Příliš mocná zbraň. Chytrá reklama mění výsledky voleb, EU chce manipulace ukončitOvlivňovat evropskou politickou soutěž ale mohou různé „síly temna“ i jinak, jak ukazují médii odkryté případy napojení italských, francouzských nebo rakouských krajně pravicových politiků na Rusko. Stejně hovoří i americké tajné služby. Chytře skrytá podpora, především ta finanční, může nadělat opravdu velkou paseku a někdy dokonce pootočit směřování celé země. Ačkoliv instituce EU mají poměrně sofistikovaná pravidla transparentnosti – příkladem může být povinná registrace pro všechny lobbisty – pro celoevropské politické strany to zatím neplatí. Evropské politické strany jsou „rodinami“ podobně smýšlejících národních stran a hnutí. Například do Evropské lidové strany (EPP) spadají z českých partají KDU-ČSL a TOP 09, do Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) zase ANO. Stávající evropská pravidla transparentnosti mají díry, proto se teď pracuje na úpravách. Hotovo by mohlo být do poloviny příštího roku, volby do Evropského parlamentu v roce 2024, kde evropské politické strany sehrávají podstatnou roli, by tak měly být průhlednější. To stejné platí pro politické nadace, které za stranami stojí a často mají rozsáhlé finanční prostředky. Evropská komise dala přepracované nařízení na stůl loni v listopadu. „Tento návrh si klade za cíl zajistit férové, rovné volby a pluralistickou veřejnou debatu bez nepatřičného vměšování vnějších vlivů,“ prohlásila ve čtvrtek (15. září) na plénu Evropského parlamentu místopředsedkyně Komise Věra Jourová, která má téma transparentnosti na starosti. Svou troškou do mlýna teď přispěli i europoslanci, když odsouhlasili svou pozici k návrhu. „EP touto zprávou poskytuje pevný základ pro vytvoření skutečného evropského demosu a zároveň zvyšuje finanční transparentnost evropských politických stran a nadací. Chceme-li zajistit větší politickou účast na úrovni EU, musí mít občané silnější vazbu na evropské strany,“ řekl jeden ze zpravodajů, lucemburský europoslanec Charles Goerens (RE).
Jak zabránit tomu, aby se z expolitika stal lobbista? V EU se rodí nový etický orgán
Úplná transparentnost neprošla
Europoslanci se shodli, že je potřeba usnadnit spolupráci mezi evropskými politickými stranami a jejich národními členy, stejně jako zvýšit jejich průhlednost a finanční životaschopnost. Pozice Evropského parlamentu se kvůli mnoha pozměňovacím návrhům měnila až do poslední chvíle. Boj za co největší transparentnost vedli Piráti, kteří se nakonec během hlasování zdrželi. Nebyli totiž spokojení s několika pasážemi v textu, které se týkaly průhlednosti financování. „Je nesmysl, že bychom zatížili politické strany zbytečnou byrokracií, pokud by musely deklarovat dary pod 3000 eur (cca 73 000 korun). Pokud nemají co skrývat, není nic jednoduššího než se vybavit transparentním účtem, kde jsou všechny příjmy i výdaje k dispozici občanům ke kontrole. Kvůli novým pravidlům bohužel nebude možné odhalit pochybné subjekty, které financují strany a mohou mít na ně významný vliv,“ okomentovala nařízení pirátská europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/ESA). Původní verze parlamentní pozice nařizovala politickým stranám deklarovat veškeré příjmy a výdaje půl roku před volbami. Evropský parlament ale nakonec většinově schválil (392 hlasů pro, 119 proti, 56 se zdrželo), že bude nutné zveřejňovat pouze příjmy. „Podle nás by ale měli evropští občané vědět i za co politické subjekty před volbami peníze utrácí. Nemalá část finančních prostředků totiž pochází z veřejných peněz, tedy od občanů. Nesmíme dopustit, že tyto finance putují netransparentně třeba do kapes politiků nebo na financování národních kampaní, které s těmi evropskými nemají nic společného,“ je přesvědčená Gregorová. Pokud by však kampaně byly nadnárodní a týkaly se tématu EU, europoslanci jsou kolektivně pro, aby je evropské politické strany mohly spolufinancovat. „Aby mohly oslovit své členy a volební obvody v Unii, evropské politické strany by měly mít právo používat své finanční zdroje na přeshraniční politické kampaně, jako jsou kampaně za referendum a kampaně vedené v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, včetně sestavování a propagace kandidátních listin pro tyto volby v celé Unii,“ píše se v parlamentní pozici. S některými dalšími novinkami byli Piráti spokojení. Jednou z nich je i možnost subjektů z evropských zemí mimo EU platit svým evropským stranám členské příspěvky. Něco takového zatím nejde. Politické síly z Norska, Švýcarska či Albánie by se tak nově mohly plně podílet na chodu svých evropských stran. Nezbytnou podmínkou pro samotné členství by však bylo následování „stejných hodnot“. Poslanci by také rádi prosadili, aby v řídících orgánech evropských politických stran a nadací byla zajištěna genderová vyváženost, a aby se zde zavedly protokoly proti sexuálnímu a genderově podmíněnému obtěžování. Čtvrteční debatě na plénu přihlížel i český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Právě on jako představitel předsednické země bude do konce roku zastupovat členské státy ve vyjednáváních o nových pravidlech s europoslanci a Komisí.At the #EPlenary, we discuss statute and funding of European political parties. We have to reaffirm our commitment to the democratic values and to preserve an open democratic debate with parties free from interference. #EUDemocracy pic.twitter.com/9YHdRe6tOV
— Věra Jourová (@VeraJourova) September 15, 2022
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslankyně Markéty Gregorové (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.