Některé hlasy v EU volají po úplném odstřižení čínských dodávek, a to kvůli omezování lidských práv ze strany čínského režimu nebo kvůli agresivnímu chování vůči Tchaj-wanu. Jiní takovou strategii odmítají.
„Čína je globálním hráčem a také jím zůstane, ať se nám to líbí, nebo ne,“ říká český europoslanec
Jan Zahradil (ODS, ECR), který je místopředsedou výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod.
Evropa by se podle něj neměla pouštět do konfrontace s asijským gigantem.
„Já jsem opravdu přesvědčen, že vůči Číně bychom se měli chovat racionálně. Spíš než o konfrontaci bychom měli usilovat o kohabitaci, tedy o nějaké soužití. Čínský režim se nezmění. To je v tuto chvíli naprosto jasné,“ podotýká Zahradil.
Český europoslanec zároveň podporuje snahu EU zbavit se přílišné závislosti na Číně.
„Je naprosto oprávněné směřovat tímto směrem a snižovat závislost na Číně, zejména pokud jde o dovoz strategických materiálů,“ říká. Zároveň by se ale EU podle něj neměla snažit o ukončení obchodních vztahů.
„Ukazuje se, že pro výrobu komponentů pro informační a elektrotechnický průmysl se bez čínských surovin neobejdeme, a to není dobré. Je nezbytné snižovat tu závislost, ale to neznamená, že bychom se měli úplně od Číny oddělit,“ říká český europoslanec.
Odříznutí nepodporuje ani předsedkyně Evropské komise
Ursula von der Leyen, která o tématu s europoslanci jednala v dubnu. Podle ní by oddělení nebylo žádoucí „a dokonce ani praktické“.
The Capitals: Čína financuje evropské akademiky výměnou za jejich znalosti
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 
