Konec biopaliv z palmového oleje a zastropování podílu pohonných hmot vyrobených z řepky, kukuřice a dalších potravinových plodin. Tak zní dohoda europoslanců o budoucnosti biopaliv v EU.
Biopaliva z palmového oleje v EU skončí, a to již v roce 2021. Europoslanci to odhlasovali na dnešním plenárním zasedání, při kterém se zabývali novou legislativou pro
obnovitelné zdroje energie.Další novinka, na které se Evropský parlament dohodl, se týká biopaliv vyráběných z potravinových plodin, tedy z řepky, kukuřice a cukrové řepy. Takzvaná biopaliva první generace se sice budou v EU používat i nadále, členské země je však nesmí používat ve větší míře, než v jaké tomu bylo dosud.
Komise chce ekologičtější paliva, Česko ale není připraveno. Více >>>>Každá členská země bude mít svůj „strop“ pro biopaliva určený na základě toho, jaký podíl v dopravě tyto pohonné hmoty tvořily v roce 2017. Strop však nesmí přesáhnout 7 %.
„Dnes jsme zasadili důležitou ránu velkému zemědělskému lobby,“ komentoval výsledek dnešního hlasování nizozemský europoslanec
Bas Eickhout (Zelení/EFA), zpravodaj legislativy ve výboru pro životní prostředí (ENVI).
Spokojenost s hlasováním vyjádřila na svém Twitteru i česká europoslankyně
Kateřina Konečná (KSČM, GUE/NGL), která považuje konec palmového oleje v biopalivech za velký úspěch.
Biopaliva však Evropský parlament dlouho rozdělovala na několik táborů. Zatímco jedni prosazovali co největší omezení biopaliv, jiní je chtěli naopak více podporovat.
Nakonec se však frakce lidovců (EPP), sociálních demokratů (S&D) a liberálů (ALDE) dohodla na kompromisu, který také ve středu europoslanci podpořili.
Palivo namísto jídla?
Podle organizace Oxfam, která bojuje za odstranění chudoby a nerovností, však nastavení národních limitů pro biopaliva z potravinových plodin není řešením. Využívat potravinové plodiny k výrobě pohonných hmot na místo jídla je podle nich špatné.
„Biopaliva, která nyní EU podporuje, způsobují ve skutečnosti mnohem větší skleníkový efekt a zároveň mohou způsobit vyšší ceny potravin,“ argumentoval
Marc-Olivier Herman, šéf sekce Oxfam pro ekonomicky spravedlivou politiku.
Jedinou správnou možností je podle Oxfamu princip „žádné jídlo pro paliva“.
Jídlo vs. biopaliva – kdo vyhraje? Více >>>>Zákaz biopaliv vyrobaných z potravinových původně prosazoval i výbor ENVI. Plodiny využívané pro biopaliva totiž podle ekologů vyčerpávají půdu a urychlují erozi. Taková podoba nových pravidel však plenárním zasedáním neprošla.
Eickhout, který měl projednávání legislativy ve výboru na starost, se přesto k výsledku staví pozitivně. „Zmrazení“ současné výše používání biopaliv dá podle něj jasný signál trhu s biopalivy, aby se od plodin jako je řepka, kukuřice či cukrová řepa přesunul jinam.
Řepka v Česku dominuje
Evropská farmářská organizace COPA-COGECA uvádí, že na výrobu biopaliv se využívá 2,5 % zemědělské půdy EU.
Hlavním biopalivem, které se v ČR využívá, je bionafta na bázi řepky. Ta je také podle Českého statistického úřadu druhou nejrozšířenější plodnou v ČR a vloni se pěstovala na 16 % osevní plochy. Ročně se jí sklidí až 1 250 tisíc tun, čímž se řadí na
páté místo v celé EU hned za Francii, Německo, Polsko a Velkou Británii.
Ne všechna řepka je však používána na výrobu biopaliv. Podle ministerstva zemědělství je využívaná hlavně v potravinářství a na pohonné hmoty se přemění zhruba třetina úrody. Další biopaliva v ČR vznikají z kukuřice, cukrovarské řepy a z obilí.
Pravidla se mohou změnit
Dnes schválená pravidla pro biopaliva by měla platit až do roku 2030 a jsou součástí revize směrnice o obnovitelných zdrojích energie (RED II).
Verze schválená dnes europarlamentem však není konečnou. O finální podobě legislativy budou europoslanci jednat s Evropskou komisí a Radou. Podoba nové legislativy se tak ještě může změnit.
Původně byla Komise směrem k biopalivům první generace přísnější a do roku 2030 chtěla jejich strop ze 7 % snížit na 3,8 %. Taková změna však Evropským parlamentem neprošla.
Rada EU složená ze zástupců členských zemí se zase shodla pouze na 7 % stropu bez limitů pro jednotlivé členské země na základě jejich předchozího využívání biopaliv.
Článek vznikl v rámci projektu „Evropa v souvislostech“, který společně realizují EurActiv.cz a vydavatelství Economia.
Aneta Zachová