Předseda Evropské rady Charles Michel přijde ve čtvrtý jednací den summitu s kompromisním návrhem, který má dosud rozdělené lídry přivést ke shodě na fondu obnovy ekonomik a budoucím sedmiletém rozpočtu. Balík 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) na pomoc ekonomikám zasaženým pandemií covidu-19 má navýšit rozpočet pro období 2021 až 2027 na více než 1,8 bilionu eur. Michel stejně jako německá kancléřka
Angela Merkelová, jejíž země EU předsedá, tlačí s ohledem na akutní hospodářský propad na rychlé schválení návrhu.
Část politiků dává po desítkách hodin tvrdých vyjednávání najevo, že se přiblížila shoda v klíčových otázkách celkového objemu fondu a poměru grantů a úvěrů.
Šéf unijních summitů předložil první kompromisní návrh již v sobotu. Ten však zejména takzvané šetrné země zcela neuspokojil.
Babiš chce pro ČR získat co nejvíc dotací z fondu obnovy. Otázkou je, proč by mu na to měla EU kývnout
Další škrty v grantech
Dotace měly podle původního plánu Evropské komise tvořit půl bilionu eur a půjčky 250 miliard. Michel v sobotu přesunul 50 miliard z balíku grantů do úvěrů. Nizozemsko, Rakousko a skandinávské státy však trvaly na dalším omezení přímých plateb.
Podle diplomatických zdrojů počítá dnešní Michelův návrh s tím, že na dotacích se z fondu bude vyplácet 390 miliard. Německo a Francie, které jsou spolu s Itálií a Španělskem, tedy největšími příjemci z fondu, zastánci původního návrhu EK, signalizovaly, že větší pokles grantů je pro ně již nepřijatelný.
Nizozemský premiér
Mark Rutte, jehož jihoevropské země označují za hlavní překážku dohody, dnes prohlásil, že dohoda se přiblížila. Není však zcela jasné, zda nový návrh podpoří nebo bude požadovat další škrty.
Méně dotací, více půjček. Summit o rozpočtu EU pokračuje, šetřivé státy nechtějí ustoupit z požadavků
Naděje umírá poslední
Podle Rutteho to v jednu chvíli vypadalo, že rozhovory zkrachují, vkládá ale naději do Michelova kompromisního návrhu. „Ještě nejsme v cíli, stále to může nedopadnout. Vypadá to ale mnohem nadějněji než během noci, kdy jsem si myslel, že je po všem,“ prohlásil ráno nizozemský premiér.
Relativně optimistický byl i rakouský kancléř
Sebastian Kurz. „Tvrdá jednání skončila a my můžeme být s dnešním výsledkem spokojeni. Budeme pokračovat odpoledne,“ řekl podle agentury Reuters dnes ráno.
I německá kancléřka Angela Merkelová doufá, že se dnes lídrům EU podaří průlom. „V noci jsme po dlouhých jednáních vypracovali rámec pro možnou budoucí dohodu,“ uvedla Merkelová při svém příchodu na čtvrtý den jednání v Bruselu. „To je úspěch a dává nám to naději, že dohody by dnes mohlo být dosaženo,“ dodala. Podobnou naději k nalezení kompromisu vyjádřil při svém příchodu i francouzský prezident
Emmanuel Macron.
Podle předsedkyně Evropské komise
Ursuly von der Leyenové je dnešek klíčovým dnem jednání. „Mám dojem, že lídři chtějí dosáhnout dohody. Dali jasně najevo vůli k tomu, najít řešení, a my potřebujeme řešení (…) Ohledně dnešního dne jsem optimistická, ještě nejsme ve finále, ale posouváme se správným směrem,“ sdělila při příchodu na dnešní jednání.
Summit lídrů EU v Bruselu není jen o penězích
Orbán má veto v rukávu
Otevřena zatím zůstává i otázka vlády práva. S dosavadním návrhem podmiňujícím čerpání peněz respektem k právnímu státu není spokojeno Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení pro porušování evropských hodnot.
Maďarský premiér
Viktor Orbán zatím nenaznačil, že by byl ochoten vzít zpět svou hrozbu, že kvůli tomuto bodu vetuje dohodu, která musí být jednomyslná.
„Nevím, jaký má nizozemský premiér osobní důvod nenávidět mě nebo Maďarsko, ale útočí velmi tvrdě a dává jasně najevo, že Maďarsko podle jeho názoru nerespektuje právní stát, a proto musí být finančně potrestáno,“ uvedl maďarský premiér na adresu Rutteho, který na svázání dodržování právního státu s čerpáním unijních prostředků trvá.
Podrobnosti návrhu se lídři dozví na společném zasedání, které má začít v 17 hodin. V případě nedohody by se podle diplomatických zdrojů šéfové vlád a států nyní rozešli a setkali k dalším jednáním příští měsíc.
Ochrana právního státu dosud spočívala v prázdných deklaracích. Komise to chce změnit
