Growth forecast in 2019:
— European Commission (@EU_Commission) July 10, 2019
🇲🇹 5.3
🇭🇺 4.4
🇵🇱 4.4
🇮🇪 4.0
🇷🇴 4.0
🇸🇰 3.6
🇧🇬 3.3
🇸🇮 3.2
🇭🇷 3.1
🇱🇹 3.1
🇱🇻 3.0
🇪🇪 2.9
🇨🇾 2.9
🇨🇿 2.6
🇱🇺 2.4
🇪🇸 2.3
🇬🇷 2.1
🇩🇰 1.7
🇵🇹 1.7
🇸🇪 1.7
🇳🇱 1.6
🇦🇹 1.5
🇫🇮 1.5
🇪🇺 1.4
🇫🇷 1.3
🇬🇧 1.3
🇧🇪 1.2
🇩🇪 0.5
🇮🇹 0.1#ECForecast https://t.co/mGOHfCZNjw
Spotřeba domácností táhne
EK ve své letní prognóze upozornila, že loni ekonomika znovu silně rostla. Pomohly jí hlavně vysoké investice a solidní spotřeba domácností. Zahraniční obchod však měl negativní dopad na hrubý domácí produkt (HDP), protože vysoká domácí poptávka způsobila, že růst dovozu byl vyšší než vývozu. Hlavním tahounem ekonomického růstu zřejmě zůstane domácí spotřeba. Ta by měla nadále těžit z rychlého růstu mezd a penzí a z vysoké důvěry spotřebitelů. Růst investic se má po loňském prudkém zvýšení normalizovat. Kvůli akutnímu nedostatku pracovní síly by však mohly být prioritou pro firmy investice do automatizace.Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2019Zahraniční obchod zřejmě bude mít letos opět negativní dopad na HDP, v příštím roce by však mohl být již vliv obchodu neutrální. Tempo růstu vývozu i dovozu o něco zpomalí kvůli zhoršení výhledu globálního obchodu. Hlavními riziky poklesu jsou nadále nedostatek pracovních sil a závislost na vnějším sektoru, tedy spolupráci s jinými zeměmi. Rekordně vysoký počet volných pracovních míst ve všech sektorech způsobil v posledních letech výrazné zvýšení reálných nákladů na práci, zatímco růst produktivity práce je spíše mírný. To ohrožuje konkurenceschopnost českého vývozu v dlouhodobém horizontu, upozornila EK. V letošním roce oživuje harmonizovaná inflace, hlavně kvůli vyššímu růstu cen energií, služeb a potravin. Letos by inflace měla stoupnout až na 2,4 procenta, tedy mírně nad dvouprocentní cíl centrální banky. Příští rok růst spotřebitelských cen zpomalí na 2,1 procenta.
V 🇨🇿 očekává @EU_Commission letos růst HDP 2,6 % a inflaci 2,4 %. Více v dnešní letní hospodářské prognóze Komise. 👉 https://t.co/OJZV12KKZZ #ECForecast pic.twitter.com/BYsihEBl7X
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) July 10, 2019
Růst ekonomiky zemí EU letos i za rok
Letní prognóza, kterou novinářům představil komisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici, mírně snížila výhled pro celou EU i eurozónu na příští rok. Na jaře EK očekávala v celé Unii v roce 2020 růst 1,7 procenta a v zemích používajících euro 1,5 procenta.Jarní hospodářská prognóza: Komise snížila odhad růstu ekonomiky EU„Všechny země EU by měly opět růst, jak v roce 2019 tak v roce 2020, silný pracovní trh podpoří poptávku,“ poznamenal Moscovici. Ale vzhledem k mnoha rizikům, které mohou výhled ohrozit, je podle něj třeba další práce na posilování odolnosti hospodářských systémů členských zemí i eurozóny jako celku. Moscovici před novináři upozornil na „růst protekcionismu a napětí mezi USA a Čínou“, které mohou mít negativní vliv na mezinárodní obchod. Pokračující nejistota okolo americké obchodní politiky může mít podle Komise vliv na zpomalení obchodu a tím také výroby v různých regionech i sektorech hospodářství. Důsledkem by pak byly i negativní dopady na finanční trhy. Napětí na Blízkém východě by podle prognózy Komise mohlo vést k vyšším cenám ropy.
Komise bude vyjednávat s USA o vzájemném obchodu. Členské státy jí k tomu udělily mandátPro Unii je také rizikovým faktorem britský odchod z EU, připomněl Moscovici. Nyní by Británie měla Unii opustit ke konci října, dál ale není jasné, zda se tak stane na základě vzájemné dohody či bez ní. Z prognózy plyne, že růst v EU je tažený domácí poptávkou, především spotřebou domácností. Hrubý domácí produkt by podle Evropské komise měl letos růst ve všech zemích Evropské unie, ale například ve střední a východní Evropě, na Maltě či v Irsku bude expanze výrazně vyšší než v Itálii či Německu, kde by měl být letos jen na úrovni půl procenta a 1,4 procenta v roce příštím. V Itálii Komise letos očekává hospodářský růst 0,1 procenta letos a 0,7 procenta v roce 2020.
„Odolnost našich ekonomik testují přetrvávající nedostatky ve výrobě, které jsou důsledkem napětí v obchodních vztazích a politické nejistoty. Na domácí půdě zůstává hlavním rizikem brexit bez dohody,“ dodal místopředseda Komise zodpovědný za euro, sociální dialog, finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů Valdis Dombrovskis. V nové předpovědi Komise o 0,1 procenta snížila odhad inflace v eurozóně i celé Unii pro letošek i pro příští rok, především v důsledku nízkých cen ropy a mírně nižšímu hospodářskému výhledu. V eurozóně nyní prognóza uvádí inflaci 1,3 procenta pro letošek i příští rok, pro celou EU je to letos 1,5 procenta a 1,6 procenta v roce 2020.📈 Komise zveřejnila letní hospodářskou prognózu 2019: růst HPD eurozóny očekává 1,2 % – tedy stejně jako v jarní prognóze. Ekonomika #EU roste sedmým rokem v řadě. Výhled však kalí napětí v obchodních vztazích. Více: https://t.co/OJZV12KKZZ #ECForecast pic.twitter.com/T5FzNhoiw6
— Evropská komise v ČR (@ZEK_Praha) July 10, 2019