Evropské země stále podceňují schopnosti Ruska zasahovat do demokratických procesů prostřednictvím hybridní války a dezinformací, neboť Moskva se po neúspěchu na Ukrajině snaží ovlivňovat další země jinými prostředky než vojenskou silou. Při příležitosti konání bezpečnostní konference Globsec v Praze to na včerejším setkání s novináři řekla moldavská prezidentka Maia Sandu.
Za největší hrozbu pro demokracie přitom označila manipulace s informacemi a dezinformace, které se podle ní s umělou inteligencí a moderními technologiemi stávají stále sofistikovanější a v budoucnu je bude podstatně obtížnější odhalovat.
„V případě Moldavska jsme nedávno měli prezidentské a parlamentní volby a referendum a mohli jsme vidět brutální vměšování do našich vnitřních záležitostí. Ve vztahu k jiným zemím nebude ruské vměšování tak brutální a bude mnohem obtížnější ho zaznamenat a rozpoznat,“ řekla Sandu. To podle ní způsobuje, že lidé jsou méně připraveni ho vnímat a bránit se mu.
Plnohodnotná invaze na Ukrajinu podle Sandu Moldavsku ukázala, nakolik může být mír křehký. „Myslím, že tomu rozumíme lépe než některé jiné země, které nejsou Rusku tak blízko jako my. Zároveň jsme také poznali, co je hybridní válka a jak ničivá může být,“ popsala.
Pro Rusko je podle Sandu jednodušší vést hybridní válku. „Rusko zjistilo, že nedokáže dobýt Ukrajinu. A tak se nyní snaží dobýt země ne vojsky a vojáky v terénu, ale prostřednictvím manipulace, kyberútoků, nelegálního financování politických stran a dalších forem zasahování,“ řekla. S tímto vědomím se Moldavsko podle ní poučilo, že nestačí investovat pouze do obrany, ale je také třeba zvýšit odolnost státu, jeho institucí i celé společnosti. „Moldavané dnes mnohem lépe chápou rizika přicházející z Moskvy a rozdíl mezi demokratickým světem a agresivním autoritářským režimem, kterým je Kreml,“ dodala.
Sandu řekla, že podle moldavských zkušeností se ruské vměšování neděje pouze při volbách, ale také před nimi i po nich. Tudíž jakákoli protiopatření proti vměšování musí být trvalá.
Rusko spolupracuje se zkorumpovanými lidmi
Další lekcí podle Sandu je, že země Evropské unie musí sledovat finanční toky, protože Rusko spolupracuje se zkorumpovanými lidmi, aby mohlo tyto akce provádět. „Není to jednoduché, protože Rusko stále více využívá kryptoměny. Je tedy potřeba mít opravdu silné instituce pro boj proti praní špinavých peněz, které dokážou finance dohledat,“ řekla. Dodala, že vměšování se vyskytuje napříč různými oblastmi, a proto je potřeba celovládní přístup k boji proti němu. Důležitou roli podle ní hrají také média.
Sandu včera v podvečer na konferenci také vystoupila v panelu věnovanému boji proti ruskému vlivu, hovořila ale i o cestě Moldavska do EU. Její vládnoucí proevropská Strana akce a solidarity (PAS) usiluje o to, aby Moldavsko vstoupilo do EU do roku 2030. Sandu uvedla, že země je připravena zahájit přístupová jednání. „Doufáme, že v příštích týdnech uvidíme formální rozhodnutí,“ řekla. Rozšíření EU o Moldavsko ale i o další země včetně Ukrajiny podle ní přinese na kontinent větší bezpečnost.
Prezidentka také okomentovala své lednové prohlášení, že v případě referenda by hlasovala pro sjednocení své země s Rumunskem. „Chci, aby byla moje země bezpečná a aby byla součástí svobodného světa. Chci zajistit, aby nikdo nemohl ohrožovat Moldavsko,“ řekla. Jednou z cest je podle ní integrace do EU, velká část moldavské společnosti by ale podpořila i sjednocení s Rumunskem, které je součástí EU i NATO.