Evropská komise předložila očekávanou letní hospodářskou prognózu. Makroekonomické vyhlídky pro EU i eurozónu zůstávají pro tento rok stejné, Komise však zmírnila odhad inflace.
Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.
Po závazcích, které tento týden nabídl ohledně veřejných financí Řím, došla dnes Evropská komise k závěru, že už není nutné, aby členské země EU zahájily vůči Itálii řízení kvůli nadměrnému deficitu.
EK dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla EU. Tato situace je důvodem k zahájení disciplinárního řízení. Pokud členské státy EU v příštích dvou týdnech toto rozhodnutí podpoří, může EK následně doporučit zahájení procedury.
Britský parlament se chystá na opětovné převzetí kontroly nad brexitem, aby odvrátil případný odchod země z Unie bez vyjednané dohody. EU se přesto na tento scénář ustavičně připravuje.
Dosavadní jednomyslnost by měla při hlasování o daňových otázkách v Radě EU nahradit kvalifikovaná většina. Změnit by se však měl i způsob danění u velkých digitálních firem.
Itálie přepracovala svůj rozpočtový plán. Tím se vyhnula právnímu stíhání ze strany Evropské komise.
Evropská komise (EK) dnes potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh rozpočtu na rok 2019 předložený italskou vládou v závažném nesouladu s doporučeními, která Římu komise nabídla letos v červenci.
Ekonomika sedmadvacítky zemí Evropské unie letos poroste o 2,2 procenta, odhaduje ve své podzimní makroekonomické prognóze Evropská komise. Konkrétně Česko je nad průměrem, očekává se tříprocentní růst. V dalších letech však přijde zpomalení.
Itálie má ještě týden (do 13. listopadu) na předložení revidovaného návrhu rozpočtu na příští rok. Ten původní Komise zavrhla kvůli plánovanému vysokému zadlužení. Ministři financí zemí eurozóny radí Římu, aby na revizi rozpočtu spolupracoval s unijní exekutivou.
Aby Itálie nastartovala hospodářský růst v zemi, její rozpočet na příští rok počítá s dalším zadlužením. To se nelíbí EU, protože důsledky nezodpovědné italské politiky mohou mít dopad na celou eurozónu. Vláda v Římě ale odmítá rozpočet měnit.
Koalice evropských populistických stran nechce bojovat proti Evropě, ale proti EU. Alespoň to tvrdí její hlavní představitelka.
Boj ČR za obecný systém přenesené daňové povinnosti, který se týká tzv. karuselových podvodů na DPH, je u konce. Novou podobu režimu chce ministryně financí požádat co nejdříve. Jednomyslně dnes byla podpořena i novela DPH na e-knihy.
Itálie obviňuje ostatní státy EU z nedostatku solidarity. Požaduje od nich větší zapojení do řešení migrační krize a hrozí Unii vetováním dlouhodobého rozpočtu, pokud nedojde ke změně. Itálii hrozí navíc další zadlužování, z důvodů předvolebních slibů dvou hlavních stran.
Řecko po osmi letech opouští záchranný program. Krize ale není zdaleka zažehnána a země se úplné samostatnosti ještě těšit nemůže. Dokud nesplatí dluhy z finanční pomoci, bude do roku 2060 pod stálým dohledem expertů ze strany Evropské komise.
Kvůli podvodům na DPH každoročně členské země EU ztratí v přepočtu skoro 1,3 bilionu korun. Ministři financí se shodli na nových pravidlech, která jim podvodnou činnost pomohou řešit rychleji a účinněji.
Evropská komise do roku 2020 podpoří členské státy, které chtějí vstoupit do eurozóny, částkou překračující dvě miliardy eur. Navrhla i další kroky pro eurozónu, jako vytvoření stabilizační a investiční funkce.
Přestože bulharská ekonomika zaostává za evropským průměrem, premiér Borisov má jasno. Do roka se chce zapojit do mechanismu ERM-2 a následně i do eurozóny. Komise rozhodnutí podporuje.
