Ve vojenské pomoci Ukrajině je potřeba pokračovat, ale také ji rozšířit – dodávané zbraně a techniku totiž musí umět někdo obsluhovat. EU proto začala pracovat na vytvoření výcvikové mise pro ukrajinské vojáky.Nevyprovokuje evropská výcviková mise pro ukrajinské vojáky Rusko ještě více? ptali se v úterý ráno v Praze novináři „ministra zahraničí EU“
Josepa Borrella na plány, o kterých se v posledních dnech často mluví.
„Ne. Rusko z toho jistě nebude mít radost. Nejsou spokojeni s tím, že jim (
Ukrajině) poskytujeme nejrůznější vojenské vybavení. A my ho budeme i nadále poskytovat. Jak můžeme poskytovat vojenské vybavení a ne vojenský výcvik? Jaký je mezi těmito dvěma věcmi rozdíl?“ reagoval šéf unijní diplomacie Borrell před neformálním jednání ministrů obrany v pražském Kongresovém centru.
Situace na Ukrajině je podle něj velmi špatná, například s ohledem na ruské bombardování civilistů či špatné zacházení s válečnými vězni, zároveň je ohrožena záporožská jaderná elektrárna.
Zájem a pomoc Evropy proto musí pokračovat, podle Borrella tak dlouho a v takových kapacitách, jak si to bude situace žádat. Společné dodávky zbraní podle něj pokračovaly ve stále stejné intenzitě i v průběhu léta.
Současnou situaci na Ukrajině a potřeby tamní armády popsal ministrům jejich ukrajinský protějšek
Oleksij Reznikov, který se k jednání připojil online.
K materiální vojenské pomoci, která na evropské úrovni probíhá přes tzv. Evropský mírový nástroj, by se do budoucna měla přidat i pomoc s výcvikem vojáků a výše postavených stratégů.
„Všechny členské státy jasně souhlasí s tím, abychom zahájili přípravu parametrů vojenské výcvikové mise pro Ukrajinu. Zatím se nic nerozhodlo, přece jen, dnešní jednání bylo neformální,“ připomněl Josep Borrell. Je ale podle něj jasné, že EU musí být „rychlá a ambiciózní“.
I když je dohoda na detailech ještě daleko, slovenský ministr obrany
Jaroslav Naď už v úterý ráno předeslal, že jeho země nabídne možnost výcviku ukrajinských vojáků na svém území. Slovensko patřilo podle něj spolu s Českou republikou k zemím, které tréninkovou misi neúspěšně navrhovaly již před rokem.
Borrell připomněl, že různé typy výcviku už ukrajinským vojákům poskytují jednotlivé státy – například pokud Kyjevu dodávají nějaký typ zbraní, ruku v ruce s nimi jde instruktáž, jak je používat.
Pnutí v Africe a investice do obrany
Země jednaly také o dopadech ruských aktivit v Africe, a to i v souvislosti s budoucností výcvikové mise v Mali.
„Jsme si vědomi, že spojitost s válkou na Ukrajině je značná, protože v oblasti Sahelu působí Putinovi vojáci, kteří si říkají ,Wagner group‘. Nechceme jim vyklidit pole, budeme tam dále působit. Neutíkáme z boje, ba naopak se budeme snažit o stabilizaci,“ prohlásila na tiskové konferenci česká ministryně obrany
Jana Černochová (ODS), která byla skutečnou „hostitelkou“ pražské schůzky.
Nemáme důvod dávat vízové výhody státu, který de facto vyhrožuje Západu, říká velvyslankyně Znamenáčková
Ministři obrany se společně s představiteli Evropské komise, Evropského parlamentu, NATO, OSN nebo Evropské obranné agentury také bavili o tom, jak napravit nedostatky v evropských investicích do obrany a obranného průmyslu. Válka na Ukrajině jasněji ukázala, kde má Evropa mezery.
„Finance budou narůstat. Nejde ale jen o to utrácet více, ale utrácet lépe – a to jde nejlépe společně. Proto jsme začali se systémem společných akvizic,“ řekl Borrell s tím, že tyto nákupy podpoří balík 500 milionů euro, který Komise vyčlenila ze společného rozpočtu.
Právě dohoda na novém systému společných nákupů spadla do klína Čechům. České předsednictví Rady EU má v současné době na starosti doladění nového finančního nástroje, který poslouží ke spolufinancování společných akvizic vojenského materiálu.
Na ministry obrany dnes v pražském Kongresovém centru navázali ministři zahraničí. Hlavní a médii nejvíce sledovanou část jednání, tedy možný plošný zákaz vydávání víz ruským občanům, mají diplomaté na programu ve středu.
EU se na obranný průmysl dívala skrz prsty, válka ukázala jeho důležitost
