Akt stojí na několika pilířích. Za prvé má v Evropě vytvořit atraktivní prostředí pro investice, a to například zrychlením různých povolovacích řízení. Za druhé pro tyto investice, především do budování výrobních kapacit, vytvoří pobídky. „Předpokládá se, že dojde k mobilizaci soukromých i veřejných investic ve výši přes 40 miliard eur. K dispozici také bude 3,3 miliardy eur na výzkum a inovace související s čipy. Řeší se i nedostatek kvalifikovaných pracovníků v EU a přilákání nových talentů,“ popsal plány europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09, EPP). A za třetí, Evropská komise bude daleko blíže sledovat, jestli v některých odvětvích nehrozí nedostatky. Pokud k nějaké krizi opravdu dojde, spustí se speciální mechanismus, který například dočasně umožní nedostatkové komponenty společně nakoupit nebo nařídit domácímu průmyslu, aby některé produkty vyráběl přednostně. „Je to (akt o čipech) cesta nejen k bezpečnější a odolnější Evropě, ale především k Evropě udržitelné a digitální. Polovodičové čipy jsou součástí veškeré moderní elektroniky – od smartphonů přes elektroauta po domácí spotřebiče. EU má špičkový výzkum a vývoj, a dává tak absolutní smysl přesunout i tuto výrobu k nám, samozřejmě i s přidruženými odvětvími,“ komentoval přijetí aktu europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA), který se na tvorbě legislativy podílel. EU má podle Peksy teď šanci stát se „světovým lídrem v polovodičovém průmyslu“. V současné době je podíl Evropy na celosvětové výrobní kapacitě polovodičů nižší než 10 %. Cílem aktu je do roku 2030 zdvojnásobit tento podíl na 20 % a ani tam se nezastavit. Další český zástupce v Evropském parlamentu, Evžen Tošenovský (ODS, ECR), podle svých slov podporuje celkovou ambici aktu, stejně jako zapojení veřejného a soukromého sektoru do výzkumu a vývoje a podporu malých a středních podniků. „Pokud bych se na některá opatření podrobněji díval stejnou optikou jako u jiných sektorů, měl bych problém zejména s rozvolňováním pravidel hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Ale zde je potřeba říci si jasně: výroba čipů patří mezi strategické technologie, na kterých je EU existenčně závislá,“ nechal se slyšet europoslanec. A nejde podle něj zdaleka jen o pro Česko důležitý automobilový průmysl, na kterém byl problém nedostatku čipů v rámci covidové krize nejvíce vědět. „Jde prakticky o všechny sektory a oblasti života. Proto je důležité mít dostatečnou vlastní kapacitu, podobně jako třeba v případě léčiv,“ argumentoval Tošenovský. Strategická důležitost aktu o čipech se ukázala opravdu jasně. Přestože bylo europarlamentní hlasování spíše formalitou, protože se instituce na návrhu shodly už před několika měsíci, akt podpořilo 587 europoslanců, 38 se zdrželo a pouze 10 bylo proti. Velmi širokou podporu ostatně ukazuje i pohled na hlasování českých europoslanců, kteří se na něčem kompletně shodnou opravdu jen málokdy.Chips Act massively adopted! ✅
— Thierry Breton (@ThierryBreton) July 11, 2023
The EU #ChipsAct will be an instrument of technological and industrial leadership for Europe 🇪🇺
There is no industrial policy without #factories and without #semiconductors.
EU is back! pic.twitter.com/q6iXtI3sYZ
Evropský parlament dnes přijal nařízení pro posílení evropského ekosystému polovodičů a průmyslu výroby čipů v EU (akt o čipech), za cílem vytvořit z Evropy klíčového hráče na globální aréně polovodičů.
— Europarlament přehledně (@ep_prehledne) July 11, 2023
Čeští europoslanci hlasovali následovně 👇 pic.twitter.com/79KVt40Irk
Česká troška do mlýna
Mikuláš Peksa poukázal na to, že samotné rozhodnutí začít pracovat na aktu o čipech podnítilo obrovské investice – přes 90 miliard eur – do tohoto odvětví napříč evropskými státy. Pozadu nechce zůstat ani Česko. „Potkali jsme se s prezidentem společnosti Onsemi Hassanem El-Khourym, která připravuje velkou investici na výrobu čipů za desítky miliard korun. V Rožnově pod Radhoštěm už pravidelně investuje, zároveň spolupracuje s několika českými vysokými školami. Zájmem ČR by mělo být tuto investici v mezinárodní konkurenci získat a pomoci tak transformaci automobilového průmyslu,“ řekl po červnovém jednání premiér Petr Fiala (ODS). Firma už teď v Česku vyrábí 10 milionů čipů denně a kapacity by se mohly ještě významně navýšit. Stát jí v tom chce jít naproti. Už v květnu proto ministerstvo průmyslu a obchodu navrhlo pro tohoto výrobce investiční pobídku ve výši 546 milionů korun, která by zahrnovala například slevu na dani z příjmů. Další pobídky budou záviset na tom, jestli se firma rozhodne u nás dále investovat. „Zachytil jsem, že jedna šikovná česká firma se se svými speciálními čipy prosadila v oblasti kosmického průmyslu. To ale rozhodně nestačí, určitě by bylo pro nás výhodné přilákat další větší zahraniční investici z Ameriky či Asie, a obecně úzce spolupracovat na evropské a mezinárodní úrovni,“ vyzval Evžen Tošenovský. „Polovodiče zkrátka znamenají budoucnost a věřím, že i akt o čipech nám pomůže rozvinout naše výzkumné a výrobní kapacity,“ dodal europoslanec. V nové legislativě vidí pro Česko jednoznačnou příležitost i Luděk Niedermayer, i když sama o sobě podle něj investice nezaručí. „V některých oblastech tam ale snad dospějeme. (…) Věřím, ze dokážeme přilákat investice do výstavby továren na čipy a využít i investic jinde v Evropě k tomu, aby se na ně napojily subjekty v ČR v pozicích subdodavatelů,“ přeje si europoslanec.Už žádná další čipová kalamita? Evropský akt o čipech nám pomůže, tvrdí české firmy
Tento článek vznikl s podporou frakce Evropských konzervativců a reformistů. Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde. 

