Akt o průmyslovém akcelerátoru má oživit evropský průmysl, země EU se ale neshodují na jeho klíčovém prvku. V Bruselu se zároveň odehrává ostrá debata o bezplatných povolenkách. Více se dozvíte v červnovém vydání newsletteru Dekarbo update.
Značka „Made in EU“ rozděluje Evropu
Země EU se shodují na tom, že je potřeba urychleně obnovit domácí průmyslovou základnu. V pohledu na to, jak to provést, se však hluboce rozcházejí.
Jádrem nového sporu se stal navržený akt o průmyslovém akcelerátoru (IAA). Jeho cílem je podpořit evropskou výrobu v klíčových sektorech: od oceli a cementu přes elektromobily až po solární panely, tepelná čerpadla a elektrolyzéry. Akt by měl zavést požadavky na původ produktů a zvýhodnit evropské produkty při veřejných zakázkách i v dotačních programech.
Naplno se tyto neshody projevily během květnové ministerské debaty, kde Francie v čele s ministrem průmyslu Sébastienem Martinem ostře zaútočila na stávající návrh Evropské komise a vedla tažení za mnohem restriktivnější pravidla. Martin dokonce v sále mával mapou světa a označil za absurdní, aby desítky mezinárodních obchodních partnerů měly v unijních očích stejný status jako evropští výrobci. Položil svým ministerským kolegům řečnickou otázku, jakou motivaci bude mít jakýkoliv investor k umístění výroby v Evropě, když bude vědět, že ve Vietnamu nebo kdekoliv jinde na druhém konci světa získá nárok na úplně stejné unijní dotace a výhody. Francie, Itálie a Španělsko proto varují před přílišným otevíráním dveří zahraničním výrobkům a žádají tvrdou ochranu domácího trhu.
Proti tomuto ochranářskému přístupu se však staví globálněji orientované státy jako Švédsko a Estonsko, které trvají na zachování otevřených obchodních vazeb po celém světě. K nim se explicitně připojilo i Německo, které flexibilní definici značky „Made in Europe“ z dílny Evropské komise podporuje.
Komise se totiž snaží postavit pravidla na principu reciprocity. Podle stávajícího návrhu mají mít společnosti ze třetích zemí ekvivalentní přístup k evropským veřejným zakázkám a dotacím tehdy, pokud jejich domovské státy na oplátku otevřou své trhy evropským firmám prostřednictvím obchodních dohod. Komise argumentuje tím, že takový přístup nezavírá trh bezdůvodně, ale zajišťuje férové podmínky, snižuje kritickou závislost a zaručuje, že peníze evropských daňových poplatníků podpoří strategické hodnotové řetězce. Uprostřed těchto dvou táborů se pokusilo najít kompromis Rakousko, které navrhlo přísnější lokální požadavky pro získání státních dotací, ale volnější metr pro klasické veřejné zakázky.
Debatu komplikují i spory o to, jak moc „zelené“ musí dotované výrobky být. Země jako Polsko, které jsou silně závislé na znečišťujících uhelných elektrárnách, požadují, aby se povinné kvóty na nákup či dotování evropské oceli, cementu a hliníku neomezovaly pouze na čisté, nízkouhlíkové produkty. Naopak stávající návrh IAA zavádí přísné nízkouhlíkové požadavky například na ocel a hliník pro automobilový průmysl a stavebnictví, stejně jako na cement využívaný ve veřejných zakázkách.
Celou situaci nakonec podtrhla ostrá kritika ze strany Itálie. Ministr pro značku „Made in Italy“ Adolfo Urso tvrdě zkritizoval minulou energetickou a průmyslovou politiku Evropy a vyzval k co nejrychlejšímu uvedení IAA v platnost. Varoval totiž, že pokud unijní lídři nezačnou jednat okamžitě, za tři roky už v Evropě nebude zbývat nic, co by se dalo chránit.
Podcast: Rozvoj solárů předčil všechna očekávání, v teplárenství má Evropa co dohánět, říká analytička
Soláry lámou rekordy, fosilní zdroje ustupují a elektrifikace nabírá tempo. Proč se přesto ve střední Evropě stále vede spor o dekarbonizaci? A kde má Evropa největší rezervy? O příležitostech i překážkách energetické transformace mluví v podcastu Update EU analytička think tanku Ember Tatiana Mindeková.
Co se odehrálo v uplynulém měsíci?
