Dvanáct členských zemí EU v čele s Českou republikou naléhá na Evropskou komisi, aby nejméně o tři roky odložila klíčová ustanovení nové normy o snižování emisí metanu. Státy to zdůvodňují obavami o energetickou bezpečnost Evropy v době geopolitické nestability. Český návrh bude předmětem diskuse na dnešním jednání unijních ministrů energetiky, které se koná v Lucemburku. Česko zastupuje ministr průmyslu Karel Havlíček.
Nařízení o emisích metanu v energetice by mělo začít platit 1. ledna 2027. Dovozci fosilních paliv podle něj musí příslušným vnitrostátním orgánům každoročně poskytovat podrobné a hlavně nezávisle ověřené informace o emisích metanu spojených s dodávanou energií. Podle Česka to ale představuje problém vzhledem k nedostatku ověřovatelů a měřičů ve třetích zemích. Čeští zástupci o tom informovali už v dubnu v takzvaném non-paperu a český premiér Andrej Babiš rovněž napsal dopis přímo šéfce Evropské komise Ursule von der Leyen.
V souvislosti s energetickou krizí, která nastala po vypuknutí konfliktu v Hormuzském průlivu, má řada států EU obavy, že dodržování normy týkající se emisí metanu by mohlo vést k omezení dovozu plynu a ropy od zahraničních dodavatelů do Evropské unie. Českou výzvu podepsalo dalších 11 zemí: Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Itálie, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Švédsko.
Evropská komise již dala najevo, že zvažuje, že ropným a plynárenským společnostem, které poruší unijní pravidla pro emise metanu, nebude po dobu tří let ukládat pokuty. Podle dvanácti států EU je ale doporučení komise, které počítá s neukládáním sankcí během tříletého „přechodného období“, nedostatečné. Argumentují mimo jiné tím, že doporučení není právně závazné a že pro dovozce sjednávající dlouhodobé dodavatelské smlouvy nadále přetrvává „významná právní nejistota“, napsal server Euronews.
„Přestože plně podporujeme cíl snižování emisí metanu, považujeme za nezbytné přijmout pečlivě cílené úpravy, včetně odložení uplatňování povinností vyplývajících z unijních pravidel pro metan nejméně o tři roky,“ uvádí dokument podpořený 12 státy, který má ČTK k dispozici.