Europoslanci dnes podpořili odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn o tři roky. Evropská komise původně navrhla jen jeden rok. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala právě až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. O konečné podobě právního předpisu nyní bude Evropský parlament vyjednávat s Radou EU, která zastupuje členské státy.
Odklad o tři roky podpořilo 341 europoslanců, 225 jich bylo proti a šest se zdrželo hlasování.
Metanové nařízení zavádí přísnější pravidla pro emise metanu při těžbě a dovozu ropy a plynu do Evropské unie. Česko spolu s dalšími zeměmi žádalo odklad celé normy kvůli obavám, že by nové povinnosti pro firmy mohly vést k narušení dodávek ropy a plynu.
Nařízení vstoupilo v platnost v srpnu 2024 a jeho jednotlivé povinnosti jsou zaváděny postupně. Pravidla, která měla začít platit 1. ledna 2027, by zahraničním dodavatelům ropy a plynu do EU ukládala povinnost monitorovat a vykazovat emise metanu. Právě na to se soustředily obavy některých členských států, podle nichž ve třetích zemích není dostatek měřičů a nezávislých ověřovatelů. Metan je po oxidu uhličitém druhým nejvýznamnějším skleníkovým plynem přispívajícím ke globální změně klimatu.
Česká republika na problém upozorňovala už na jaře. Čeští zástupci společně s dalšími státy předložili komisi v dubnu takzvaný non-paper, v němž požadovali odklad klíčových povinností pro dovozce. Babiš následně napsal dopis předsedkyni EK Ursule von der Leyen. Obavy mezitím zesílily v souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě a přerušení dopravy v Hormuzském průlivu. Některé členské státy upozorňovaly na to, že přísné požadavky na dovoz by za napjaté situace na energetických trzích mohly zkomplikovat nebo dále zdražit dovoz plynu a ropy do EU.
Spojené státy, které jsou největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy, v červnu varovaly EU, že pravidla týkající se metanu by mohla narušit dodávky paliv. Tento postoj podpořily také společnosti včetně ropného gigantu ExxonMobil. Šéfce Evropské komise následně napsal i francouzský prezident Emmanuel Macron a také on požádal o odklad.
Komise nakonec letos v říjnu navrhla o jeden rok odložit některé povinnosti dovozců, které mají začít platit od 1. ledna 2027. Evropský parlament ale prosazuje odklad o tři roky. Dovozci ropy, plynu a uhlí by tak měli více času prokázat, že jejich dodavatelé dodržují pravidla pro monitorování, vykazování a ověřování emisí metanu srovnatelná s unijními požadavky. Termín by se posunul na květen 2031.