Evropská komise zarazila financování solárních projektů se součástkami od rizikových dodavatelů. Provedla tak z důvodu rizika dálkového narušení kritické infrastruktury vnějšími aktéry. Mezi zasažené firmy patří i čínský technologický gigant Huawei, který je dominantním dodavatelem střídačů do solárních panelů.
Trumpova administrativa usiluje o oslabení nařízení o snižování emisí metanu. Interní dokumenty naznačují, že Komise do legislativy plánuje zavést krizové mechanismy, které by společnosti mohly vyjmout z povinnosti platit pokuty v případě porušení pravidel.
Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo aukci na provozní podporu výroby biometanu. Učinilo tak poté, co Evropská komise schválila schéma státní podpory o celkové hodnotě 90 miliard korun.
Komise chce Evropanům ulehčit cestování vlakem. Představila tzv. balíček pro pasažéry, který má cestujícím usnadnit dlouhé cesty vlakem s více dopravci za zachování jejich plných pasažérských práv. Návrh je mimo jiné součástí snahy podporovat jízdu vlakem jako formu udržitelnější dopravy. Poskytovatelé spojů však varují před dopadem na konkurenceschopnost sektoru.
Pět členských států EU se staví proti centralizaci rozvoje elektrických sítí. Skupina států v čele se Švédskem argumentuje, že Evropská komise v některých bodech návrhu síťového balíčku překračuje své pravomoci. Odmítají centralizovaný přístup, podle nich neodpovídá realitě a elektrifikaci může naopak zpomalit.
Italská premiérka Giorgia Meloni usiluje o obnovení jaderné energetiky. Více než 30 let od uzavření poslední jaderné elektrárny navrhuje právní rámec, který sází především na malé modulární reaktory. Doufá, že se jí pro jeho prosazení podaří využít moment hybnosti, který způsobila energetická krize.
Europoslanci odmítli každoroční technické kontroly aut starších deseti let. Vyplývá to z mandátu pro meziinstitucionální vyjednávání, který europoslanci schválili na květnovém plenárním zasedání ve Štrasburku. Měření emisí vozidel by však mělo být součástí silničních kontrol, na základě kterých by řidiči mohli být v případě vysokých naměřených hodnot odkázáni na dodatečné kontroly.
Komise podpoří vodíkové projekty a projekty v oblasti dekarbonizace teplárenství. Výrobu vodíku podpoří miliardou eur, dekarbonizaci teplárenství 400 miliony eur. V obou případech jsou projekty financovány z Inovačního fondu, jehož prostředky pocházejí z výnosů ETS.
Ministr životního prostředí Igor Červený chce revizi nařízení o obalech. Česká republika usiluje o odklad částí nařízení, dokud nebudou dopracována pravidla pro firmy. Červený o věci jednal s komisařkou pro životní prostředí Jessikou Roswall a komisařem pro klima Wopkem Hoekstrou.
Západní Evropu zasáhla vlna veder. Vlády vyzývaly občany, aby šetřili vodou a vyhýbali se přímému slunci. Výkonný sekretář rámcové úmluvy OSN o změně klimatu uvedl, že dle vědeckého konsenzu se vlny veder stávají častějšími, delšími a častějšími kvůli klimatické změně způsobené člověkem
Bitva o bezplatné emisní povolenky
Evropská komise zveřejnila návrh aktualizovaných referenčních hodnot, takzvaných benchmarků, pro systém obchodování s emisemi (EU ETS) na období let 2026–2030. Na první pohled vysoce technický dokument obsahuje silně politické téma. Rozhoduje totiž o tom, kolik bezplatných povolenek evropský průmysl dostane, a tedy kolik ho znečišťování bude reálně stát.
Samotný systém ETS funguje poměrně přímočaře. Továrny, elektrárny a další znečišťovatelé musí za každou tunu vypuštěného CO2 odevzdat jednu povolenku. Ty se standardně kupují na trhu, což znamená, že čím víc firma znečišťuje, tím víc platí. Aby však evropský průmysl kvůli těmto nákladům neutíkal do zemí s volnějšími pravidly, dostávají vybrané sektory část povolenek zdarma. A právě zde vstupují do hry benchmarky. Tyto hodnoty se stanovují podle 10 % nejčistších a nejefektivnějších výrobců v daném oboru. Čím efektivněji tedy firma vyrábí, tím větší podíl emisí pokryje bezplatnými povolenkami. Naopak ty nejšpinavější provozy musí rozdíl tvrdě doplatit nákupem na volném trhu.
