Polsko stále nemá k dispozici peníze z pokrizového fondu obnovy, protože zatím nenaplnilo podmínky Evropské komise, které se týkají nezávislosti tamní justice. Mezitím vede unijní exekutiva s Polskem o nápravě dialog. Podle české místopředsedkyně Komise Věry Jourové je to krok dobrým směrem. Odborníci to ovšem vidí jinak.
Kvůli porušování principů právního státu, zejména co se týče nezávislosti soudnictví, Evropská komise neposlala Polsku peníze z fondu na oživení evropských ekonomik po koronavirové pandemii. Hodlá tak učinit až poté, co Polsko splní tzv. milníky. V nich po Polsku požaduje, aby zrušilo kontroverzní disciplinární komoru pro soudce, reformovalo disciplinární režim v soudnictví a umožnilo návrat do funkce soudcům, které sporná komora odvolala.
Věra Jourová a eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders se na začátku listopadu setkali k dalšímu jednání o pokrocích v nápravných opatřeních středoevropské země s polským ministrem pro evropské záležitosti Szymonem Szynkowskim vel Senkem.
„Je to krok správným směrem, těším se na pokračování dialogu. Milníky dohodnuté s polskou vládou musí být naplněny zcela. Jsme připraveni snahy Polska podporovat,“ uvedla po schůzce Věra Jourová.
Podle profesora práva Laurenta Pecha, který na listopadové jednání Komise s Polskem reagoval na Twitteru, je však situace v oblasti právního státu „ve skutečnosti horší než kdy jindy“.
Ani podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Michala Lebdušky se o zlepšení příliš hovořit nedá.
„I přes nedávné určité ústupky polské problémy především s nezávislostí soudnictví nikam nezmizely (…) Změny určitým způsobem situaci napravují, ale stále ji nevrací do stavu před nástupem vlády Práva a spravedlnosti v roce 2015. Polsko má navíc celou řadu dalších problémů s dodržováním demokratických standardů, jako je faktická neexistence nezávislého ústavního soudu nebo totální ovládnutí veřejnoprávních médií,“ sdělil redakci.
Proto by podle Lebdušky měla alespoň část financí zůstat „zmražená“, dokud nedojde ke kompletní nápravě.
„Pokud má být podmínkou členství v EU dodržování demokratických standardů, tak je potřeba na těchto věcech trvat, a to i kvůli tomu, aby se předešlo problémům při dalším případném rozšiřování EU, kdy by mohly kandidátské státy ztratit zájem o demokratické reformy,“ dodal.
Podcast: Mezi Polskem a EU čekám kompromis, vláda si ale bude chtít zachovat tvář, říká Plaňavová-Latanowicz
Reforma článku 7?
Postup Evropské komise a situace v Polsku se nezamlouvá také řadě europoslanců. Mezi kritiky je například český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti, Zelení/ESA), podle kterého je přístup Komise v otázce právního státu „slabý“.
„Polsko za poslední roky už mnohokrát ukázalo, že evropské zákony a pravidla nerespektuje (…) Stanovení milníků pro získání peněz z fondu obnovy je fiasko, které neřeší vůbec nic. Milníky vyžadují z větší míry pouze kosmetické změny, které, pokud by se je Polsko vůbec odvážilo naplnit, naprosto alarmující stav právního státu v Polsku neovlivní,“ sdělil Peksa redakci.
„Po své červencové misi do Polska s Výborem pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu jsem viděl, jak jsou polští soudci šikanovaní, členové opozice veřejně očerňovaní a organizace občanské společnosti jsou odsouvány na okraj společnosti,“ dodal.
Podle Peksy by Evropská komise měla vůči Polsku využít také nový nástroj na ochranu rozpočtu. Ten podmiňuje čerpání evropských peněz dodržováním některých principů právního státu. Evropská komise toto řízení spustila letos proti Maďarsku kvůli nedostatečnému řešení korupce a podvodů v zemi. Proti Polsku však tento nástroj nepoužila, protože problémy v oblasti právního státu podle ní neohrožují finanční zájmy EU, jako tomu je v případě Maďarska. Polsko nicméně čelí už od roku 2017 jinému řízení kvůli stavu vlády práva, a to proceduře podle článku 7 Smlouvy o Evropské unii.
Výsledkem tohoto řízení může být sankce v podobě odebrání hlasovacích práv Polsku. Procedura se ale za uplynulá léta nikam neposunula, pokračují pouze konzultace. O případných sankcích mohou rozhodnout ministři v Radě, a sice kvalifikovanou většinou. Stát se tak může ale až poté, co lídři na Evropské radě rozhodnou jednomyslně, že v zemi došlo k porušení evropských hodnot, do kterých principy právního státu patří.
Právě jednomyslné hlasování, které činí proceduru podle řady kritiků bezzubou, chce změnit europarlamentní frakce Zelených.
„Spolu s naší evropskou frakcí právě připravujeme pozměňovací návrh k článku 7, který má za cíl změnit jednomyslnost hlasování. To se ale může stát pouze, pokud Komise konečně navrhne revizi smluv o EU,“ popsal Peksa.
Peníze a „vydírání“ daly věci do pohybu. Komise je ochotná uvolnit post-pandemické miliardy pro Maďarsko
Co zmůžou europoslanci
Evropský parlament může v ochraně právního státu sehrát i jinou roli. Europoslanci mohou přijímat politická usnesení, ve kterých mohou stav vlády práva v zemích EU či kroky Evropské komise – která je v řešení citlivé otázky vlády práva spíše zdrženlivá a dbá zejména na dialog – kritizovat a vyzývat země i unijní exekutivu k akci.
Kromě rezolucí mají ale k dispozici další dvě „páky“. Jednou z nich je neudělení absolutoria k rozpočtu EU, druhou pak pravomoc odvolání Evropské komise. K vyslovení nedůvěry unijní exekutivě je třeba dvoutřetinové většiny odevzdaných hlasů a většiny všech europoslanců.
„Předsedkyně Komise Von der Leyenová má každý rok projev, kde tvrdí, že právní stát je pro ni naprosto zásadní. Situaci v Polsku a Maďarsku ale nadále systematicky ignoruje. Pokud by Komise i nadále odkládala na situaci důrazně reagovat, nezbude nám, než hlasovat o tom, zdali mají Von der Leyenová a její komisaři na své pozici dále zůstat,“ uzavřel europoslanec Peksa.
Europoslanci se bouří proti uvolnění fondů EU Polsku, šéfce Komise hrozí odvoláním
Tento článek vznikl s podporou kanceláře europoslance Mikuláše Peksy (skupina Zelení / Evropská svobodná aliance v Evropském parlamentu). Všechny výstupy realizované v rámci této spolupráce jsou dostupné pod tímto odkazem. Podmínky spolupráce jsou uvedeny zde.