Diskuse o budoucnosti EU šly stranou, španělský summit ovládla migrace

Neformální Evropská rada v Granadě ukázala, že plán na reformu a rozšíření EU zatím nemá jasné obrysy. Stejně tak potvrdila, že téma migrace zůstává v politických hrách silným trumfem.„Všichni z nás máme úkol, kandidátské země, stejně jako sama Evropská unie,“ prohlásila na úvod pátečního summitu Evropské rady ve španělské Granadě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Prezidenti a premiéři zemí měli společně s předsedy unijních institucí na programu strategický výhled Evropské unie na dalších pět let, takže se přirozeně nevyhnuli ani tématu rozšíření o nové státy v čele s Ukrajinou. Pohled na to, jak postupovat, se ale často dost liší. Zatímco rumunský prezident Klaus Iohannis by byl pro co nejrychlejší otevření přístupových rozhovorů s Kyjevem, nizozemský premiér Mark Rutte je pro „zodpovědný přístup k rozšíření“, kdy se kandidátské země odměňují pouze za provedené reformy. Dnešní summit ale žádné rozhřešení nepřinesl, byl spíše o tom „shodnout se na tom, na čem se neshodneme“. Až na přelomu listopadu a prosince by mělo být jasné, kam se celý proces posune, a jestli se konkrétně s Ukrajinou a Moldavskem zahájí přístupové rozhovory. Ve hvězdách ale je, jestli to bude díky pokroku v plnění reformních úkolů, které jim dala Komise, nebo kvůli tomu, že se to premiéři a prezidenti ze strategických důvodů rozhodnou „politicky protlačit“. Ukrajina ale rozhodně nemá nic jisté, protože existují politici jako maďarský premiér Viktor Orbán, sympatizant Ruska. Ten v pátek upozorňoval konkrétně na to, že evropští lídři by měli přemýšlet o tom, jaký by měl vstup Ukrajiny do EU dopad na bezpečnostní, zemědělskou nebo regionální (tedy dotační) politiku EU.Čerstvá analýza Rady EU odhaduje, že vstup Ukrajiny do EU by znamenal náklady na dotace ve výši 186 miliard euro za sedmileté období. Konkrétně pro Česko by to znamenalo posunutí ze skupiny „čistých příjemců“ unijních peněz mezi „čisté plátce“. A to je pouze Ukrajina. Na unijní dveře stále klepe také šestice zemí západního Balkánu. „My (EU) musíme udělat konkrétní kroky a musíme dát jasnější plán zemím, které dlouhodobě usilují o vstup. Není nadále možné postupovat tímto váhavým způsobem,“ řekl před odletem zpět do ČR českým novinářům premiér Petr Fiala. Také Ukrajině a Moldavsku je podle něj potřeba „dát jasnou perspektivu“.

Promarněná šance snížit napětí. Summit v Granadě poznamenaly absence

Reformovat, nebo nereformovat?

Páteční summit se v Granadě točil také kolem tématu reformy EU. Mnoho stávajících členských států má za to, že další rozšíření musí jít ruku v ruce právě s proměnou fungování samotné Unie. „Pokud (kandidující) země splní kritéria, tak se musí vyjednávací proces posunout. Nesmí to být tak, že splní naše podmínky a my jim pak řekneme ,bohužel, nejsme na vás připravení‘,“ myslí si například estonská premiérka Kaja Kallas. Sporná otázka ale je, jak moc a jakým způsobem by se měla Unie proměnit. Na tom se státy zatím rozhodně neshodnou. Česko zastává opatrný postoj – souhlasí  s diskusemi o tom, jak fungování EU zlepšit, ale pouze v mantinelech stávajících Smluv. Redakci EURACTIV.cz to na summitu řekl vysoce postavený diplomatický zdroj a později potvrdil sám premiér Fiala. Otevírat a měnit znění Smluv EU Češi považují za riskantní, protože by to vyžadovalo ratifikaci napříč všemi státy.

A zase ta migrace

Na summitu se spustila důležitá debata o mantinelech strategické agendy EU na roky 2024-2029, která musí být hotová do června příštího roku, tedy ještě před koncem současného období evropských institucí. „Řada zemí má velmi blízko k postoji, který zastává Česká republika a já osobně, že se musíme mnohem více soustředit na to, aby Evropa byla konkurenceschopná a v globální soutěži dobře obstála,“ řekl na tiskovém briefingu po summitu Petr Fiala. Řeč podle něj přišla například také na bezpečnostní výzvy nebo na problém surovinové závislosti Evropy na zemích, které nejsou spolehlivé. Zkrátka na všechny zásadní strategické otázky. Debatu o strategii nicméně do velké míry „přehlušilo“ téma migrace, které kromě programu lídrů naplnilo hlavně mediální prostor. Důvody se dají najít ve Varšavě a Budapešti, odkud zaznívá tvrdá kritika Paktu o migraci a azylu, na jehož poslední části se členské státy čerstvě dohodly v Radě EU kvalifikovanou většinou. Orbán i jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki se podle řady komentátorů toto téma snažili zneužít z vnitropolitických důvodů, přestože na úrovni Evropské rady se o něm nerozhoduje. Polsko čekají volby, zatímco Orbán má s Bruselem dlouhodobé spory ohledně právního státu a vyplácení fondů. Migrace představuje účinný nástroj, jak zkritizovat „zlý Brusel“ a získat tak body doma.

Brussels legally raped Poland and Hungary by forcing through the #MigrationPact . So there will be no compromise on migration. Not today, and not in the upcoming years. We will defend our borders from migrants and from the Brussels bureaucrats as well! pic.twitter.com/YRR5IJfQKR

— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) October 6, 2023

Právě kvůli tomu, že se Polsko a Maďarsko nechtěly podepsat pod jakékoliv společné stanovisko o migraci, toto téma se do závěrečné deklarace summitu vůbec nedostalo. V separované deklaraci ho zmínil pouze předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři se k tématu migrace vrátí na řádném summitu, který bude na konci října v Bruselu. A tam už by k nějakým společným závěrům dospět měli.