Referenční hodnoty se aktualizují každých pět let na základě reálných dat o technologickém pokroku, přičemž nynější aktualizace pro období 2026–2030 rozpoutala tvrdé vyjednávání. Laťku totiž nastavují ti nejúspornější evropští hráči, zejména v severských zemích, což se nelíbí průmyslu střední a východní Evropy.
Komise se sice pokusila průmyslu ulevit a v polovině května navrhla úpravu benchmarků, která by firmám dle odhadů Komise ušetřila a povolenkách zhruba čtyři miliardy eur. Vstřícný krok spočívá v tom, že do výpočtu benchmarků zahrnula i nepřímé emise z výroby elektřiny, díky čemuž budou bezplatné povolenky průmyslu v průměru nadále pokrývat přibližně 75 procent jeho emisí.
Mnoha členským státům to však v současné situaci nestačí. Skupina šesti zemí v čele s Českem a Polskem, kterou doplňují Bulharsko, Řecko, Rumunsko a Slovensko, okamžitě požádala o úplné zmrazení bezplatných povolenek na loňské úrovni. Ve společném dokumentu varují, že vysoké ceny energií, které prudce vzrostly po únorovém vypuknutí íránské války, kriticky ohrožují konkurenceschopnost energeticky náročných odvětví. Podle nich reálně hrozí ztráta pozic na světových trzích, zavírání provozů nebo jejich přesun mimo Evropu.
S vlastním tlakem přišla francouzsko-německá aliance, která požaduje urychlené předložení samostatné legislativy s dalšími úlevami. Komise totiž chce, aby továrny využívající průmyslové teplo byly o polovinu úspornější než v roce 2013, což je podle aliance bez dostupných alternativních technologií momentálně nesplnitelné. Celkem se k různým formám zmírnění pravidel přihlásilo deset zemí, zatímco severské státy, které jsou v přechodu na čistou energii dál, trvají na zachování přísného metru.
Definitivní přijetí benchmarků má proběhnout do konce června, ale skutečně velká bitva teprve přijde. Už v polovině července totiž Komise chystá komplexní revizi celého systému ETS, která ho má přizpůsobit novým klimatickým cílům Unie pro rok 2040.
Co nás čeká tento měsíc?
Jednání výboru ENVI. Členové environmentálního výboru Evropského parlamentu budou na začátku června projednávat balík legislativy týkající se dopravy, který obsahuje nařízení o čistých firemních vozidlech, změnu norem pro emise CO2 pro nová lehká užitková vozidla a označování vozidel a zjednodušení technických požadavků a zkušebních postupů pro motorová vozidla. Na pořadu jednání je i legislativa týkající se odlesňování a infrastruktury pro prostorové informace. Část legislativy bude projednávána společně s výbory TRAN a IMCO.
Členové výboru zároveň budou debatovat o současném stavu a budoucnosti EU ETS, adaptaci na změnu klimatu a boj s lesními požáry. Na výboru vystoupí komisařky Jessika Roswall a Hadja Lahbib a zástupci Evropské agentury pro životní prostředí a Evropské vědecké poradní rady.
Evropská komise vydá sdělení k pozorování oceánů. Připravovaná iniciativa Komise by měla zlepšit evropskou koordinaci v oblasti pozorování oceánů. Je základem Evropského paktu o oceánech, jehož cílem je lepší ochrana oceánů a podpora životních podmínek lidí žijících v pobřežních oblastech.
Evropský parlament bude na červnovém plenárním zasedání hlasovat o nařízení o cirkularitě vozidel a zacházení s vozidly s ukončenou životností. Nařízení zavádí nová pravidla týkající se minimálního obsaženého množství recyklovaného materiálu, posiluje princip prodloužené zodpovědnosti výrobce a zakazuje export nepojízdných vozidel. Parlament a Rada se dohodly na společné pozici v rámci trialogu, lze tedy předpokládat, že návrh bude schválený v prvním čtení.
Evropská komise 24. června předloží návrh omnibusu o energetických produktech. Návrh by se měl zabývat především pravidly týkající se energetické efektivity elektroniky a pneumatik a jejich označováním. Ve stejný den by spolu komisaři měli jednat o revizi ETS, tu ale předloží až 15. července.
Na červnovém programu Rady EU jsou jednání ministrů dopravy (8. června), životního prostředí (25. června) a energetiky (26. června).
Newsletter vznikl s podporou European Climate Foundation.